Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Nějak mám pocit, že nám dobrodružství stagnuje. Zpravodajství o zemědělství v Kalifornii pokračuje. Mezitím se hrotí vztah mne a Radka. Ten velmi zamilován pořád sedí u netu a píše si s ČR. Začínám ho mít dost, on toho má dost taky, všechno se proti němu spiklo, jen aby nemohl být se svou láskou. Stejně se pak rozešli, ale to bylo až na jaře roku 2004. Užil jsem si s ním další peklo. Hned po tom zeleném.

:: celý příspěvek

Zdá se, že s hraním všeho druhu na Karlově mostě po desáté večer je šlus. Nevím, co se stalo a kdo to spískal, ale rozhodně by to stálo za vyšetření, protože po desáté se most stal dějištěm mnoha malých scén, které nabízely turistům a procházejícím roztodivné, místy i umělecké zážitky.

:: celý příspěvek

Další historka ze zeleného pekla. Uklidnilo se to, rutinu nenarušovalo nic převratného, prostě jsme se snažili přežít, pili rum koupený v San Franciscu a nedělali moc zbytečných pohybů. Ostatně něco jako při tomhle počasí. Jen to bylo ještě horší, tak si to můžete představit.

:: celý příspěvek

Zhruba před půl rokem, v té třeskuté zimě se hodně umíralo. Odešlo několik spisovatelů, kteří stáli za čtení. Že by vedra, která uhodila, měla na svědomí to, že v posledním týdnu zemřeli další dva literáti, o nichž se na blogu nemohu nezmínit. Jsou sice ze zcela odlišných literárních sfér, ale škoda je obou.

:: celý příspěvek

Přestěhovali jsme se do nového divného domu. Těšili jsme se na soukromí, bylo to jediných 12 dní, kdy jsme jej měli, ale za moc to nestálo, jak se ukáže časem. Vidím, že zde zmiňuji, že „papíry už máme v pořádku“. O shánění falešných dokumentů jsem se asi nerozepisoval, tak bych to měl udělat, bylo to dobrodružství jako ze špionážního filmu.:)

:: celý příspěvek

Začalo to dodávkou elektřiny, která prostě vypadla kvůli klimatizacím, které si lidé hromadně nakupují. Ale to není všechno! Jsou tu i daleko horší a zásadnější problémy! Elektřinu odebereme ze sousedního Německa, to bude v pořádku, ale co ty ostatní věci? Jejich nepřítomnost přitom domácnosti pocítí daleko bolestivěji. Proud šel přece dál, ale tohle bude bolet!

:: celý příspěvek

Jak se zdá, historie se opakuje. V roce 2003 právě dnes také padl teplotní rekord. Jen to bylo ještě horší. Je pátek, tak se vám třeba bude hodit vážně povedený recept, který jsem v Americe vykoumal sprostým experimentem. Nebojte se toho, suroviny jsou snadno dostupné a je to velice chutná krmě!

:: celý příspěvek

Zpola jelen, když v půlce Měsíce brodím se ostružiním a pachy lesa jsou tak samozřejmé, že stávají se mými. Dali by se Keltové připomenout, kdyby v tu chvíli šlo o historii, kdyby šlo o něco jiného než o hlínu s tlejícím listím, v němž nacházím smysl. Pod duby brodím se bos a otírám se o stromy, z nichž hořce cítit je vysoké lišejníky. Na jmelí nedosáhnu, jen vím, že vznáší se nade mnou jako plachtící ptáci. Drobky z větví už brzy budou hlína a jelení bozi v dálce chválí mne za rozvzpomnění.

:: celý příspěvek

Neděle na farmě – jediný den, kdy se nepracovalo. Tolik štěstí, tolik radosti! Na výlet jsme jeli, auto nám půjčili, krásné koupání jsme si udělali, moc se nám to líbilo. Tohle by byla ta nejlepší Kalifornie na prázdniny, podobná tomu, co známe z filmů. Je tam překrásně, a to jsme byli teprve na prvním místě, na které jsme dorazili. Na ty výlety vzpomínám moc rád a na rozdíl od farmaření si je pamatuji celkem detailně.

:: celý příspěvek

Tak mi včera volali z banky, že mám dluhy. Vyděsil jsem se, že vědí, že jsem si půjčil na reprobedny a teď budou chtít nevím co, protože jsem si nepůjčil u nich, ale bezúročně jinde. Napadla mě ještě spousta dalších konin, než mi došlo, o který jde asi účet jde – pochopitelně jich mám desítky – a přestal jsem se poněkud bát.

:: celý příspěvek

Jeden civilní příspěvek, ve kterém jsme museli poslouchat mexický hip-hop na živo, reprodukovanou dechovku úděsné kvality a samotné Mexičany jsme museli učit, jak se řekne tlustej teplouš. Zkrátka a dobře socializace s ostatními pracovníky na farmě musela proběhnout. K tomu nás pomalu ale jistě zabíjelo vedro.

:: celý příspěvek

Road to Perdition. Cesta do pekel. Další komiks zachycující glorifikovanou atmosféru třicátých let. Další gangsterka, která je pro změnu zasazena do přesných historických reálií, aby byl dojem autentičnosti co nejvyšší. To, že podle komiksu byl natočen docela úspěšný film s Tomem Hanksem v hlavní roli, je už celkem vedlejší. Tady jde o ty obrázky!

:: celý příspěvek

Na brambory jsme si zvykli, naučili jsme se i sdět na plechové plošině tak, abychom neměli svaly na hadry. Seděli jsme vždy na bramborách. Docela si vzpomínám na ten vlhký odér a na to, jak brambory osychaly na tom děsivém kalifornském slunci. Některé jsme ale pohřbili dřív, než oschnout stačily. A napsal jsem o nich báseň.

:: celý příspěvek

Tak jak to bylo s tou promocí? Vedro bylo. Děsivé, neomluvitelné vedro. I tak se na ní ale sešli lidé, kterých si velmi vážím a u kterých bych se vůbec nemohl zlobit, kdyby se na ní neobjevili. Jenže to by nebyli oni. Děkuji jim všem, bylo mi vážně ctí se s nimi vidět právě při téhle podivné příležitosti, která mi přišla skutečně obskurní a svým způsobem obscénní. Nebo jsem obscénní byl alespoň já. Doufám pevně.

:: celý příspěvek

A zase z papírového deníku, kde se objevil pološílený zápis skvěle doplňující oficiální informace o celkem reálný pohled na můj tehdejší stav. Dříve nepublikovatelné, zdá se mi. Den předtím jsme se také pohádali s Radkem, našel jsem o tom kratičkou zmínku. Došlo nám, že jsme v Americe první měsíc. Dopis domů z tohoto dne neexistuje.

:: celý příspěvek

Díky Silverghostovi má můj blog Google analytics. Ještě jsem ani zdaleka nepřišel na to, co to všechno umí – pochopitelně na většinu věcí jako správná lama ani nepřijdu, ale už teď je s tím docela psina, i když to bude chtít delší testování. Zatím nejzábavnější je, že to píše i místo, odkud mě čtete, moji čtenářové!

:: celý příspěvek

Brambory. Ty se my musím říct vryly do vzpomínek. Byly asi tou nejlepší prací, kterou jsme na farmě dělali. A byl v tom valčík, to se dalo ocenit. Taky oslava poněkud farmářského farmáře, o které nebylo co psát. Snad jen tolik, že jsem s nimi pak nikdy nikam nejel a ani jsem o nich neslyšel. Klasický americký zážitek.

:: celý příspěvek

Blogger má být noční tvor. To splňuji. Pak jsem také slyšel o tom, že blogger má psát poznámky o životě. Já se snažívám o nějaký ten rámec, pointu, zkrátka o formu. Ale čas od času se mi právě kvůli tomu vejde do blogu asi tak čtvrtina toho, co by se do toho lidičkovského blogísku dalo zachytit. Dnes to ale udělejme klasicky, popíšu sobotu, která byla celkem vypečená.

:: celý příspěvek

Ani jsme si neuvědomili, že jsme v Americe přesně měsíc a že je všechno úplně jinak, než jsme si představovali. To, že jsme vydrželi jen 11 hodin je příznačné. Nezvládali jsme tempo ani vedro. Dělali jsme, co jsme mohli, ale toho moc nebylo. Právě ten první a druhý den byly rekordní teploty a děsivé dusno. Vyžrali jsme si to nejhorší hned z kraje.

:: celý příspěvek

Tak jsem si říkal, že na sobotu nebude co psát. Znáte to, okurková sezona. Ale dobře to dopadlo, tentokrát se pěkný zářez povedl mamince. O tom, že máme doma britská koťata už jsem psal. Psal jsem i o tom, jak jsem bojoval za zajímavá jména. Nakonec to prošlo a jeden z kocourů je opravdu Aldo Alzhaimer. Jenže to pořád není konec. Ještě teď se směju. Uvnitř FOTO!:)

:: celý příspěvek

Farma nás vcucla jako močál. Chlorofyl nám obaloval pokožku a zacpával nám všechny póry na těle, možná za nás dýchal, ale my jsme dýchat nemohli. Rurální zážitky byly intenzivní natolik, jak si jen dokážete představit. Bylo tam ještě tepleji, než mám teď venku, ale k tomu si přičtěte tvrdou práci na slunci. Bylo to hodně, hodně drsné.

:: celý příspěvek

Vedro, vedro, vedro. Už se vyskytly vtipy, že je to demoverze krematoria. Skoro souhlasím. Je to skoro tak hrozné jako centrální Kalifornie 2003 – a vím, o čem mluvím. Ale nemusím trhat rajčata. Je to slabá útěcha, ale vzhledem k tomu, že mi pot stéká na klávesnici, je to jediné pozitivum, které dnes vidím. A pořídil jsem si novou reprosoustavu!

:: celý příspěvek

Tak a jsme na farmě. Odteď budou všechny příspěvky posílané z River Dog farm v Yolo Country v centrální Kalifornii. Původně jsme si mysleli, že nebude o čem psát, že bude jeden den jako druhý. Ale zase to tak nebylo. Dny na farmě byly plné. Práce do úmoru – umírali jsme skutečně spolu s našimi ideály – ale také neočekávaných příhod a historek, výletů a večírků. Nebýt to taková dřina, mohlo to dopadnout trochu jinak.

:: celý příspěvek

"L´Identité" je slovo, které hýbe v současné době českým literárním světem. Krom toho, že můžeme říci, že si Česká literatura hledá díky této kauze svoji identitu, jedná se o novelu Milana Kundery, kterou kdosi přeložil přes autorův zákaz do češtiny. Je to téma kontroverzní. Za nelegální překlad hrozí autorovi až dva roky natvrdo, ale všichni se shodují, že dílu rozhodně neuškodil, naopak jej přeložil velice dobře. Ale ilegálně.

:: celý příspěvek

Mezidobí. Poslední dny v Berkeley a čekání. Dlouhé čekání na odjezd na farmu. Nedělo se vůbec nic. Kdybychom měli co dělat, byla by to rutina, takhle šlo o děsivou nudu. Pořád jsme se přesvědčovali, že to dobře dopadne, že už pojedeme, že zítra budeme na farmě. To jsme řekli i Sáře, ale už jsme měli být pár dní pryč. Pořád nic. Nic.

:: celý příspěvek

Jdu si takhle po ulici a noc mi funí na záda, až mě i předběhne a já mám co dělat, abych nezašlápl tu žížalu, která se sune odkudsi kamsi a nemá, nemá moc naděje, že dojde, kam chtěla, vždyť tma se lepí vedrem na jazyk a takový žížalí jazyk, to je panečku maličkaté a hned olepené k usušení. A tak jdu dál, kdesi vřeští kočky a nikde nejsou jediné dveře s vývěsním štítem s vyobrazením značky piva otevřené.

:: celý příspěvek

Dva dny byla pauza, nevím, zda jsme se pouze nedostali k netu nebo nebyl čas, nebo prostě nebylo co psát. Mám dojem, že předchozí dva dny jsme leželi na dvorku a opalovali se a nedělali nic. Nebylo do čeho píchnout, na odjezt na farmu jsme čekali jako na smilování. Zoufalí lidí dělají zoufalé činy. Ale uvidíte sami. Už brzy.

:: celý příspěvek

Tak tedy ano, čtení dnes na Kampě skutečně proběhne. Dnes už bude druhé, tedy nám vzniká tradice, kterou se pokusím udržet až do konce léta. Dnes ještě budu číst já, příště už bude náhrada, aby se ty masy diváků nenudily. Chcete vědět, co se bude přesně za 12 hodin (tedy ve 22:00 na Kampě číst? Čtěte dále a těšte se!:)

:: celý příspěvek

Konečně jsem si našel čas a pustil si na dobrou noc Slámovo Štěstí. Co vám mám povídat? Ten film přece získal řadu ocenění, nikdo si nedovolí pohanět jej, všichni jsou z něj odvázaní. Já si ale myslím, že je to jen další český film o současnosti. Není špatný, ale rozhodně na mě nepůsobil až tak moc výjimečně.

:: celý příspěvek

Neděle byla. Taková akční. Stihl jsem i nakupovat i pracovat i plavat i hrát i psát poezii. Tož vám jednu takovou krátkou, po dlouhé době zase milostnou při pondělku dám na blog, aby se vám lépe pracovalo, já ty pondělky stejně snáším podobně špatně jako Garfield. Problém básně je, že pořád nejsem jistojistě přesvědčen, že se jmenuje dobře…

:: celý příspěvek

Dnes jsem na koupališti u Veselíka přečetl dvě knihy. Road to Perdition a Hrubínovo Až do konce lásky. Obojí je zkratka – komiks a básně. Musím ale přiznat, že komiks tehdy padesátiletého Hrubína docela převálcoval. Grafickému románu se budu věnovat někdy v příštích dnech, teď jen pár slov k Hrubínovi…

:: celý příspěvek

U dnešní části jsem se sám docela zasmál. Už nám pomalu asi docházelo, že ta farma bude celkem výzva, ale zoufalí lidí dělají zoufalé věci. I přes lehce ironický tón a náhled jsme byli odhodláni přežít. Vůbec jsem si nepamatoval, jak jsme překvapili, že chceme zůstat. Dnes už se nedivím. Museli nás mít za pěkné blázny. Oprávněně. Ale dneska už je to vážně celkem psina.

:: celý příspěvek

Tak jsem si zase jednou vzpomněl, že jsem Šumař a taky jsem si uvědomil, že Kampa mě baví a že na to, jak mě to místo táhne, jsem na něm strávil málo času. Zkrátka a dobře jsem sebral housle a vyrazil na Karlův most. Když hrajete po desáté, nepotřebujete už žádné povolení, jen tu drzost stoupnout si a hrát a zpívat. Já ji mám, hrál jsem už všude možně.

:: celý příspěvek

Den dobytí Bastily. Včera jsme okouzlili na trhu, dnes jsem dobýval francouzská srdce. Není třeba dlouhých úvodů, tohle je jeden z těch zážitků, na které se vzpomíná i po letech. I dnes. Jeden z těch opravdu skvělých dní, kterých se moc nevyskytlo. Takže Salut a Viva la France!

:: celý příspěvek

Tak dnes jen krátce. Konečně se mi podařilo zadat, donést, vytisknout a zaplatit oznámení o ukončení studia. Po době, jakou jsem to dělal, mi to přišlo docela dobrý nápad, investovat do toho pár korun. Umluvil jsem kamarádku, která krásně kreslí a za úplatu se ze starého přátelství nechala přemluvit a vzala mě přednostně, takže jsem nemusel čekat rok jako obvykle.

:: celý příspěvek

Zápis z dneška neexistuje, zato zítra bude dvojnásobný, bude Den dobytí Bastily. Přemýšlel jsem, zda dát kus už dnes, ale zachovejme autenticitu a lineárnost jen proto, abychom ji mohli porušit. 18. 7., tedy za týden, napíšu (napsal jsem) jednu z posledních básní v bytě v Berkeley. Patří k tomu nejpovedenějšímu z toho období, tak ji uveřejním dnes. A navíc vám ukážu, kde jsme bydleli.:)

:: celý příspěvek

Torpedo. Komiksovým fanouškům jej netřeba představovat. Vždyť to byl právě on, který se jako jeden z vůbec prvních představitelů komiksové drsné školy (i když španělské) objevil na stránkách prvních čísel magazínu Crew a to už v roce 1996. Pak na jeho příběhy narazili čtenáři spíše sporadicky, ale to se teď mění. Černobílého bouráka Torpeda se ujal Netopejr a sebral jeho spisy…

:: celý příspěvek

A další veselý a pozitivní z Berkeley v Kalifornii. Slavili jsme úspěchy s kapelou, dobyli jsme to tam. K tomu jsme měli jistou práci konečně, tak jsme byli celí šťastní. Veselý je popis farmy, jak jsme si to hezky malovali. Zelené peklo nás pak rozsekalo... Ale nepředbíhejme. Mimo jiné se zde také dočtete, kterak jsem si koupil první slaninu. První kus něčeho jako maso za pobyt. I díky tomu jsem pak přežíval.

:: celý příspěvek

Včerejší plán byl uskutečněn a skutečně jsme se sešli na Kampě, abych mohl za úplňku přečíst Noc s Hamletem (aneb dávejte si pozor na to, co řeknete opilí). Naštěstí zůstala zachována spontaneita, i když ne všichni, kteří slíbili účast, seděli nakonec na trávníku. Jen ty mušky byly poněkud otravné. Ale jinak…

:: celý příspěvek

Pátek jsme si vychutnali. Odjeli jsme do Japonské čtvrti a deprese řešili nakupováním. Jak snadné to bylo, když jsme házeli do košíků vakuované čaje. Pak ještě zajímavý diskontní prodej potravin, kam jsme pak chodili až do konce pobytu. Zachraňoval nám život, občas tam měli věci, které by Amíci nejedly – byly totiž z Evropy! A taky vám dnes dám recept na epesní pití na léto.:)

:: celý příspěvek

Co na tom, že je zítra (dnes) úplněk? Co na tom, že se zas budou dít věci, když já jsem konečně po letech shánění, pravda jakéhosi samovolného, sehnal Holanovu Noc s Hamletem. Od okamžiku, kdy jsem si vzácný výtisk převzal v antikvariátu, cítím posvátnou bázeň a to, že ve mně sní poezie.

:: celý příspěvek

Dnes budete číst velmi naivní příspěvek. Velmi nadšený, velmi netušící. S takovou lehkostí zde popisuji to, co se v příštích týdnech nezaměnitelně zapíše do dějin jako Zelené peklo. Jak jen jsem byl mladý, nezkušený a do všeho hrrr. Jak málo jsem tehdy ještě tušil. K tomu do Yosemitu to bylo asi 4 hodiny.

:: celý příspěvek

Třídní sraz byl natolik nosný, že se z něj dá čerpat dlouhé dny a týdny. Unavovat vás tím vším asi nebudu, ale aspoň ty nejvypečenější historky si nemůžu odpustit. Tahle je o naší třídní krásce. Velmi chytrá. Ja ja. Každá třída má jednu takovou. Ta naše dokonce zvítězila ve všeříkající soutěži Miss Gymnázium.

:: celý příspěvek

Jedu si takhle po highwayi Brno-Praha a bruslím rádii. Po chvíli jsem se málem vyboural. Došlo na Evropu 2, kde nějaký frikulín jásá nad tím, jakou krásu nazpíval jakýsi Petr Bende. Prý skoro chorál, nebo jak to řekl. Nitro tam prý je! A určitě i dušička. Nepřeladil jsem a najednou jsem zas na světě o něco míň rád. Bende je nejen vogon, ale ještě pop-vogon likvidující vše, co je na mateřštině hezké. A ten zpěv! Brrr!

:: celý příspěvek

Tohle je nejspíš asi litanie za strom, který mi tam jako naschvál pokáceli. Napsal jsem o tom několik básní, ale uvedu jen tu „nejzdařilejší“. Hrůza v USA už zase kulminovala. Všaksi to přečtěte sami.

:: celý příspěvek

Tak si tu užívám klidu venkova, stihnul jsem zajít i na třídní sraz. To vám byla taškařice. Sešlo se jen asi polovina třídy, ale zjistil jsem, že někteří z nich se vydali na zajímavé životní cesty a jsou prospěšní celé společnosti. Pak jsem se opil a řekl všem, co si o nich myslím. No, nelínilo se to :).

:: celý příspěvek

Zase přesně podle modelu den nahoře, den dole. 8. 7. byl den, který bychom si měli připomínat i po letech. První ze skvělých úterků. Měli jsme první kontakt s farmáři a konkrétně s River Dogem. Víc se dozvíte, ale už jen to, že jsme objevili místo, kde můžeme vydělat peníze na jídlo, stálo v tu chvíli za strašně moc.

:: celý příspěvek

Jen kraťoučký post z Moravy. Čas tu plyne úplně jinak než v Praze. Dnes poprvé jsem se od úterý připojil k internetu a zjistil, že se to tu beze mě ani… Vy víte co. Ale je tu krásně. Neslézám prakticky z motorky a objevil jsem daleko lepší koupání než v Praze! K tomu čtu Amber v Kantůrkově překladu. Takže super!

:: celý příspěvek

Tak nevím, internetový deník uvádí telefonát z domova 7. 7., papírový o den dřív. Věřil bych papíru. Asi jsem to napsal domů až o den později, až jsem trochu ochladl, jak vidno, dokázal jsem si najít zástupný problém ve ztrátě telefonních čísel. Krizi s matinkou jsem v tu chvíli odsunul na vedlejší kolej, k tomu se mi o tom určitě nechtělo psát.

:: celý příspěvek

Neděle byla kuriózní. Poznali jsme Andyho, trochu podivného chlapíka z Maine, a jeho přítelkyni. Nadšení, s jakým popisuji jeho hudebnost, po krátkém čase vystřídá zjištění, že se sice chytne hned z kraje, ale nacvičit něco pořádně už bude horší. Pak jsem měl telefonát z domova. O tom jsem psal jen v neoficiálním deníku. V podstatě šlo o jednu z nejhorších ran vůbec. Ne šlo o nejhorší, co se mi v Americe stalo. Vztah s matkou už po tomto dni nikdy nebyl stejný.

:: celý příspěvek

Tento den jsme zasvětili relaxaci, nic moc zvláštního se nedělo, inu sobota, Sára je židovka, tak se to asi podepsalo i na té domácnosti. Zato zítra se připravte na smršť, v neděli 6. 7. se děly věci

:: celý příspěvek

Den nezávislosti. Break point pro morálku. Na ten den jsem spoléhal. Radka jsem nechal doma, nechtělo se mu ani trochu dělat ze sebe blázny K tomu byl zamilovanější a zamilovanější, jeho tehdejší drahá mu psala každý den. Mně nepsal nikdo. Začínal jsem být podrážděný. Ale Den nezávislosti… Ten mi dokázal vrátit energii. Byl to, jak se ukázalo, jeden z nejstěžejnějších dní vůbec.

:: celý příspěvek

Tak ještě jednou o pražských koupalištích, když je to léto. Dnes jsem poprvé v životě navštívil Petynku. Léta jsem jezdil kolem, ale nikdy jsem nemel dost odvahy se tam vypravit. To až dnes. Není to tam špatné, dokonce se tam dá i plavat, ale Veselík to není. Na stranu druhou je to kousek od centra a přitom prostředí také není marné.

:: celý příspěvek

Nějak se to zašmodrchalo a zápisek ze včerejška je tak nějak za dva dny. K deníku psanému domů mám ještě jeden, neoficiální, uvědomil jsem si to až teď. Tak jsem do něj nahlédl a našel to, co jsem nepsal domů. Mimo trochu jiné zápisky je tam i poezie. A je tam i kus k tomu 3. 7. Tak od všeho něco.

:: celý příspěvek

Nějak se mi to nahrnulo, mám tu pět komiksů, které žádají moji recenzi a na které jsem v poslední době neměl čas. A byla to škoda, protože to nejsou žádné špatné komiksy, naopak! Dobře se u nich celý víkend bavím! Ale přemoci lenost, aby se začalo něco dít, to nejni snadné. Už mi toho ale zase tolik nezbývá…

:: celý příspěvek

Dnes byl na řadě asi největší Radkuv zlom za celý pobyt. To, co mohlo vyjít, kdybychom měli informace, které získáme až asi za měsíc, se zhroutilo. Já ten den sehnal jednodenní práci, která se ukázala jako jedna z nejzábavnějších v celém pobytu – ani to jsem nemohl tušit.

:: celý příspěvek

Kotě je boží. Naprosto. Kdo kdy nějaké měl, ví, o čem mluvím. Je pravda, že moje kotě je ve třech měsících minimálně dvojnásobné než všechny obyčejné kočky v jejím věku, ale o to větší radost dokáže dělat. Nejzajímavější na ní asi bude její společenská nátura. Včera mě úplně překvapila.

:: celý příspěvek

Je první den prázdnin a čtenost blogu trhá další rekord v nečtenosti :). I proto si dejme trochu poezie a trochu erotiky, aby ti, kteří vyjeli za pomíjivými krásami přírody, zalitovali, že si nemohli sednout k monitoru. Právě jsem se vrátil z Petřína. Je tam pusto a prázdno, ideální k odpočinku. Všichni odjeli z Prahy, takže i u Máchy to zase jednou k veršům přímo svádí.

:: celý příspěvek

Všimněte si hysterického smíchu, který byl natolik silný, že se promítnul i do dopisu domů. Pozvolna jsme začali propadat šílenství. Možná to byla zlatá horečka, kdo ví, ale příjemné to nebylo.

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic