Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Je to tady! Válka se Slovenskem je konečně tady. Neválčí se sice tváří v tvář na bitevním poli, ale v Bruselu, a neteče krev, leč syrovátka, ale i tak je to pozoruhodný okamžik v našich národních dějinách. Poté, co jsme se pohádali o spišské párky a o točený salám, potažmo kabanos, pereme se o nivu.

Když šlo kdysi o rum, byla to národní tragédie, ale všichni kauzu brali vážně. Rum je ze třtiny a ne z brambor. Prostě průšvih. Národní alkohol ovlivňující osudy tisícovek jedinců přišel o svoje jméno, jímž byl nazýván odnepaměti, a byl překřtěn na tuzemák. Ošklivé, ale ujalo se to.

Jenže jak se dalo tušit vzhledem k délce navrhované euroústavy a míry byrokracie vůbec, tím to zdaleka nemělo končit. Název je značka a značka je název podobně jako obsah je forma a forma je obsah. Je to vlastně prekérní a filozoficky velmi obtížně řešitelná situace.

Nové státy EU mají svoje potraviny a ty se nějak nazývají. A když se tak nazývá jedna věc, nemůže se stejně jmenovat něco, co dělají sousedi. Co na tom, že to chutná z devadesáti pěti procent stejně, ale značka je značka a jak podotkl kolega Fin, jednou to může dopadnout tak, že se na cedulích v obchodech budou objevovat hlášky typu – máme pro vás úplně čerstvý mléčný výrobek lahodné chuti, který vypadá a chutná jako niva, ale není to niva a my vlastně ani nesmíme říct, že jako niva vypadá, protože bychom se dostali do rozporu se zákonem o ochranných značkách, takže pokud to chcete, rozhodně neříkejte, že chcete nivu, protože tu k nám nevozíme.

Jde tedy o to, že Madeta chce, aby se niva mohla dělat jen z mléka krav jihočeských a žádných jiných. Je to podobně ujeté, jako když Slováci chtějí, aby jen oni mohli dělat špekáčky. Chápete to? Špekáčky! Že se hádali o spišské párky, to by šlo ještě pochopit, i když jediný párek je vídeňský (viděl jsem třeba i uhlířské párky – ty budou smět být jen z míst jako je Ostrava?).

Přivedeno ad absurdum, by se v Praze neměla podávat znojemská pečeně, segedínský guláš a nakonec vlastně ani ten moravský vrabec.

Další pohled na to samé je ještě zábavnější. V Bruselu mají celou komisi, která bude několik měsíců zkoumat, kdo tedy má a kdo nemá nárok na nivu. Komise bude mít dozajista svoji budovu a nepřejte si vědět, jaký objem nivy byste si koupili za jejich platy obdržené jen za dobu přezkoumání jednoho sýra. A k tomu... Umíte si představit ty rozhovory?

- Tak co tu máme dneska?
- Nějakej smradlavej sejra, čoveče...
- To jsou zase nějací Slovani, co? Bulhaři? Nebo Poláci?
- Ale ne, Slováci a Češi.
- Čert je vem, je jich jak much, nikdo jim nerozumí, pamatovat se to nedá a ještě si kradou sejry. No koho to tu zajímá?

No koho? Mě teda ne.

Zdroj je ZDE:.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře

Přidejte komentář

jméno:

e-mail:

tvoje stránka:

nadpis:

text komentáře:

Web Design by dreamLogic