Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Další mezidobí, i když je zajímavé, jak se intervaly jednotlivých etap zkracují, mám ale dojem, že začíná ta poslední, která byla v podstatě nejvíc na pytel. Ale už se zase pomalu blížil konec, tak jsme si říkali, že hlavně musíme nějak přežít. Je jedno jak, ale přece se nevzdáme. Navzdory všem a všemu.

:: celý příspěvek

Přijedu domů, otevřu mail a co nenajdu? Ozvala se mi režisérka Marty – Marta Nováková. Pochopitelně proto, aby mi vynadala za nekorektnost. Tak se na to podívejme. Napsala mi, že není hezké, že jsem citoval její odpověď: „A víte že nevím? Proč myslíte vy? Třeba proto, že nás pořád sledují? Ti tam nahoře?“

:: celý příspěvek

Jeden z Těch zajímavých dní, který si zaslouží i komentář po třech letech. Zkrátka něco, co jsem nemohl komentovat on-line, ale dnes už je to dostatečně promlčené.:) Vydělal jsem ten den spoustu peněz, pak hrál ještě s Radkem na party, která se skutečně povedla, starosti byly najednou daleko. Zase jsme byli nahoře. na jeden den.

:: celý příspěvek

Zkameněliny. Fosilie, památka věků dávno zašlých, miliony a miliony let staří živočichové, jejich vápencové schránky zkameněly, nebo se rozpadly, ale zůstaly otisknuty v tom, co je obklopovalo… Byli jste někdy na nalezišti, kde se dají najít mušličky nebo dokonce trilobiti? A zažili jste, jaké to je, propadnout se s každým nálezem hlouběji a hlouběji do minulosti?

:: celý příspěvek

Klasické schéma. Jednou dole, jednou nahoře. V USA to platí mnohonásobně. Dnešek super, spousta peněz vydělaná hraním, pozvánky na party, bezva lidé, kteří nás mají rádi... Skoro na zbláznění, co všechno se děje. Ale zase nám to udělalo radost

:: celý příspěvek

Dnešek byl klasický den blbec, tedy aspoň v roce 2003, ten letošní ještě nevím a doufám, že se nic takového nestane. Zrovna se válím u Pálavy a USA jsou tááák daleko. Naštěstí. Vůbec mi to nevadí, ale jen se podívejte, jakou hrůzu jsem musel prožít!

:: celý příspěvek

Tak mi zase jeden došel. Nebylo to ani tak zlé, stačí prý poslat jej dalším sedmi lidem, kteří budou mít do sedmi minut štěstí. To docela jde, ne? Měl jsem obrovskou radost, že moje láska si do dvaceti čtyř hodin uvědomí, že mě miluje, a tak jsem dopis hodil rovnou do koše.

:: celý příspěvek

Dnešní kapitolu nazvěme Rozčarování. Kavárna není to ono a já to poznalhned z kraje. Pořád je to ale jen a jen začátek, šéfíkovi začne docházet, jak to celé je a začne mě pěkně vojebávat. Jinak to ani není lze napsat. Ale zatím veselé historky kavárníkovy zde (navíc bonus! Recept na patlanici!):

:: celý příspěvek

Zdravím vás čtenářové. Jsem na cestách, vzal jsem si volno a courámdoslova od Šumavy k Beskydům. Záhy vám vypovím, proč je dobré navštívit Kamenici nad Lipou (shodou okolností to bude kvůli lípě), také se se Šumařem vypravíme do Lednice, na Pálavu a vůbec do okolí sklepů s vínem.

:: celý příspěvek

Teď pro změnu máme práci, ale nemáme kde bydlet. Takhle z dálky to nevypadá, ale byli jsme zase v těžkém průšvihu, který se prohluboval a prohluboval, vůbec to nebylo veselé. K tomu ta hrůzná představa, jak budu dojíždět do kavárny… Horor se pochopitelně naplní do puntíku, ale to se dočtete sami.

:: celý příspěvek

První den v práci v kavárně. Nemám z toho nijak silné zážitky, to už mě víc vzalo praní ve veřejné pračce. Docela důležitá je nejmenší poznámka na samém konci dnešního zápisku: chyběly nám baby. A to tak, že už docela dost. Jsme normální chlapi a já za celou dobu nepochopil, jak se musí na ty Američanky…

:: celý příspěvek

Dneska se zas začlo otvírat Podpraží. Potkával jsem otevřenou hlavou tolik divnosti a pitoresknosti, až jsem se začal bát o svou peněženku. O chvíli později jsem na ni ani nepomyslel, bál jsem se o duši. V přímém slunci se producírovali snědí elfové v pestrých oblečcích s šátky a náušnicemi, mluvili na mě a chtěli něco ke kouření.

:: celý příspěvek

Za týden, 31.8. přijde do kin filmový debut mladé režisérky Marty Novákové (1975) pojmenovaný Marta. Ten měl svou první projekci na karlovarském filmovém festivalu, kde zaujal i pořadatele Mezinárodního filmového festivalu v Pusanu. U nás festival sice není známý, ale vězte, že se jedná o největší asijský filmový festival vůbec. A to je úspěch.

:: celý příspěvek

Na scénu razantně vstupuje Čechoameričan Jirka, který nám pomáhal, jak jen mohl. Také jsme na něho ztratili kontakt, měl bych zkusit ozvat se mu, byl to zajímavý patron, jak se dočtete. Také nám vyprávěl o sexuální revoluci v USA, ale o té jsem se asi nějak zapomněl rozepsat. Ono se to stejně asi moc nehodí, no ne?:)

:: celý příspěvek

Tak dnes mohu začít zcela klasicky a napsat: Právě jsem se vrátil z Hradu. Konkrétně z Othella na Shakespearovských slavnostech. Byl jsem tam zcela neplánovaně, prostě si na mě vzpomněla jedna krásná kamarádka. Takové pozvání se neodmítá, zvlášť když ohlasy byly příznivé. A já si rád udělám vlastní obrázek.

:: celý příspěvek

Nevím, jak je to možné, ale když to tak čtu, vidím se úplně živě, kudy jsem přesně ten den šel, co se přesně dělo, kde jsme stáli při hraní, taky si pamatuji, že počasí nebylo nic moc a jak jsem potkal fakt divného černocha. Možná právě proto se vedou deníky, aby se to člověku všechno zase oživilo.

:: celý příspěvek

Tak jsem si skáknul dneska do kina na Auta. Pixar mám rád, Baldýnský to pochválil, nebylo co řešit. Předesílám, že nejlepší byl Macháček. Je to poněkud podivné u amerického animáku, ale je to prostě tak. Dabing se totiž povedl, uvolily se k němu samé české herecké hvězdy, takže je i co poslouchat. Ale že bych to sám nějak chválil, to nemohu říct.

:: celý příspěvek

Dnešek jsem si užil opravdu po americku – tedy vyrazil jsem před třemi lety na nákupy do víru velkoměsta. Dodneška si vzpomínám na tu radost, boty, co jsem si koupil, vesele slouží, dokonce je mám zrovna teď na nohou. Nákupy za lacino, to je něco, na co si člověk zvykne hodně rychle. Jen kdyby bylo víc za co.:)

:: celý příspěvek

Tak jsem se dočetl, že Piráti z Karibiku vydělali skoro miliardu. Protože se na ně bojím po všech varováních jít, napíšu vám raději, co si vymyslel Martin Dejdar. No dobře, není to bůhvíjaké téma, ale pořád je ještě okurková sezona a já byl dneska na té tiskovce, tak to musím nějak využít. Zkusím být vtipný.:)

:: celý příspěvek

Po nějaké době se na nás chechce štěstí. Ze všech věcí, které se dnes přihodí/přihodily, všechno aspoň nějakou chvíli funguje, je přínosem finančním i zkušenostním. Dokonce už je tu vidět, jak se začínáme rozkoukávat. Pomalu ale jistě nacházíme cestu. Bohužel jsme nikdy nenašli víc než úzkou pěšinku, takže jsme stále čas od času bloudili.

:: celý příspěvek

Vyrazil jsem konečně zase jednou mimo Prahu, jel jsem na velmi soukromý con kousek za Plzeň. Říkají tomu Plcon (plzeňské setkání) a pořádá se už léta na chatě jedné scifistky v Předenicích. V podstatě už ani o žádnou fantastiku nejde, jde o setkání lidí, kteří se za ta léta potkali na nejrůznějších akcích a stojí jim za to čas od času se vidět.

:: celý příspěvek

A vida! Můj první den v práci kavárníka, který nakonec vůbec nebude první den. Taky jsme byli shánět bydlení, to byla dost podivná zkušenost, i naše jízda autem kamsi do neznáma po podivných ulicích podivného města. Oakland je celkem hezký, ale nějaké logické členění na náměstí jinde než v centru nenajdete. Den, který nepřinesl nic.

:: celý příspěvek

Spojil jsem prsty až vytvořily něco mezi gordickým uzlem a hlavou Gorgony. A možná že by v nich bylo lze nalézt špetku meditace. To všechno jen a jen proto, že čaj už byl dávno dopit a čibuk s hašišovou parou odjel skrz celý kontinent k dalšímu oceánu. Nejel jsem s ním, protože rukavice mám už úplně odřené a ohmatávat koleje mi stačí u nás v předsíni, jinak by z toho stejně nic nebylo.

:: celý příspěvek

Sám zírám, jak to vypadalo pozitivně s prací a se vším hned po návratu do Berkeley. Pochopitelně dnes už vím, že nás čekají další drastické a strastiplné eskapády, jenže tady v tomto okamžiku to vypadá, že se to konečně obrací a my šťastně odjedeme domů s nějakým tím uspořeným dolarem.

:: celý příspěvek

Navštívil jsem zase asi po měsíci antikvariát. Je zcela jasné, že jsem to neměl dělat, protože mě to stálo spoustu peněz. Ale nekupte to, když jsou tam ty knihy úplně opuštěné a volají na vás: Kup si nás! Nelíbí se nám tady! Kup si nás, vždyť nás ještě doma nemáš! A já jako obvykle poslechl. Utěšoval jsem se tím, že je přece beru do lepší společnosti.

:: celý příspěvek

Dnešek byl dost důležitý a ovlivnil můj pobyt až téměř do konce, našel jsem práci. O tom, že je to práce k prdu, jsem zatím neměl tuchy a bylo to tak lepší. Tak je docela zajímavé, že jsem tou dobou začal pod vlivem okolností meditovat. Ty paralely po letech jsou legrační, zrovna jsem zase začal. Návštěva indické restaurace byla zajímavá, ale drahá, jen čtěte dál!

:: celý příspěvek

Dnešek byl nějaký pracovní, ale večer jsem si udělal volno a vyrazil na speciální pařbu s Wittgensteinem, malým Čtenářem, Richardem Podaným, Vilmou Kadlečkovou a dalšími. Bylo to vážně hédonistické, za celý večer jsme vypili plné dvě lahve vína a asi čtvrt litru medoviny. Množství Top topicu ani snad nebudu počítat.

:: celý příspěvek

Tento se jmenuje World Trade Center a přibližuje atmosféru v policejních a hasičských jednotkách těsně po atentátech. Hlavně má ale ukázat, kdo jsou ti zlí a kdo zase ti hodní hoši. Říká to bohužel tak explicitně, až se na to skoro nedá koukat. Srdíčko, dušička a citečky. To je přesně to, čeho je tento nový zázrak hollywoodské kinematografie plný. Já vám nevím, ale zkrátka nevím.

:: celý příspěvek

Tak opět v Berkeley. Pokud budete očekávat pomalý rozjezd, jste vedle. Hned jsme vpadli do víru večírku zlaté mládeže (to jsme ale ještě nevěděli, že je zlatá), která pila dobré víno a tančila salsu. Opět jsme hráli na marketu, už jsme začali bydlet v Oakland Hills, zkrátka pro tento den to byla Kalifornie, jak má být! Carpe diem, Šumaři, Carpe diem!

:: celý příspěvek

Tak jsem byl dneska zase na jedné projekci nového filmu a shodou okolností jsem tam narazil na kolegyni z bývalé práce. Začínala tam se mnou a vůbec je to moc milá holka, které jsem od samotného začátku fandil. V podstatě jí fandím dodneška, ale musím říct, že mě docela překvapilo, jakým veselým tónem se se mnou bavila.

:: celý příspěvek

Příběhy mne mají rády, končívají pointou. I dnes to tak dopadlo v Putování za Šumařovými brýlemi až na dno amerického potoka. A taky končí farmaření, v podstatě nikterak neslavně. Ukončilo se, co se ukončit mělo a trochu jako v komisech s Asterixem to končí hostinou.:)

:: celý příspěvek

Byl jsem na Miami Vice. Čekal jsem všechno, jen ne to, že mě to bude takhle bavit. Pravda, miluji popkulturu, ale stejně mě to dostalo. Naštěstí přímo přede mnou seděla paní, která se smála na úplně stejných místech jako já (jinak jsme se v sále smáli sami), tak jsem si nepřipadal tak zvrhle. Ale vážně, smekám před Mannem, dostal z toho, co šlo. Přečtěte si recenzi, snad vás přesvědčím, abyste zašli do kina.

:: celý příspěvek

Takže dnes, pokud nebude pršet, se sejdeme o půl desáté na Kampě. Budu číst Český orloj od Karla Šiktance, sraz bude jako vždy u Werichova domu. Doufám, že se vás pár objeví, protože nechci nic slibovat, ale možná přijde i sám kouzelník. Možná. Ještě to není potvrzeno, ale pokud tomu tak skutečně bude, stane se tato Kampa jedinečným zážitkem. Držme pěsti počasí!

Zase se to rozjíždí, dobrodružství dostává obrátky a my jedeme z kopce. Tedy… Pojedeme do kopce, protože nás čeká milionářská čtvrť Oaklands Hilus (to ale ještě o milionářích nevíme). Tak zase naplno hledáme práci, ale že by to bylo nějak nadějné, říci nejde. Na druhou stranu jsme v civilizaci. Konečně.

:: celý příspěvek

Tak jsem viděl Wallace a Gromita a jejich prokletí králíkodlaka. Chystal jsem se na ten film docela dlouhou dobu, ze všech stran mi byl chválen, pomalu jsem se začínal bát, že to tak dobré být ani nemůže, že ani britský humor nemůže všechno zvládnout tak skvěle, zkrátka snažil jsem se nepodlehnout vší té chvále, kterou jsem na králíkodlaka slyšel.

:: celý příspěvek

Hlásím comeback do Bay arei. Berkeley už nám chybělo, ač jsme si to nechtěli přiznat. Všude kolem je tam totiž civilizace a nemusíte se bát, že vás sežere bytost z rajčat. Pořád ale narážíme na nedostatek práce, což je evergreen, na který jsme si sice nikdy nezvykli, ale jenž nás provázel celým pobytem. Jako by to bylo celé zakleté.

:: celý příspěvek

Nejlepší historka, kterou jsem slyšel za poslední dobu, se týká ženy – uživatelsky počítače – a rozlišení monitoru. To bylo tak… Že na klávesnici existuje tlačítko Print screen, které zachytí do bloku aktuálně to, co máte na monitoru, není dnes pro nikoho tajemstvím. Složité není ani to, jak převést uloženou obrazovku do obrázku, který se dá snadno uložit...

:: celý příspěvek

Silent Hill byla původně hororová počítačová hra, která se dočkala takového úspěchu, že se dočkala zfilmování. Když se ale daří, dají se na úspěšných titulech vydělat peníze i jinak. Oblíbenou formou je komiks, což je i případ Silent Hillu. Zajímavé je, že komiks podle hry a filmu se i v Česku prodává lépe než běžnější komiksové tituly.

:: celý příspěvek

Pozor! Uvnitř zcela nahatý ŠUMAŘ!!! Dnes je docela důležité vědět, co se stalo včera, ale protože zápisek se ztratil, vězte, že jsem 10. srpna 2003 utopil brýle v potoce. Dnes už se zase pracovalo a my se zoufale snažili dostat do celkem příkrého kaňonu, kde potok tekl, protože k večeru už na tůň, kde jsou asi moje brýle, nebude svítit slunce a bude to v hajzlu. Viděl jsem prd, staré brýle už moc nesloužily, byl jsem z toho nervózní. A taky se pojede do Berkeley!

:: celý příspěvek

Potkal jsem dnes malého Čtenáře a netvářil se jako obvykle posupně, tvářil se naopak docela zdrchaně až ucaprcaně. Shodou okolností u toho byl i Wittgenstein, se kterým jsme se tedy jindy poměrně konzistentně vypadajícího malého Čtenáře dotázali, co že se mu to stalo. Nebylo to kvůli Kryptonomikonu (ten jej rozhodit nemohl), mČ byl kupovat byt.

:: celý příspěvek

Někam se zatoulal dnešní zápisek. Měla to být podle všeho neděle a my jsme se byli koupat v Bear creeku, kde jsem při bezhlavém skoku do vody skončil bez brýlí, což jsem zjistil až doma v podstatě. Jinak bylo koupání fajn. Nenajde někdo z pamětníků tuhle příhodu v mailu? Kupodivu si hodinu po hodině vybavuji celý den včetně přírody, ale jde nám o autenticitu, ne? Díky za pomoc...

Vypravme se zase jednou mezi Vogony. Jejich poezie je věčná stejně jako je věčný Řím. Ó, jak málo je na světě Neronů! Zkrátka a dobře čas od času narazíte na internetu na něco, co ve vás vzbudí nějaké pocity. Bohužel čas od času je to i zděšení, dávení a dušení. Dnes pro vás mám opravdové špeky, na které by ani špek nezabral.

:: celý příspěvek

Dočerpáváme definitivní zásoby energie, umíráme pod kalifornským sluncem. Přitom taky zjistíme, kdo nás má doopravdy rád a dozvíte se, jak vyděsit Mexičany – není to zas tak složité, jsou docela pověrčiví.

:: celý příspěvek

Dneska se objevila zpráva, že Michael Jackson se stal obětí podvodu vlastních makléřů a poradců, kteří jej v podstatě přivedli na buben. Koho to zajímá? Docela dost lidí kupodivu. Přece jenom se jedná o člověka, který udával rytmus i melodii skrz celá osmdesátá léta a co říct měl i v první polovině let devadesátých. K tomu Šumař pro vás má odvážné přirovnání.

:: celý příspěvek

Dnes je to nějaké pozoruhodně veselé, asi už mi tenkrát naprosto hráblo. Zmiňuji se ale o Johance z Arcu natočené roku 1922. Je to skvělý film, který bych chtěl ještě jednou vidět. Kdybyste jej někdo měli ve filmotéce, prosím ozvěte se mi, vybavuji si některé scény i po těch třech letech, ale stejně by to chtělo oživit.

:: celý příspěvek

Tak dnes prý vyšel Kryptonomikon, kniha Neala Stephensona, na kterou tu čekáme snad deset let. Trvalo to, ale je to tady. Talpress se pochlapil, zpívejme hosana a haleluja, po Sněhu a po Diamantovém věku (prvotinu Velké U bych moc nepočítal) se nám dostává do rukou opět jednou Kniha. Trochu ztlumme hlas, když si uvědomíme, kdo zatím Stephensona překládal. Já jsem dnes dopsal sbírku básní.

:: celý příspěvek

Pro změnu jeden velmi vtipný příspěvek – tedy pokud máte rádi absurdní drama. My jsme se k němu propracovali zcela samovolně a bezděky. K tomu na Radka se usmálo štěstí a díky svojí angličtině jej vytáhli z pekla. Tedy až zítra. Ale stejně jsem mu to záviděl.

:: celý příspěvek

Dovolím si při pondělku přetisknout jedno PR, bude Parcon, na kterém se s vámi všemi rád uvidím. Vypadá to zase všelijak, pořadatelům se stalo to samé co v roce 2004 v Brandýse: zrušili jim původně domlouvané prostory někde úplně jinde. Ale což, není snad Spolana to nejlepší místo, kde konat scifistický con? Já se docela těším.

:: celý příspěvek

Takové intermezzo plné rozporuplných pocitů a nejistoty z budoucnosti. Přemítání o pálení dobrého bydla a výplata, která moc radosti nepřináší. Hrůza kulminuje, rajčata už neoznačuji jinak než ošklivé malé bestie.

:: celý příspěvek

Ještě jedna z domova. Jen jsem přijel, zjistil jsem, že mám cosi s klikou na místě u řidiče, dokonce mi nešly zavřít dveře. Bylo to nepříjemné, ale naštěstí jsem byl doma, kde je jak servis známého, tak můj otec zámečník a svářečský technolog. V podstatě se mi tedy „nehoda“ přihodila akorát tam, kde měla.

:: celý příspěvek

Fáze plánování, abychom zmizeli z farmy, kde nám nechybí nic kromě trochu normální práce. Nenávist k rajčatům se prohlubuje, nejsme národ sběračů! Ve druhé části jsou dvě „veselé“ historky z rurálního prostředí. Jsou dost chabé, ale zase přímo z hlíny. Takový zemitý humor to je – hezky jsme se adaptovali.

:: celý příspěvek

Pátek byl nějaký nabitý událostmi. Nejen že jsem stihl dojet do Brna na sociálku, já jsem stihnul i být v památníku Bible kralické a v Náměšťském zámku. K tomu jsem procoural půl Brna a zjistil, že přes léto nemají v antikvariátech nic zajímavého.:) Ale ta sociálka a výlet, to už stojí za vyprávění – první je veselé, druhé je kulturní, takže k prvnímu výročí blogu bude přímo vzorový post.

:: celý příspěvek

A je to tady, zaječí úmysly. Práce začíná být nesnesitelné, začínáme jednat. Zdá se, že vypadneme z farmy a zachráníme holé životy! Taky se dozvíte něco o rasismu a o tom, jak to prostě ve světě chodí. Nakonec kus jako z National Geographic o orlech s holými hlavami.

:: celý příspěvek

Lakonická krátká poznámka o dnešku. Snad ji jen doplním o to, že Sonya nebyla jen překvapená, že mě našla v domě na kopci, ale přímo se jí to dost nelíbilo. Dnes to chápu, pomohli nám hodně a báli se, že si vezmeme celou ruku. Já jen potřeboval být ráno v práci. Ale to se vysvětlit nedá ani s letenkou na stanovené datum.

:: celý příspěvek

Lakonická krátká poznámka o dnešku. Snad ji jen doplním o to, že Sonya nebyla jen překvapená, že mě našla v domě na kopci, ale přímo se jí to dost nelíbilo. Dnes to chápu, pomohli nám hodně a báli se, že si vezmeme celou ruku. Já jen potřeboval být ráno v práci. Ale to se vysvětlit nedá ani s letenkou na stanovené datum.

:: celý příspěvek

Lakonická krátká poznámka o dnešku. Snad ji jen doplním o to, že Sonya nebyla jen překvapená, že mě našla v domě na kopci, ale přímo se jí to dost nelíbilo. Dnes to chápu, pomohli nám hodně a báli se, že si vezmeme celou ruku. Já jen potřeboval být ráno v práci. Ale to se vysvětlit nedá ani s letenkou na stanovené datum.

:: celý příspěvek

Tak na pátek dáme něco poezie? Jsou to divné letní noci. Teď se chvilku ochladilo, ale jinak ta tropická parna… Dělá to s člověkem zajímavé věci. Někdy i nezajímavé. To si člověk tak zajde na jedno a skončí u kofoly třeba a pak ho napadají takovéhle věci. Zas jednou pro změnu jeden unter-beat.

:: celý příspěvek

Další neděle v centrální Kalifornii, další volno. S výletem kamsi daleko, bohužel jen na půl dne, kvůli neschopnosti spolucestujícího. Ale nešť. Bylo to zajímavé, až docela později jsem se dozvěděl, že jsme byli u Napa Waley, tedy v největší vinařské oblasti Kalifornie a celých USA. Takhle jsem to netušil a zůstal jsem klidný a užil si krásy přírody.

:: celý příspěvek

Není to špatné, čekal jsem to o dost horší. I tak je v tom amerického patriotismu plné pytle, ale na duhou stranu se konkrétně při tomto tématu zřejmě není čemu divit. Nejvíc mi asi vadila blikavá kamera, která byla tak bolestně autentická, že mě z toho bolí hlava ještě teď. Ale co už. Přečtěte si recenzi dnešního premiérového snímku.

:: celý příspěvek

A další zlom. Jako deus ex machina vstupuje na scénu opět Dick Holdstock, který nám slibuje lepší budoucnost a zajímavé zážitky. Ještě to nějakou dobu potrvá, ale nakonec se vše, co sliboval, uskuteční, což je v naší Americe ojedinělé. K tomu se v dnešní článku objeví výjevy přímo pastorální, které zaujmou i povahy jemné až citlivé!

:: celý příspěvek

Dnes se nestalo vůbec nic zajímavého, takže vám napíšu jen a pouze post, jak se mi zbláznila kočka. Zvířata nikdy nikoho neurazila, jak říkával můj bývalý šéf, hned po souložení lidi zajímají ze všeho nejvíc. Prostě jsou roztomilá, chlupatá a nehrnou se do politiky. Ta moje potfora se ale zbláznila a hrnula se někam jinam.

:: celý příspěvek

Ono opravdu nebylo přes týden o čem psát, ale psát jsem potřeboval. Byla to taková terapie. Sednout si ke klávesnici a s do krve rozedřenými prsty něco nabušit domů. No dobrá, přeháním, krve bylo jen trošičku, ale i tak to bylo až do úmoru. Na druhou stranu jsme měli denní rutinu, což po předchozích a před budoucími zážitky zpětně oceňuji.

:: celý příspěvek

Už 3. Srpna bude mít můj „blogísek“ celý jeden rok. Nějaký ten sentimentální text si nechám na potom, ale teď se ještě vynasnažím pohonit svoje ego a budu fandit svým čtenářům, aby mě hojně navštěvovali, protože zrovinka teď chybí pouhých 340 čtenářů do 36 500, což by znamenalo, pokud by ona suma (340) přišla za tyto tři dny, že v den narozenin bude mít blog přesně 100 čtenářů na každý jeden den své existence. No nebylo by to hezké?:)))

:: celý příspěvek

Ale jsem děsivě užvaněný. A ještě jsem opsal ilustrační ukázku. Takhle v noci! Ptáci bez křídel jsou skvělá kniha skvělého autora, která by si zasloužila, abych ji přečetl na jeden zátah a ne po kouscích ve chvilkách, které si na ni nalézám. Berniéres je už populární i u nás, takže s knihami Mandolína kapitána Corelliho, Válkou o zadnici ani dalšími tituly jako fantastický Rudý pes vás seznamovat zřejmě nemusím. Vrhněme se rovnou na dojmy z Ptáků.

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic