Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Když jsem v březnu vyhlašoval soutěž o to, kdo mi vyfotí na blogu návštěvníka s pořadovým číslem 100.000, nemohl jsem tušit, že ještě v první půlce prosince najdu na blogísku jednou tolik čtenářů. Je to s podivem a jsem za to skutečně rád. Cením si každého z vás, kdo přijdete. I těch nespokojených.

:: celý příspěvek

Rozepisovat mezi svátky nějaká závažná témata mi přijde poněkud kontraproduktivní, protože to, že celý svět se brzy odebéře do koptu, to víme všichni. Namísto toho jsem se rozhodl zaobírat nejrůznějšími věcmi každodenního života. Například jsem konečně vybádal, proč otec v noci nezhasíná lampičku.

:: celý příspěvek

Ještě před koncem roku jsem pro vás připravil další pokračování příběhu o Kočkolíně a Bystronožce. Provázejí mne už nějaký čas a postupně se mi jak jedna, tak druhá stávají průvodkyněmi denních všedností. Chodím s nimi po ulici, s každou zvlášť, nikdy dohromady, a ptám se jich, jak to vidí.

:: celý příspěvek

Já když najdu dobré video na internetu, mám potřebu se o něj podělit. Štěstí čtenářů tohoto blogu přitom spočívá v tom, že vydání dělám k půlnoci, a tak stihnu většinou vychladnout a poslat to po ICQ pár známým chudákům, kteří už si zvykli být mnou zásobeni. Jenže čas od času to nevyprchá...

:: celý příspěvek

Když jsem dnes přemýšlel, o čem dnes budu psát, došlo mi, že jediná věc, která se skutečně neochodí, je moje kočka Chiméra. Zmiňoval jsem sice, že se už přestává zcela bát a zapojuje se do všeobecného dění plného přepadů, prachsprostých loupeží a jiného zvěrstva, jež naše zvířena považuje za normální.

:: celý příspěvek

Zachvátil mne svátkový únavový syndrom. Nebo je to tím, že začínám žít o půlnoci, když ti bambulové dávají Noční můru před Vánoci až na hodinu duchů? Zase ji ale dali s titulky, což jsem kvitoval s povděkem. Ale k tématu! Byl jsem dnes u rodiny a ochutnával vzorky vín z ročníku 2007.

:: celý příspěvek

Jaký byl Štědrý den a večer u vás? U nás to proběhlo ve znamení kočičích třenic a hádek a všeobecného veselí, protože kočka Chiméra se konečně rozhodla akceptovat ostatní kočky a přestat se bát víc než na efekt. Mezi tím jsem se snažil číst si v jednom z darů – Řeči neřeči, hovoru s K. Šiktancem.

:: celý příspěvek

Přemýšlel jsem dlouze, o čem psát na První svátek vánoční a zda psát vůbec něco. Nakonec můj zrak ale včera padnul na televizní obrazovku, kde předváděli občana z Mutěnic, který si celý domeček rozsvítil po „emericku". Jal mne děs a hrůza, které však záhy přebila nutkavá potřeba zvracet.

:: celý příspěvek

Už jste taky tam, kde budete trávit i Štědrý den? Já jsem opět u rodičů. Vzhledem k tomu, že mě nechali spát do jedenácti, je mi jasné, že i k nám dorazily Vánoce. Včera to ale bylo jiné, zajímavé a zábavné. Mám tu jednoho známého, kterého jsem roky neviděl. Je to kumštýř a včera jsme se srazili.

:: celý příspěvek

Svátky na krku. Pod krkem. V zátylku, ze zálohy, z výlohy, ze skladů, prostě odevšad. I pod postelí na mě mrkají. Stejně jako loni, ani letos se mi nepodařilo tomu utéct. A tak zkusíme zavřít oči a budeme si představovat, že jsme někde jinde, někde kde nezuří svátkoválka, ale vládne jen poezie

:: celý příspěvek

Tyhle ty vánoční besídky, to je taky věc. Navíc na ně chodíte ulicemi, v nichž, jak jsem se dočetl u konkurence, probíhá genocida kaprů. Je to skutečně vyhlazovací válka, všichni kapři, na které jsem sáhnul, byli zcela hladcí. Není to hezký pohled, řeknu vám. A není to jen lidmi, je to i chodníky.

:: celý příspěvek

Prakticky k narozeninám mi Crew vydala Batmana, Rok jedna. Překládal ho Jiří Pavlovský, kterému došlo, že dávat přeložit tohle někomu jinému, by byla hloupost. A tak jsem strávil další večer s Batmanem. Jako každý večer s touhle neskutečnou postavou, byl i tenhle vydařený a skvělý.

:: celý příspěvek

Jsou v životě věci, kterým se vyhýbáte kvůli vlastní slabosti. Jsou takové věci, které vám činí takové potěšení, že jim propadnete, a proto je s nimi potřeba zacházet opatrně, jako se šafránem. Je to něco jako alkohol a Sam Elánius – mají pevný vztah. Tak pevný, že se k sobě už nikdy nemusí přiblížit.

:: celý příspěvek

Pomalu se nám začíná rozjasňovat. Spíš se tma mění v hodně husté šero a jsou k poznání jednotlivé vrstvy, i když ještě není zcela jasné, co vlastně znamenají. Venku je tma, a tak buďme vděční za každý náznak postupu ke slunci, které ještě dlouho nezasvítí do Kočkolínina pokoje ani do ulic.

:: celý příspěvek

Mám čas od času období, kdy mě všechno navádí jedním směrem, jako by to bylo předem dáno, že zrovna teď se mám zabývat právě tímto. Říkám si, že dokud to není horolezectví (trpím horskou nemocí a můžu maximálně na Sněžku), je to ale ještě v pořádku. Teď mám měsíc s třicetiletou válkou.

:: celý příspěvek

Už je po narozeninách, to se mi ulevilo. Musím říct, že takhle vypečené výročí svého narození jsem ale už dlouho nezažil. Jestli vůbec! Byla to další z veselých rodinných taškařic, které jsou v poslední době tak časté, že už si je ani nedokážu patřičně užívat. Ale třeba to ocení někdo zvenčí. Lidé, čtěte!

:: celý příspěvek

Dva týdny jsem nechal blog bez poezie, což je nehoráznost, protože vymýtit verše ze života, to je prakticky hrdelní zločin. Život bez poezie je totiž ještě daleko lepší než život bez pointy. Zatímco ten druhý žije bez jakéhokoli ovlivnění většina z nás, ten první nám absenci dobrého konce může vynahradit.

:: celý příspěvek

Dnešek bych si ráčil věnovat mezilidským vztahům, konkrétně vztahu dalo by se říci základnímu. Takovému, jehož ústřední dvojicí je entita muž a entita žena. Dnes se hodně mluví o té rovnosti, o tom, jak ženy mají mnoho nových rolí a ještě musí stíhat ty staré. Ale vadí jim to vůbec?

:: celý příspěvek

O knize Imperium Bohemorum už jsem se na blogu zmiňoval, ale bude to chtít podrobnější zastavení dnes a pak zřejmě ještě jednou někdy časem. Mám za sebou čtyři autory, konkrétně už ale více než půl celé knihy, protože zejména novela Františka Novotného je rozsahově i dějově velmi obsáhlá.

:: celý příspěvek

Tak se to zase blíží. Tedy ono se to blíží už od půlky října, jak je dnes dobrým zvykem. S vánoční náladou ostatních na mne ale dopadá můj vlastní vánoční splín. Ten blbinec je poněkud klaustrofobický a vůbec. Jasné znamení, že nadešel čas na veselou historku o vánočním traumatu z dětství.

:: celý příspěvek

Vrátil jsem se do Prahy. Ano, ta jižní Morava je jistě krásná zem, ale práci a 99 % přátel mám tady. Navíc nejsem tak nezaměstnaný, jak by se mi líbilo a musím předat jeden projekt. Ale o mě bylo dost... Chiméra, zlatíčko moje, se konečně socializovala a zvládla se jakž takž začlenit do kočičí smečky.

:: celý příspěvek

Dneska si dovolím jen zcela malý a zcela všední post, protože po takovém conu jako je Fénixcon stejně jeden prospí víc než polovinu dne, a tak není nic zajímavého ze života, co by mohl nabídnout. Naštěstí mám svou vlastní matku, která je mi čas od času inspirací vedoucí až k naprostému údivu.

:: celý příspěvek

Další brněnský Fénixcon je šťastně za námi. Pořadatelé mají hned několik důvodů k radosti – přijeli prakticky všichni, kteří slíbili přijet, a návštěvníků tak bylo více než loni, hotel Slovan přežil návštěvu scifistů celkem bez újmy, ale hlavně, příští rok se Fénixcon stěhuje zpátky do přívětivých prostor Avanti.

:: celý příspěvek

Slíbil jsem pokračování příběhu co nejdříve, protože minulá část není ani začátkem, ani koncem, je spojkou, která je sice pro příběh důležitá, jak se po čase ukáže, přesto nemůže skýtat čtenáři takové potěšení, jako je to možno u kapitol jiných. Věci se pomalu vyjasňují a dostávají obrysy.

:: celý příspěvek

Přiznám se, že mi vybouchl dnešní program. A to tak že totálně. Ocitl jsem se v Brně, kde jsem se měl sejít s bývalými spolužáky a pak se dvěma poéty, jejichž jména ani dneska radši už nebudu brát do úst. Nekonalo se. A tak jsem využil kina za 50 Kč a zalezl prvně v životě do Špalíčku. Na Once.

:: celý příspěvek

Kapitoly Kočkolíny a Bystronožky se začínají pomalu ale jistě protahovat, a tak váhám, zda dnes – po trochu delší odmlce – zařadit jednu nebo dvě. Nakonec zřejmě jen jednu, ale další se budu snažit zařadit co nejdříve, protože se jedná o kapitolu tranzitní, přípravnou. Buďte tedy prosím trpělivi.

:: celý příspěvek

Že jsem u rodičů na Moravě, to už jste pochopili. Myslím ale, že jsem se ještě nikdy nezmiňoval pořádně o tom, jak se zde mluví. Dokonce jsem na vysoké škole jednu seminární práci vypracoval o tomto regionu, o kterém, zřejmě jako o nesystémovém, zarytě mlčí i taková kapacita jako Bělič.

:: celý příspěvek

Tak jsem u rodičů na Moravě, kam jsem se uchýlil na celý měsíc. Měsíc? Dávám Šumařovi týden, maximálně dva. Spíš ten týden. A rozhodně nebudu jako bolševik. To, co tady zažívám, je zcela jasný mezigenerační problém, o kterém se nám, starým mládencům, zdávají leda ošklivé sny.:)

:: celý příspěvek

Ozval se kdosi, kdo neměl potřebu komentovat dnešní článek, ale celý blog. Vzhledem k tomu, že je to diskuse plná zvratků, přesunul jsem ji sem. Klidně si ji přečtěte, u mě se nic nemaže. Ani med kolem huby, ani lejna kolem kliky.

:: celý příspěvek

Komiksoví fanoušci se na vánoce musí každý rok těšit skoro více než malé děti, protože všichni se snaží přetrhnout, aby bylo pod stromek co koupit. Komiksy nejsou rozhodně levné, ale jsou reprezentativní a „dárkuvhodné", takže je nejvyšší čas napsat Ježíškovi a čekat, jak moc se trefí.

:: celý příspěvek

Persepolis byl komiks, dokud z něj ve Francii pro všeobecnou popularitu neudělali film. Byl jsem na něj pochopitelně zvědavý, zejména po tom, co jej poslali zahajovat festival v Cannes a nyní jej za Francii posílají bojovat o Oscara. Co z toho mohli asi udělat, říkal jsem si. Má to vlastně dva díly...

:: celý příspěvek

Včera jsem se pod večerem ocitl na Jiřího z Poděbrad v antikvariátu. Bylo to strašné, protože v krámku, kde jsem dosud prakticky nic nekoupil, měli právě zpracované banánovky s pozůstalostí po někom, kdo se zajímal o poezii. Ještě strašnější bylo, že tam přede mnou byla jakási ženština...

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic