Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Jak bylo lze pochopit z předchozího příspěvku, byl jsem o víkendu u rodičů na Moravě a nejen u nich. Opět jsme se vrhli společnými silami na zvelebení našeho letního sídla. Aby ne, když už léto jaksi stihlo začít, aniž by byla rekonstrukce dokončena. Ale protentokrát to byla zábava – dokonce byly i hody.

:: celý příspěvek

Tak jsme s Chimérou zase jednou na Moravě. Ta kočka začíná být pěkně vypečená, to se musí nechat. Asi jí budu muset nechat pořídit koťata, aby měla nějaké starosti. Takové kusy, co mňaudáma dělá, se totiž jen tak nevidí. Tatam je ustrašená holčička, kterou bili ostatní. Teď mám teroristku.

:: celý příspěvek

Je sobota po žhavé noci, kdy jsem se vracel domů kolem vypuštěného rybníka plného žabího křiku. To bylo napravo. Nalevo pak zpíval nějaký noční pták, snad to mohl i slavík být a skutečně jim zpíval navzdory. Je létoletní léto. A tu a tam i něco napíšu. Třeba nové motto tohoto blogu.

:: celý příspěvek

Tak Holan už to má, chudák, za sebou. Sbírka Blouznivý vějíř, prvotina básníka básníků Vladimíra Holana, kterou jsem ještě nerozřezanou koupil v jednom z pražských antikvariátů za drahé peníze, byla deflorována a poprvé od roku 1926, kdy byla vydána, ji někdo přečetl – tedy tento výtisk.

:: celý příspěvek

Čtenáři v České republice museli na dokončení husitské trilogie Andrzeje Sapkowského čekat ještě daleko déle než ti v Polsku, protože převod do češtiny trvá u tak náročné publikace dlouho a pak se vše, jak je nepěkným zvykem, zdrželo v knihkupectví Wales. Ale nakonec jsme se dočkali.

:: celý příspěvek

Jsou komiksy a komiksy. Jsou inťoušské záležitosti, nad kterými budou vzdychat všichni literáti, jsou popové záležitosti, z nichž budou učurávat Spider-Manovy pavučiny všichni kluci od devíti do devadesáti a jsou komiksy, které kašlou na jakoukoli cílovou skupinu a prostě se rozkydnou, kam se dá.

:: celý příspěvek

Ještě dnes se vrátím k víkendu, kterýžto konečně přinesl mnou toužebně očekávané vedro, na nějž nežehrám, nešpačkuji, ani se nijak jinak záporně neprojevuji. Potím se přijatelně, ale to je zdravé. A když jsme u toho zdravého – šel jsem v neděli na Prague Food Festival a dal si jen to nejzdravější!

:: celý příspěvek

Sobota se velmi vydařila, ač jsem nepředpokládal, že bude co dělat. Měl jsem v plánu jen nákupy, a kdybych si pustil dřív Rádio 1, ještě bych je zkrátil a užil si více z United Islands of Prague. Jenže já měl nějak zafixováno, že jsou až o měsíc později a přišel jsem na ně až z živého vysílání Rádia 1.

:: celý příspěvek

V pátek proběhlo další čtení Wagonu a opět se nedá říci nic jiného, než že se vskutku povedlo. Podle všeho se jednalo už o osmnáctý samostatný večer a téměř všechny přitom stojí za zapamatování. Wagon má tu výhodu, že na jeho stránkách naleznete mnoho kvalitních autorů, kteří chtějí číst.

:: celý příspěvek

O včerejším čtení almanachu Wagon budu psát až zítra, ale už teď mám potřebu říci, že se povedlo. I já jsem zase napsal pár veršů, takže je po vás vrhnu. Už v první z nich, která je nejnovější, věštecky poukazuji na to, že oproti předpovědi bude v Praze o víkendu hnusně, neb nikam nejedu.:)

:: celý příspěvek

O „kouhoutkové" módě už médii ledasco problesklo. Je to další trend, který do české republiky ještě nedorazil. Když jsem byl v Londýně a neobjednal si nic k pití, automaticky mi přinesli vodu z vodovodu s ledem z vody z vodovodu. U nás se na vás bude obsluha i přímém požadavku leda šklíbit.

:: celý příspěvek

Včera jsme podnikli party v parku s házením Radkovy obruče a mým vínem, v důsledku čehož se mi po návratu ani nechtělo psát blog. Ale takové výmluvy na mě neplatí, tak jej píšu ráno. Vrátím se k úternímu koncertu Cuprum, který proběhl Na Slamníku, což je vždycky výprava do tajemných končin P6.

:: celý příspěvek

Úterý je tak daleko od víkendu, že jsem se rozhodl, že si musím udělat radost. Nejdřív jsem si koupil první vydání Blouznivého vějíře Vladimíra Holana z roku 1926, který vyšel v počtu 750 výtisků, a pak jsem šel na koncert kapely Cuprum, kterou jsem tu vychválil před časem téměř až do nebes.

:: celý příspěvek

Slovo revue je v našich zeměpisných šířkách spojeno v posledních letech převážně se slovy revolver a labyrint. Zdá se, že pokud se nic zásadního nestane, bude se od nynějška pojit i se slovem komiks, což se děje zásluhou Joachima Dvořáka. Labyrint revue je zavedená značka, je čas rozjet nové projekty...

:: celý příspěvek

Zrovna dneska jsem se rozhodl, že se stanu fotbalovým fanouškem a pořídím si takové ty vlaječky na auto, co jsou teď obrovským hitem. Napadlo mě to před chvílí, a protože vím, že se hraje nějaký šampionát s Petrem Čechem v hlavní bráně, optal jsem se kamaráda, kdy že hrajeme další zápas...

:: celý příspěvek

Sobota v rytmu tanga. Asi tak bych popsal včerejšek, připustíme-li, že tango je chůze v nepřirozené a nepříliš pohodlné pozici, kdy učiníte pár kroků, abyste změnili směr a šli stejně zalomení někam jinam. Rekonstrukce pokračuje. Už je prakticky hotová koupelna, i kuchyň se blíží, lino leží...

:: celý příspěvek

Když je člověku divně, tak se začne někam utíkat. Dělá to každý, takže já můžu taky.:) Dost často se lidé utíkají ke vzpomínkám na dětství. Já to poněkud supluji svojí Moravou a dětskýma očima než přímo vzpomínáním na to, jak jsem byl malej a nic jsem nemoh. A tak pár dětštějších básní k sobotě.

:: celý příspěvek

Vyrazil jsem zase jednou mezi básníky, protože jsem mezi ně už dlouho nevyrazil. Pavel Piekar je však grafik, což činilo celou akci zajímavou. Navíc je grafik, jenž se rozhodl linorytovat deset českých básníků (konkrétně míň, anžto dvě byly básnířky) a nyní předváděl plody svojí práce.

:: celý příspěvek

Dneska jsem se upřímně vyděsil hned cestou do práce. Potkalo mne to na autobusové zastávce, kde jsem měl tu čest popatřit na plakát, na němž nebylo nic jiného, než nové umělé prso Ivety Bartošové, kus od něj byl myslím i obličej, ale nad ním svítila růžová věta: Jsem zpátky. Jako z Elm street!

:: celý příspěvek

Dneska nějak nestíhám blogovat, konečně jsem se dočkal tepla, a tak jsme byli zase házet obručí, tentokrát na Vyšehradě. Vidím, že si někteří řeknete: „Chudák Chiméra, ta je tam zase sama!" ale mohu vám tentokrát odvětit, že Chiméra si vystačí sama. Začalo se mi, děvče zlaté, totiž zase mrouskat.

:: celý příspěvek

A jsem zase tam, kde jsem byl. V pytli. Spolubydlící si přeje internet, a tak hledám a lovím a vybírám a netuším.Vůbec netuším, co vybrat, protože všechno má svůj háček. Už už to vypadalo na O2, ale pak se ukázalo, že aby člověk mohl mít jejich internet, musí k tomu mít i telefonní stanici.

:: celý příspěvek

Tak nějak začínám tušit, z jakého důvodu spisovatelka Jana Rečková napsala svůj horor z lékařského prostředí. Dokonce už i tuším, proč nezůstalo u jednoho dílu. On je ten horor totiž zcela jistě na pokračování. Jsem notoricky zdravý člověk, a tak mne návštěva nemocnice vyděsila vskutku řádně.

:: celý příspěvek

Tak jsem se vyrazil ohřát na víkend do jižních Čech. Když byla ta vedra, tak jsem byl v Londýně. Začala den po mém odjezdu, skončila v den mého příjezdu. A tak jsem se těšil, že si to užiju podle předpovědi teď. Marně. Už tři roky jsem neviděl na teploměru teplotu přes třicet stupňů.

:: celý příspěvek

Je zase sobota a já mám za sebou týden s vědomím migreničných stavů. Právě jsem se dozvěděl, že jimi trpíval můj děd, jehož jsem nikdy nepoznal, a který nepřinesl rodině nikdy nic dobrého. Možná je to jediné dědictví po něm, ale zase o něm budu, zdá se, vědět více a déle než o čem jiném.

:: celý příspěvek

Dnešní podvečer jsme strávili na Letné, kde se kope ten ohavný tunel. Někdo by na to hodil bobek, my jsme měli obruč. Takovou tu házecí, něco jako házecí talíř, jen neměl prostředek. Píšou na něm, že doletí až do vzdálenosti 1333 stop, což sice nevím, kolik je, ale asi to bude docela daleko.

:: celý příspěvek

Byl jsem dnes na vernisáži Jiřího Hauschky, na kterou jsem se dostal tak, že kamarádka je fanynka The Bombers, a jejich frontman je zase kamarád z vojny vystavujícího. Tudíž jsme šli na Bombery a jako bonus byla Hauschkova výstava. Mimo zážitek z ní vás pozvu dnes ještě na pár akcí.

:: celý příspěvek

Je to zvláštní, kam osud člověka občas zavane. Je také zvláštní sledovat, kam zavane ty ostatní. Někdy nedaleko, někdy nelogicky a někdy ovšem i tam, kam si dotyčný přál být zavát. A to je případ bývalé spolužačky z vysoké, Mirky Časarové, které jsem byl včera na absolventském koncertě.

:: celý příspěvek

Už jsem doma a Chiméra pěkně přede vedle mě. Narostly jí nějak drápy, co jsem nebyl doma. A žalovala mi. Jak ta mi žalovala, co se jí tu všechno dělo, když jsem nebyl doma. Smutná byla celá. Ale teď už zpátky k londýnskému vypravování, které zdárně zakončíme třetím dílem, jenž popíše zbytek příhod.

:: celý příspěvek

Tak, můj milý deníčku, londýnský výlet je za mnou. S připojením to tu nebylo slavné, ale jinak si nemám nač stěžovat. Naposledy jsem psal o tom, že půjdu královně na narozky. Nakonec jsem se na to vybodnul, protože nebylo hezky a vojáky už jsem vyfocené měl. Jel jsem na druhou stranu.

:: celý příspěvek

Co nového v Londýně, ptáte se možná. Šumař se neozval a užívá si to tam bez nás. Ano, je to tak. Užívám si to, mám se skvěle a vůbec se mi nebude chtít v úterý do práce. Největší novinka, která mě potkala, je Colinův nový pes. Ano, zase jednou jsem se vydal do Gerrards Cross do domu plného knih T.P.

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic