Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Již druhý večer Welesu v Praze se ve čtvrtek konal a opět měli na stránkách Obratníku, kavárny o literární, chybu v čase. Čtení bylo od 20 hodin a ne od 19, jak se ukázalo, ale tato varianta je lepší než minulá, kdy jsem přišel o hodinu později. Weles to ale nemá lehké, ba přímo naopak...

:: celý příspěvek

Chystám se na měsíc odjet z Prahy, a tak se snažím vyřídit, co musím. Do teď jsem měl na mysli, že musím všechno zabalit do igelitů, neb nám mají vyměňovat okna v prosinci. Je to zvláštní že v polovině topné sezony, ale paní bytná nám řekla, že v zimě je to nejlevnější. A tak nejel vlak.

:: celý příspěvek

Navštívil jsem dnes opět po měsíci veřejné zasedání klubu Julese Verna, jehož jsem členem. Těšil jsem se na přednášku, dočkal jsem se Katovny sklepáckého kalibru. Přednášel Jiří Walker Procházka, i když přednášení je vzhledem k formě, kterou zvolil, poněkud nadnesené označení.

:: celý příspěvek

Zase mám jednou zcela spotřební a zcela udivený komentář. Že spolubydlím, to už jste si nejspíš, pokud mě čtete nějakou dobu, povšimli. Spolubydlení je zvláštní forma žití, kdy musíte být tolerantní, jinak si přivodíte smrt infarktem. Při spolubydlení také musíte čas od času něco nakupovat.

:: celý příspěvek

Dal jsem se na recenzování pro Á dvojku a vyzvedl jsem si nějaké věci v jejich redakci. Jako na první jsem se hladově vrhnul na nové cédéčko Venci Václavka a Miloše Dvořáčka Život je pulsující píseň. Pulsuje to, to nemohu říci, bohužel se zdá, že zrovna tahle píseň trpí občasnými arytmiemi.

:: celý příspěvek

Dnes musím napsat malou zpověď. Necítím se totiž dobře po duši z toho, že jsem byl v Madridu na celé čtyři dny. Netušil jsem to sice, ale i tak spadá na mou hlavu, jak se cítila kočka Chiméra, se kterou jsem se rozloučil jen tak, jako bych jel na pouhé dva dny. V těch dalších dvou...

:: celý příspěvek

Když už jsem byl v tom Madridu, nemohl jsem opomenout nějaké ty španělské vlivy a nepokusit se napsat pár veršů. Kde jsem je psal, snad ani nebudu říkat, zkazilo by to jejich i mou image, a tak jen připomenu, že skoro celou dobu nám tam pršelo a nikdo nevěřil, že mají téměř věčné teplo.

:: celý příspěvek

Zase v Čechách a rovnýma nohama do kulturního dění. Protože mám kavárnu Oratník přímo pod nosem, nemusel jsem dbát na značnou únavu a po krátkém podvečerním spánku jsem se vydal na křest nové Pandory a vlastně i Wagonu, obojí věnováno tentokráte experimentální poezii.

:: celý příspěvek

Zpráva místního rozhlasu je tentokráte z madridského letiště, z VIP salonku. Jen s připojením mám trochu problém, ale protože tohle čtete, tak se mi to povedlo nakonec. Odlet je až za dvě hodiny, nikdo neví, proč nás z hotelu vytáhli tak brzo. Do dvou do rána jsem upravoval fotky, tak jsem pěkně upravený.

:: celý příspěvek

Tak že bych si měl dneska kdy dokoupit chybějící oblečení, to nemohu říct. Vypral jsem si ponožky, poslední den přinejhorším přežiju, ale zítra prý máme chvíli volna odpoledne. Bude v zásadě první. Teď sedím polomrtev na pokoji – odmítnul jsem totiž vydat se do upršeného Madridu před večeří.

:: celý příspěvek

To je vám zase odysea. Šumaři, poletíte do Madridu, řekli mi v práci. Prý na dva dny, řekli mi. A já jim věřil, blázen stará. Furt ve střehu, Kocourek měl pravdu! Na letišti mi další novináři řekli, že letíme od neděle do čtvrtka a ne do úterka. Na otázku, co tam budeme dělat, odpovědět neuměli.

:: celý příspěvek

Jsem teď kdesi v hotelu v Madridu, asi nemají wi-fi, tak jsem si připravil ještě před odletem další pokračování stále populárnějšího příběhu, který pro vás hodlám připravovat týden co týden, dokud z něj nebude román připravený k vydání. Držte mi palce, ať mě nadšení neopustí. Hezké pondělí!

:: celý příspěvek

Nedělám často, tedy prakticky vůbec, že bych přejímal materiál odněkud jinud. Tohle je tedy výjimka, ale nemohu si pomoci, protože něco tak smutně vesele pravdivého se hned tak nevidí. Příspěvek je poučný a rozhodně nutí k zamyšlení. Já dnes letím do Madridu, tak se těším jak malej kluk.

:: celý příspěvek

Jak jste si už nejspíše všimli i beze mě, venku je zima. Čekali jsme na ni dva roky, tak je vlastně důvod k oslavám. Je mi jasné, že zejména motoristy (ani mě) to nepotěší, ale příroda přesně tohle potřebuje. I proto tu pro vás mám trochu ledové a sněhové poezie, která se mi tu urodila.:)

:: celý příspěvek

Povím vám, že taková svatba, to je náramně vypečená záležitost. Zvlášť když se kolem vás začnou rojit oznámení o tom, která spolužačka do toho zase praštila, která by chtěla mít dítě, ale nemá s kým, které už zbýval kousek, ale on nakonec zdrhnul... Pozoruji to z povzdálí, ale dopředu se děsím...

:: celý příspěvek

Čas křtů nastal. Kdo má rozum, snaží se to stihnout ještě před prosincem, protože to pak zase bude smršť, že nikdo nebude vědět, kde mu hlava stojí. Každý bude chtít urvat svoje místo pod stromkem a pokud možno i v nějakém médiu, aby se jejich kniha, CD, DVD pod stromek dostalo snadněji.

:: celý příspěvek

Čekalo se na něj dlouho. Na člověka, který přiblíží operu všem, který bude mesiášem vážné hudby. Přišel v létě, když vyhrál soutěž talentů v Británii. Jmenuje se Paul Potts a nebýt muž, je z něj úžasná Popelka. Popelka s prvním albem, které muselo zákonitě přijít. Jaký je Paul na svém prvním vydaném počinu?

:: celý příspěvek

Už je to skoro dva týdny, co jsem vás seznámil s Bystronožkou a Kočkolínou. Od té doby se příběhy rozrostly, a tak je na čase, abyste se dozvěděli, co se dělo dál. Napadá mne, zda to vlastně někoho zajímá, odkládám pokračování už dlouho, ale po minulých komentářích jsem si řekl – proč ne?

:: celý příspěvek

Probírám se zase jednou po čase Kunderovou Nesmrtelností a dostal jsem se k pasáži o tom, že nelze než být absolutně moderní. Zní to hezky. Být absolutně moderní. Jenže Nesmrtelnost je ještě z doby, kdy bylo lze být absolutně moderní. Jak jen může být člověk absolutně moderní ve věku subkultur?

:: celý příspěvek

Je neděle a venku padají obrovské fláky sněhu. Snídám (zcela výjimečně) a tupě zírám z okna na tu spoušť. Jsem u rodičů a přijel jsem, abych přezul na zimní. Ukázalo se, že jsem dojel skutečně na poslední chvíli, protože na letních bych se zpátky do Prahy nechtěl vracet ani za nic. Taková spoušť!

:: celý příspěvek

Ty týdny utíkají nějak zběsile rychle. Skoro ani nevím, jak je to možné a mám pocit, jako by mi někdo ujídal čas jako svačinu, kterou mám v aktovce zapomenuté pod lavicí. Je skoro zima, budu měnit vizáž blogu na modrý, zasněný a studený. Ale to až po těchto pár básních. Ani nevím ze kdy...

:: celý příspěvek

Dostal jsem se v poslední době tak hluboko do sherlockovského tématu, že se do slavného detektiva budu muset poprvé v životě zřejmě opřít soustavně a pořádně a doplnit si tuto část pochybného vzdělání, kterou jsem se snažil přehlížet. Arthur a George Juliana Barnese mne k tomu ale dohnal.

:: celý příspěvek

Tak jsem se dneska osypal. Málem. Stačila jediná poznámka o tom, jak se má „přítelkyně". Je jedno čí, jde o to samotné slovo. A o označení poloviček ve vztahu a jeho různých fází obecně. Většina z nich zavání tak nějak prudérií a pokud se nad nimi člověk zamyslí, je mu z nich akorát šoufl.

:: celý příspěvek

Jak ten čas, prosím vás, může takhle letět? Když se nad tím zamyslím, nezbývá mi než říct, že to opravdu je celé nějaké takové zrychlené, přesně jak mi o tom vyprávěli rodiče, když jsem byl malý a školní rok trval století. Bylo SSSR. Koná se každého půl roku, ale je to vlastně jako každý týden.

:: celý příspěvek

Čtu si tak zahraniční periodika a v tom narazím na sloupek, který mne vyloženě zaujal. Týkal se zákaznické věrnosti a internetu. Toho, jak to dnes chodí, jak lidé uvažují a jak nakupují. Od dob, kdy můžeme jednou kliknout a jsme díky banneru u konkurence, to nemají obchodníci vůbec jednoduché.

:: celý příspěvek

Je to zhruba rok, co jsem byl poprvé na víkendu v jižních Čechách. Tenkrát jsme pak s kytaristou Honzou odjeli na mou první a zatím poslední jachtu. Ten týden si pamatuji docela živě, ale uvědomuji si, že jsem nikdy nenapsal o svém setkání s delfíny. Viděl jsem je sice pak ve Skotsku, ale tenkrát poprvé...

:: celý příspěvek

Byl jsem na víkend po nějakém čase opět v jižních Čechách, ale místo abych si to pořádně užil, měl jsem celou dobu výčitky svědomí, protože se vůbec poprvé stalo, že nikdo nezůstal doma, a tak jsem musel zvíře ubohé ponechat jeho trudnému osudu, s těžkým srdcem za sebou zamknout dveře a jet.

:: celý příspěvek

Co říkat víc, než že je venku podzim, ale to nemusím říkat, protože to každý ví. A navíc, kdo to neví, ten to vidí. Jsem zrovna v jižních Čechách a je tu lezavo. Snad se to rozpustí, aby se dalo fotit, ale i když nepůjdou dělat obrázky, psát se bude dát tak jako tak. Je listopad a já ho vlastně rád.

:: celý příspěvek

Norma, opera Vincenza Belliniho (1801-1835) se dočkala svého dalšího uvedení na prknech Národního divadla. Poprvé od roku 1935. Po premiéře vyvstává otázka, zda by pro Normu i pro Národní nebylo lepší, kdyby uvedena nebyla, protože představení bohužel překonalo i špatná očekávání.

:: celý příspěvek

Dneska se stala obrovská spousta nesmírně zajímavých věcí, z nichž každá je pro můj život velice důležitá a zásadní. Možná jsem se přiblížil k jádru pudla, možná jsem našel nějaký směr, který by mě mohl přiblížit k něčemu, co si nedovolím nazývat cíl. A pokud bych se o to měl nějak podělit...

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic