Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Že Obama vyhrál, jsem věděl jako jeden z prvních Čechů. Jak jsme se totiž včera zčajovali, nemohl jsem usnout, a tak jsem seděl u internetu a každých pár minut obnovoval Reuters, Aktuálně, iDnes a další. S přehledem tak mohu říct, kdo vyhrál volby z českých médií. Tak vyrovnaný zápas to rozhodně nebyl.

:: celý příspěvek

KomiksFest! konečně dostihl i Šumaře. Podařilo se mi dorazit na první akci spojenou s tímto zvučným festivalem. Slibuji, že teď už jej budu navštěvovat až do konce jeho třetího ročníku. To „nejhlavnější" sice bude až v sobotu v NODu, ale dnes se kupříkladu odehrála vernisáž ilustrátorky tohoto blogu.

:: celý příspěvek

Týden tibetské kultury je v polovině. Nejvyšší čas začít o něm psát. Mniši z exilového kláštera Tašilhunpo, který založili v sedmdesátých letech v Indii, přijeli do Prahy, aby tu nejen vytvořili a zničili mandalu, ale aby všem zájemcům předvedli něco z budhistické kultury. V úterý třeba tance Čham.

:: celý příspěvek

FX-con toho jména druhý se uskutečnil, proběhl hladce a obratce, uvítal o trochu více návštěvníků než loni a skončil. Nikomu se nic nestalo, nikdo se historicky neznemožnil, nikomu nebyla způsobena újma (alespoň ne vědomě). Zkrátka příjemný víkend je za námi a zbývá jen podat report.

:: celý příspěvek

FX-con je bezva party, na které se mi více než líbí (ještě neskončil). Poděbrady jsou legrační městečko, kde vás poučuje jak cukrářka, tak vrátný, i ta recepční v hotelu a na pomníku mají napsán JIŘÍMV. Zkrátka všichni tu vědí, jak mají věci být. Jsou tu chytří. FX-con si ale jede po vlastní ose – naštěstí i naneštěstí.

:: celý příspěvek

Tak nám shořel Průmyslový palác. Jen tak. Jako by levé křídlo nikdy ani nebylo. Kulturní kruhy v posledních dnech hovořily především o Kunderově potenciální udavačské minulosti, v níž nejde o nic jiného než o Nesmrtelnost. Teď je ale před celou veřejností jiný problém. O hodně hmatatelnější a bolestivější.

:: celý příspěvek

Dneska jsem šel na cosi, čemu se říká Bomton cup, abych dokázal, že jsem širokospektrální, in, multikulturní a vůbec že nepatřím do starého železa, ale ještě se umím po nocích hlasitě smát a vůbec užívat života se všemi jeho pokušeními. Takže v deset už jsem koukal na hodiny, že bych šel.

:: celý příspěvek

Čtvrtek byl veskrze pozitivní den. Nejprve se potvrdilo, že naši politici (tedy ti budoucí) jsou až na jednoho banda nemyslících idiotů. Pak jsem se dozvěděl, že Irglová s boyfriendem Hansardem budou v Simpsonových. Vrah Ireny Neffové je odsouzený a stihl jsem i Baumaxův koncert.

:: celý příspěvek

V pátek bude čtení Wagonu, což je bezesporu pozitivní novina, o kterou je mi nutno se s vámi podělit. Autoři, kteří jsou avizováni, budou pro posluchače noví, neokoukaní, podobně jako doprovodný program, takže můžeme s nadšením říci, že tento almanach neustrnul na místě a stále se vyvíjí. Aspoň někdo.

:: celý příspěvek

O víkendu jsem se vzdělával. Je to tak, i když to na mě zní poněkud podezřele vážně. Absolvoval jsem seminář týkající se aramejštiny nejen jako jazyka, kterým mluvil Ježíš, ale také řeči, která je stále živá pro aramejské křesťanské etnikum, které ve své době bylo nejrozšířenější skupinou křesťanů.

:: celý příspěvek

Tak jsem viděl ty známky. Dokonce nejen je, viděl jsem celou desetiletou výstavu známek Praga 08. Musím říct, že zážitek z modrého a červeného Mauritia ale předčilo pozorování toho, co se tam na veletržním výstavišti odehrávalo kolem. Stovky a tisíce sběratelů tvoří dav, jenž nemá obdoby.

:: celý příspěvek

Tak jsem se dozvěděl, že dlužím sociálce šestnáct tisíc, protože i když jsem zaměstnán na plný úvazek, nepozastavil jsem OSVČ a musím odvádět zálohy. To je Vám radost, ten náš sociální stát, prý mi to ale vrátí. Asi i s úroky a penále. Ale o tom raděj mluvit nebudeme. Mám tu pár věcí...

:: celý příspěvek

Pokud jste si toho ještě neráčili všimnout sami, je tu podzim. Skutečně je jiné světlo, které lidem dělá v hlavách divný věci. A veršotepci do toho zase začnou tepat. Ne nadarmo kolegyně Natasha povídala o prvním žlutém listu a lavině listů popsaných. Nějak k tomu tíhnou, poétové...

:: celý příspěvek

Dneska jsem zase utrácel a nejsmutnější na tom je, že z toho mám nehoráznou radost. Jak říká kamarádka, já také rád nakupuji lacino krásné věci. Vrhl jsem se na investování do umění. Prd se v tom vyznám, ale jsou dozajista jména, u kterých se člověk nemůže seknout. A už vůbec ne za takové ceny!

:: celý příspěvek

Ta levná DVD, to dovede být mor. Naštěstí jsem této mánii nepropadl, protože je jen málo věcí, které bych neměl ještě z dob studentského kolejního života, ale čas od času se objeví něco, co si člověk zkrátka koupí, protože to DVD se hodí. Vezměte si třeba takového Kubulu a Kubu Kubikulu!

:: celý příspěvek

Plzeňský Parcon je za námi. Další z řady Parconů, který bude diskutabilní. Stejně jako skoro každý za posledních patnáct let. Proč je tomu tak? Zřejmě proto, že dinosauří pojetí akce nefunguje (čehož byl letošek definitivním důkazem) a Pravdovic pojetí je pro nezbytné dinosaury nepřijatelné.

:: celý příspěvek

Takže je po Parconu. Pro mě ještě neskončil, vezu anglické hostí do pivní lázně, což bude asi psina, takže se ale dostanu domů ani nevím kdy. Chiméra to snad přežije, jíst snad dostala. Nějaký bližší report taky bude, ale nejspíš až zítra, protože nevím, kdy bych to jindy stihl. Bylo to zajímavé.:)

:: celý příspěvek

Tak prý už je olympiáda. V Číně. A prý máme dvě zlaté medaile. To vím z titulku, který jsem zaznamenal v novinách. Za co je ale máme a kdo je získal, netuším. Možná je to póza, ale já olympiádu skutečně bojkotuji. Četl jsem jen článek o tom, že ohňostroj na zahájení byl dílem digitálních efektů.

:: celý příspěvek

Jak tak prolézám ty internety, musel jsem pozvednout obočí nad jednou diskusí. Spíše než nad diskusí nad jedním konkrétním názorem, který mne zarazil. Přemýšlím, kde se to vzalo, proč ten člověk má potřebu označit něco tak přirozeného za „hnus". Kdyby byl sám, pochopím, ale přidali se i další.

:: celý příspěvek

Už včera jsem se velice bavil nad tím, co se sesypalo na hlavu našeho skvělého a báječného radního přes kulturu. Richter je přesně ten typ skopové hlavy, která ví všechno nejlíp. Je poměrně mladý, arogantní a agresivní. Co je Richter zač, ukázal už u divadelníků. Teď se ale doodhalil naprosto.

:: celý příspěvek

Dnešek je divný. Mělo být hezky, ale zase hezky není, i když není ani hnusně. A tak trávím tuhle sobotu po svém. Ráno jsem vyrazil na výstavu koček, pak odmrazil mrazák a teď koukám na Ronju, dceru loupežníka, na kterou mám úžasné vzpomínky ještě z dětských let, kdy jsem ji viděl v kině.

:: celý příspěvek

Dostal se mi do rukou úžasný materiál. Jedná se o dopis čtenářky Času určený Janu Herbenovi, kterýžto jej vedl od Vánoc 1886. Mně se dostala k nahlédnutí část korespondence určené Herbenovi. Jsou tam listy od Machara, Reise, Ch. G. Masarykové a od spousty rádobypsavců.

:: celý příspěvek

Víkend v Drnholci. Počasí kupodivu vyšlo, i když nemělo, ale ono to bude asi tím, že tady nikdy moc neprší, a i když je v nedalekém Znojmě ošklivo, tady klidně svítí sluníčko. Pěkně tu je a navíc mám kulturní zážitky prakticky nesouměřitelné s ničím, co jsem za poslední dobu měl čest vidět.

:: celý příspěvek

Zase jsem prolézal aukro. Řeknete si, že na tom nic není a že to umí každý? No to je sice pravda, ale ne všichni uživatelé mají, zdá se, vypěstované to, čemu se jazykový cit říká. Tu a tam jsem ustrnul, když jsem něco hledal, tu a tam jsem na něco narazil náhodou, ale jsou to špeky, to vám povím.

:: celý příspěvek

Jak bylo lze pochopit z předchozího příspěvku, byl jsem o víkendu u rodičů na Moravě a nejen u nich. Opět jsme se vrhli společnými silami na zvelebení našeho letního sídla. Aby ne, když už léto jaksi stihlo začít, aniž by byla rekonstrukce dokončena. Ale protentokrát to byla zábava – dokonce byly i hody.

:: celý příspěvek

Tak Holan už to má, chudák, za sebou. Sbírka Blouznivý vějíř, prvotina básníka básníků Vladimíra Holana, kterou jsem ještě nerozřezanou koupil v jednom z pražských antikvariátů za drahé peníze, byla deflorována a poprvé od roku 1926, kdy byla vydána, ji někdo přečetl – tedy tento výtisk.

:: celý příspěvek

Ještě dnes se vrátím k víkendu, kterýžto konečně přinesl mnou toužebně očekávané vedro, na nějž nežehrám, nešpačkuji, ani se nijak jinak záporně neprojevuji. Potím se přijatelně, ale to je zdravé. A když jsme u toho zdravého – šel jsem v neděli na Prague Food Festival a dal si jen to nejzdravější!

:: celý příspěvek

V pátek proběhlo další čtení Wagonu a opět se nedá říci nic jiného, než že se vskutku povedlo. Podle všeho se jednalo už o osmnáctý samostatný večer a téměř všechny přitom stojí za zapamatování. Wagon má tu výhodu, že na jeho stránkách naleznete mnoho kvalitních autorů, kteří chtějí číst.

:: celý příspěvek

O „kouhoutkové" módě už médii ledasco problesklo. Je to další trend, který do české republiky ještě nedorazil. Když jsem byl v Londýně a neobjednal si nic k pití, automaticky mi přinesli vodu z vodovodu s ledem z vody z vodovodu. U nás se na vás bude obsluha i přímém požadavku leda šklíbit.

:: celý příspěvek

Úterý je tak daleko od víkendu, že jsem se rozhodl, že si musím udělat radost. Nejdřív jsem si koupil první vydání Blouznivého vějíře Vladimíra Holana z roku 1926, který vyšel v počtu 750 výtisků, a pak jsem šel na koncert kapely Cuprum, kterou jsem tu vychválil před časem téměř až do nebes.

:: celý příspěvek

Zrovna dneska jsem se rozhodl, že se stanu fotbalovým fanouškem a pořídím si takové ty vlaječky na auto, co jsou teď obrovským hitem. Napadlo mě to před chvílí, a protože vím, že se hraje nějaký šampionát s Petrem Čechem v hlavní bráně, optal jsem se kamaráda, kdy že hrajeme další zápas...

:: celý příspěvek

Vyrazil jsem zase jednou mezi básníky, protože jsem mezi ně už dlouho nevyrazil. Pavel Piekar je však grafik, což činilo celou akci zajímavou. Navíc je grafik, jenž se rozhodl linorytovat deset českých básníků (konkrétně míň, anžto dvě byly básnířky) a nyní předváděl plody svojí práce.

:: celý příspěvek

Byl jsem dnes na vernisáži Jiřího Hauschky, na kterou jsem se dostal tak, že kamarádka je fanynka The Bombers, a jejich frontman je zase kamarád z vojny vystavujícího. Tudíž jsme šli na Bombery a jako bonus byla Hauschkova výstava. Mimo zážitek z ní vás pozvu dnes ještě na pár akcí.

:: celý příspěvek

Včerejšek se skutečně vyvedl, i když mohlo být více slunečno. Proč? Protože Zombiewalk. Co to je, ptáte se? Úchylárna, ale správná. Včera se v Praze po vzoru zahraničí převléklo za oživlé mrtvoly šest set padesát lidí (cca) a vyrazilo ze Staromáku až k Václavovi. Schválně, umíte si to představit?

:: celý příspěvek

Dneska zase o knihách. A o těch národních a ceněných. Vlastně ani nevím, jak to popsat, abych ze sebe neudělal blázna. I když blázen pochopitelně jsem. Zkrátka a dobře jsem si dneska vsadil. Ani ne moc, ale ani ne málo. Pokud to ale dopadne dobře, mohl bych na sebe být hrdý...

:: celý příspěvek

Pane jo, to to letí. Almanach Wagon funguje od roku 2004, což značí, že už je s námi pátým rokem. Kdo by si to pomyslel, když tenkrát Natasha sháněla autory, že se z Wagonu po čase stane místo, kde by si měl přát být každý, kdo to s poezií myslí vážně. Je sice na internetu, ale je tu a pravidelně.

:: celý příspěvek

Po kratší odmlce dvou vynechaných schůzek jsem dnes opět zamířil na setkání Klubu Julese Verna, na nějž přijal pozvání režisér, spisovatel a herec v jedné osobě – Arnošt Goldflam. Těšil jsem se, neb ač jej neznám osobně, považuji ho za osobnost zajímavou a zábavnou. Ukázalo se, že se nemýlím.

:: celý příspěvek

Byl jsem hned při pondělku na služební cestě v krásné přírodě u polských hranic. Navštívil jsem Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Doksy a ještě jednu malou vesničku. Cestou jsem se pochopitelně stavoval všude možně a všude mě zarážela absence knihkupectví nebo nějaké podobné instituce.

:: celý příspěvek

Krásnou neděli máme. Končí tak velmi povedený víkend, který byl na akce bohatší než jindy bývá několik jiných víkendů dohromady. Osou toho mého bylo čtení Wagonu a Svět knihy a Akademie SF, F a Hororu. Všechno jsem si moc užil, jen jsem ucaprcaný jak už dlouho, dlouho ne.

:: celý příspěvek

Byl jsem dnes skutečně na demonstraci, která si vzala za cíl upozornit Český olympijský výbor, že jsou tu i lidé, kteří by rádi viděli, že sportovcům není ukradené, že pořadatelé her zabíjejí v Tibetu lidi. Výbor měl jednat ve 14 hodin, ve stejný čas začínala demonstrace. A jak to dopadlo?

:: celý příspěvek

Následující týden bude jaksi přešumařovaný, protože mne čeká hned několik akcí, na nichž se podílím. Jako takovým jim udělám neplacené PR, i když se naštěstí nemusím obávat, že by nikdo nepřišel, ani na jedné z nich totiž nejsem hlavní atrakce – jen se tam z toho či onoho důvodu budu promenovat.

:: celý příspěvek

Blíží se Olympiáda a s tím přibývají protestní akce, které se snaží poukázat na to, že tu cosi není v pořádku. O tom, že je cosi shnilého ve státě čínském, asi nemůže být pochyb. Jenže Čína má v současnosti takové ekonomické postavení, že jí procházejí i ty nejsprostší lži, které její představitelé vymyslí.

:: celý příspěvek

Opravdu si nemyslím, že byste o petici, o níž chci dnes psát, ještě nevěděli. Zahlédl jsem článek o ní dokonce i v jednom z těch plátků, které se rozdávají u metra a na zastávkách. Téměř 100 tisíc lidí se už připojilo! Takovou podporu jsme nečekali! A podobné bombastické titulky zvíci palce jsem tam popatřil!

:: celý příspěvek

Měl jsem divadelní víkend, ale budu milosrdný a o studentském představení A ven! psát nebudu. Namísto toho se dočtete pár nekonstantních vět o Goldoniho hře Impresario ze Smyrny, kterou uvádí Činoherní klub (v hlavních rolích s lákadly v podobě jmen Nárožný, Vetchý a Zindulka.)

:: celý příspěvek

V neděli jsem zůstal ještě celý den u rodičů, a tak bylo potřeba vymyslet program. Nakonec jsem vyrazil na BVV, když už jsem zase jednou tady, na trojveletrh. Animal Vetex, Tech Agro a Silva regina jsou sice ponejvíc veletrhy zemědělské, ale zase kolikrát se člověk na něco podobného vypraví?

:: celý příspěvek

Na blogu O. Lipára se objevil článek o tom, jaké to bylo skvělé ve Fra, když tam nebylo zahuleno. Ano, bylo to skvělé, protože jinak se tam nedá dýchat. Bohužel se ukazuje, že mezi intelektuály (a kdo jiný čte Ondřejův blog?) je více než dost hovad, prasat a dobytků, kteří nikdy neslyšeli o etice.

:: celý příspěvek

Další večer, který jsem strávil na Febiofestu. Další večer, kdy se mi nepodařilo vidět žádný film. Jeden jsme si nakonec sice přece jen vybrali, ale záhadně právě tuto projekci (snad jedinou z festivalu) zrušili. O tom, že by určitě byla vyprodaná, už ani nemluvím. Přitom pamatuju doby...

:: celý příspěvek

Tento víkend byl nějaký nabitý. Jen to, co jsem měl přímo pod nosem, se snad ani nedalo všechno stihnout. O Esoterice jsem psal včera, dnes se zmíním o půlmaratonu, jehož jsem se nepřímo také zúčastnil a navíc začal Febiofest, který už patří také ke koloritům mého i pražského kulturního života.

:: celý příspěvek

Esoterika je docela příjemný veletrh. Byl by ještě příjemnější, kdyby na něm nebyli lidi, ale to bych toho asi chtěl moc.:) Rozhodně je to zajímavý zážitek, který by nepřipravenému mohl připravit docela šok. Kartářky, vědmy i čarodějnice vedle prodejců virgulí a vykuřovadel... Je vidět, co pořád frčí.

:: celý příspěvek

Dnes je pátek, a ten bych nerad trávil nějak svědomitě, nebo nejdejbože třeba poučně. Pátek má mít, kvůli víkendovým radovánkám za rohem, poněkud odlehčenější ráz. Z toho důvodu jsem se rozhodl podělit se s vámi o poslední tři linky, které mne zaujaly na internetu. Nejspíš od někoho přišly a podobně.

:: celý příspěvek

Na poslední chvíli jsem vyrazil při úterku za kulturou, kamarádce K. hraje ten její LARP, a tak nebyl s to doručit se do Divadla v Dlouhé na Běsy Fjodora Michajloviče Dostojevského. Jako by nebylo ruského klasika dost, úpravu nedělal nikdo jiný než Albert Camus. A tak si tak říkám, zda toho na mě nebylo moc.

:: celý příspěvek

Je tu velikonoční pondělí, a tak by mělo následovat něco o pomlázce. Loni jsem psal, jak jsem si ji prvně dělal úplně sám. Letos jsem u rodičů, a tak jsme se vydali na proutky společně s otcem, ten ví, kam na ně. Šli jsme doopravdy najisto, za deset minut už mě hnal domů, že máme dost.

:: celý příspěvek

Zúčastnil jsem se druhé demonstrace na podporu Tibetu a na dodání odvahy. Komu je potřeba dodávat odvahu? Českému olympijskému výboru, který vysílá sportovce do Číny na Olympijské hry. To je asi nejožehavější téma, protože pokud se nepletu, bojkot zatím ohlásil jedině princ Charles.

:: celý příspěvek

Uf, právě jsem se vrátil ze závěrečného koncertu festivalu pro Tibet. Bylo to podobně vzrušené jako události kolem Tibetu, které se zase rozpoutávají. Netuším, jak chce Čína pořádat světové hry míru, když její okupační vojska zabíjejí desítky Tibeťanů. A nebo jsem jako Čech přecitlivělý?

:: celý příspěvek

Když vstoupil Ondřej Neff 27. února do místnosti, kde seděl Klub Julese Verna a jeho přátelé, a oznámil, že se nemůže zdržet tak dlouho, jak předpokládal, protože mu někdo pravděpodobně zavraždil dceru, bylo to jako políček do tváří všech přítomných. To nikdo netušil, jak to dopadne.

:: celý příspěvek

Zajímalo by mě, kam kdo schovává ty půlroky. Už zase bylo SSSR. Už je mi i trapné asi po sedmé, nebo tak nějak, psát, že se jedná o sraz starých scifistických rarit. Mezi námi, už je mi skoro trapné psát, že už SSSR zase proběhlo. A tak budu raději psát o tom, že mám nové francouzské struny z USA.

:: celý příspěvek

Dny jsou tak nadité událostmi, že mi trvalo až do dneška, abych vzpomněl smrti Garyho Gygaxe. Možná jeho jméno slyšíte poprvé, ale pokud nepatříte ke starším generacím, můžete si být jisti, že vás tento člověk skutečně ovlivnil. Gary Gygax totiž vymyslel Dungeons and Dragons – Dračí doupě.

:: celý příspěvek

Stihl jsem dnes dojít do Rybynaruby, abych si poslechl ukázky z připravované sbírky Svatavy Antošové. Slyšel jsem něco už na Vltavě, kde před nějakým časem hovořila s Radimem Kopáčem. Tehdy mne naladila, abych vyrazil. Nelitoval jsem. Jako bonus byla Alexandra Berková a Martina Komárková.

:: celý příspěvek

Zařídil jsem si účet na jednom z takových těch sociálně proplétacích webů, kde se zkontaktujete se svými známými a kamarády a můžete s nimi vyvádět vylomeniny na internetu. Spousta zábavy a veselého pošťuchování, her, kvízů, soutěží a aplikací, u nichž přestanete tušit, co je normální.

:: celý příspěvek

Úterní Klub Julese Vernea se v zásadě velmi vydařil. Ondřej Neff se totiž chopil, podobně jako před několika málo lety František Novotný, role „převypravěče" a s Albatrosem připravuje přepsaných jedenáct (nebo dvanáct?) románů Julese Verna. Všechny, které ilustroval Zdeněk Burian.

:: celý příspěvek

Nedělám to moc často, abych komentoval dění přímo aktuálně (když nepočítám reportáže), ale čas od času se to tak semele, že si to člověk, ani Šumař, nemůže odpustit. Když vám navíc tři věci hnou žlučí, tak už se člověku i chce o nich napsat. Máme vítězný únor, Oscara pro Irglovou a výsledek komise na knihovnu.

:: celý příspěvek

Život na malém městě skýtá také kulturu. Je to sice kultura zcela v jiném tempu, než jakého se lze dobrat ve velkých centrech, ale i tak se tu čas od času něco děje. Pak jsou ovšem okamžiky, kdy se nic neděje, a v takovém případě přichází na řadu výhoda venkova – příroda. Když nic není, rodí se třeba ovce...

:: celý příspěvek

A je tu den po mém úniku před tramvají. Ruka bolí, zdá se být trochu natažená, ale jinak pohoda jazz a já se vrhám do nahrávacího studia, abych dotočil zbytek svých houslí do dalších skladeb cédéčka s víceméně meditační hudbou. V podstatě se čeká jen na mě, ostatní už dotočili.

:: celý příspěvek

Vrátil jsem se právě z koncertu na podporu Národní knihovny architekta Kaplického, a to na Letné a nikde jinde. Zda to bude co k čemu, lze jenom těžko říci, ale návštěva akce minimálně ukázala, že podpora knihovny nepřichází pouze z jedné sociální skupiny. Dokazovala to jak skladba publika, tak interpretů.

:: celý příspěvek

V pátek byl večer Wagonu. Než se pustím do nějakého podrobnějšího popisu, chtěl bych říct, že podnik Carpe diem skýtá takovou atmosféru, že toto čtení díky vnějším okolnostem považuji za nejkultivovanější minimálně za posledního půl roku. Atmosféra výborná, lidí plno, místa dost, kouř snesitelný.

:: celý příspěvek

Dnes se ozvu jen velmi krátce, neb byt je v troskách a já, i když píšu na počítači, jenž byl ukryt, cítím, jak mi pod prsty ulpívá mastnota sazného prachu stoletých zdí. Je to krušné, zvláště pro Chiméru, kterou se snažíme ochránit před otravou. Navíc bych vás chtěl informovat o pár věcech.

:: celý příspěvek

Dnešní blog má jednoduché téma, protože už je to zase rok od doby, kdy vyšla poslední Labyrint revue. Tenkrát to bylo s tématem Udělej si to sám. Kdo by byl řekl, že rok dělání bez cizí pomoci se prožene tak rychle a čtenáři se dočkají nového čísla, které je tentokráte věnováno autoportrétu.

:: celý příspěvek

S hlubokou lítostí musím tady na blogu oznámit, že před třemi dny (2.2.) odešla jedna z legend české fantastiky – Carola Biedermannová. Autorka a redaktorka, která stála na počátku 90. let u zrodu moderní české fantastiky, ale také feministka a v neposlední řadě členka Klubu Julese Verna odešla ve svých šedesáti letech.

:: celý příspěvek

Církve jsou v posledních dnech nějak populární v našich médiích. Dalo by se říci, že se vyhřívají na výsluní přízně novinářů, což se nestává tak často. Přitom to nejsou zprávy nijak stejnorodé, ba naopak, máme církve na měkko, po mlynářsku, na modro a na další a další způsoby, jak komu libo.

:: celý příspěvek

Čtu si tak v poslední době zprávy a zjišťuji, že ožehavá a žhavá témata nějak ztrácejí na bojovnosti. Mluvím konkrétně o klonování a o teleportování. Pojmy ze sci-fi, které dneska už ani žádné sci-fi nejsou. To první rozhodně ne, to už je totiž zcela reálné. Onehdá jsem poslouchal Vltavu...

:: celý příspěvek

Tak jsem zase v civilizaci. Nechtěl jsem ani říkat, kde jsem, protože jsem nevěděl sám dost dobře, co tím sleduji, ale myslím, že nakonec to za napsání na blog stojí.:) Byl jsem od 27. 12. až do 1. 1. na meditačním kurzu vipassany. Jedná se o buddhistickou meditační techniku skládající se ze dvou částí.

:: celý příspěvek

Přemýšlel jsem dlouze, o čem psát na První svátek vánoční a zda psát vůbec něco. Nakonec můj zrak ale včera padnul na televizní obrazovku, kde předváděli občana z Mutěnic, který si celý domeček rozsvítil po „emericku". Jal mne děs a hrůza, které však záhy přebila nutkavá potřeba zvracet.

:: celý příspěvek

Už jste taky tam, kde budete trávit i Štědrý den? Já jsem opět u rodičů. Vzhledem k tomu, že mě nechali spát do jedenácti, je mi jasné, že i k nám dorazily Vánoce. Včera to ale bylo jiné, zajímavé a zábavné. Mám tu jednoho známého, kterého jsem roky neviděl. Je to kumštýř a včera jsme se srazili.

:: celý příspěvek

Jsou v životě věci, kterým se vyhýbáte kvůli vlastní slabosti. Jsou takové věci, které vám činí takové potěšení, že jim propadnete, a proto je s nimi potřeba zacházet opatrně, jako se šafránem. Je to něco jako alkohol a Sam Elánius – mají pevný vztah. Tak pevný, že se k sobě už nikdy nemusí přiblížit.

:: celý příspěvek

Mám čas od času období, kdy mě všechno navádí jedním směrem, jako by to bylo předem dáno, že zrovna teď se mám zabývat právě tímto. Říkám si, že dokud to není horolezectví (trpím horskou nemocí a můžu maximálně na Sněžku), je to ale ještě v pořádku. Teď mám měsíc s třicetiletou válkou.

:: celý příspěvek

Další brněnský Fénixcon je šťastně za námi. Pořadatelé mají hned několik důvodů k radosti – přijeli prakticky všichni, kteří slíbili přijet, a návštěvníků tak bylo více než loni, hotel Slovan přežil návštěvu scifistů celkem bez újmy, ale hlavně, příští rok se Fénixcon stěhuje zpátky do přívětivých prostor Avanti.

:: celý příspěvek

Že jsem u rodičů na Moravě, to už jste pochopili. Myslím ale, že jsem se ještě nikdy nezmiňoval pořádně o tom, jak se zde mluví. Dokonce jsem na vysoké škole jednu seminární práci vypracoval o tomto regionu, o kterém, zřejmě jako o nesystémovém, zarytě mlčí i taková kapacita jako Bělič.

:: celý příspěvek

Již druhý večer Welesu v Praze se ve čtvrtek konal a opět měli na stránkách Obratníku, kavárny o literární, chybu v čase. Čtení bylo od 20 hodin a ne od 19, jak se ukázalo, ale tato varianta je lepší než minulá, kdy jsem přišel o hodinu později. Weles to ale nemá lehké, ba přímo naopak...

:: celý příspěvek

Navštívil jsem dnes opět po měsíci veřejné zasedání klubu Julese Verna, jehož jsem členem. Těšil jsem se na přednášku, dočkal jsem se Katovny sklepáckého kalibru. Přednášel Jiří Walker Procházka, i když přednášení je vzhledem k formě, kterou zvolil, poněkud nadnesené označení.

:: celý příspěvek

Čas křtů nastal. Kdo má rozum, snaží se to stihnout ještě před prosincem, protože to pak zase bude smršť, že nikdo nebude vědět, kde mu hlava stojí. Každý bude chtít urvat svoje místo pod stromkem a pokud možno i v nějakém médiu, aby se jejich kniha, CD, DVD pod stromek dostalo snadněji.

:: celý příspěvek

Probírám se zase jednou po čase Kunderovou Nesmrtelností a dostal jsem se k pasáži o tom, že nelze než být absolutně moderní. Zní to hezky. Být absolutně moderní. Jenže Nesmrtelnost je ještě z doby, kdy bylo lze být absolutně moderní. Jak jen může být člověk absolutně moderní ve věku subkultur?

:: celý příspěvek

Jak ten čas, prosím vás, může takhle letět? Když se nad tím zamyslím, nezbývá mi než říct, že to opravdu je celé nějaké takové zrychlené, přesně jak mi o tom vyprávěli rodiče, když jsem byl malý a školní rok trval století. Bylo SSSR. Koná se každého půl roku, ale je to vlastně jako každý týden.

:: celý příspěvek

Včerejší den mi uštědřil několik políčků, k nimž nebylo zapotřebí ničeho více než otevření novin. Zjistit, že prezident státu, v němž žiji, se mílovými kroky blíží k hranici psychopatie (a kdo ví, zda ji už nepřekročil), není zrovna příjemné. Ale co je to proti té další novině, kterou jsem se dočetl: Brumbál je gay!

:: celý příspěvek

Tak jsem vám dneska zažil několik rozčilení tak velkých, že se mi to už dlouho nestalo. Ani psát se o nich nedá, a tak jsem přemýšlel, že si zase rýpnu do naší Národní knihovny a do toho, co se kolem ní opět strhlo. Celkem zírám, jak Bém otočil, i na to stádo volů, které ví všechno nejlíp.

:: celý příspěvek

Už dlouho chci napsat příspěvek o tom, jak chodím do práce. Ne o tom kam a proč, ale kudy a jak. Je to totiž každý den taková malá odysea a já si ji více či méně užívám. Chodím sice skoro pokaždé pozdě, ale za všechno to, co je cestou k vidění, to asi stojí. A navíc mám pohyb na vzduchu. Jakémsi.

:: celý příspěvek

Včera jsem se stal útokem sabotáže, která měla za cíl zviditelnit jeden cizí blog. A světe div se, povedlo se to. Majitel/majitelka provedl/a velmi zajímavý tah. Napsala mystifikační příspěvek o několika nejnavštěvovanějších a nejvýraznějších blozích na bloguje. Věřte tomu, že to vyšlo na 100 %.

:: celý příspěvek

Jan Jandourek je nejen bývalý kněz, bývalý vysokoškolský pedagog, esejista, blogger a já nevím co všechno, on je i vydavatel. A v úterý křtil třetí knihu svého nakladatelství. Konkrétně se jednalo o docela zajímavou knihu. Poslední doposud nepublikovaný román spisovatele Jana Křesadla.

:: celý příspěvek

Abyste věděli, že na vás Šumař myslí, vybral jsem na dnešní večer hned dvě akce, na které se můžete dojít podívat. Osobně bych rád stihnul obě, ale vzhledem k tomu, že na jedné jsem hlavní medvěd, kterého budou ukazovat, na akci druhou se nedostanu. A přitom mě to hodně moc mrzí...

:: celý příspěvek

Po interních kanálech proběhla zpráva, že v úterý a ve středu se budou natáčet v Divadle v Dlouhé pro televizi Soudné sestry a že se tam fanoušci jako mají vypravit. Dokonce i jakési lístky po stovce se daly přes jednu větev fanklubu sehnat. To sice selhalo, ale i za plnou cenu to pořád stálo za to...

:: celý příspěvek

Zamyslel jsem se nad tím, jaké to bude, až budeme mít nad Prahou mrakodrapy. Vlastně nejde zřejmě o nic jiného než o vyplnění proroctví nebohé kněžny Libuše, jež jí do úst vložil kněz Kosmas. Budeme mít budovy, které se již téměř a skoro úplně budou dotýkati hvězd. Tfuj tajxl ale už.

:: celý příspěvek

Vypravil jsem se zase jednou za rodiči, abych jim udělal radost svojí přítomností a abych do Prahy zase přivezl nějaké víno. Ještě v autě jsem se dozvěděl, že v Dolních Kounicích v klášteře Rosa Coeli proběhne Mozartovo Requiem. Klášter nemá střechu a je neskutečně romantický...

:: celý příspěvek

Nedá mi to a ještě utrousím něco o zeměplošských známkách. Ono to totiž není jen tak, když lidé klidně utrácejí celkem vysoké sumy za něco, co vlastně nemá cenu. Tedy cenu to asi má, když už za to utrácejí, ale skutečné známky jsou zaručeny státem, že odpovídají svojí hodnotě, tady ručí jen Pratchett...

:: celý příspěvek

Václav Havel napsal novou hru Odcházení a Just o ní tvrdí, že je to jeden z nejlepších textů, které za posledních deset let četl. Má se jednat o learovsky laděný příběh krále, který zešílí po tom, co přijde o svoje království. Hru může uvést Národní divadlo, jde ale o to, zda nechají hrát hlavní roli Havlovu manželku.

:: celý příspěvek

Ten internet je stejně fantastická záležitost. Po dovolené jsem musel zaplnit informační vakuum ve svojí hlavě, a tak jsem zase začal sledovat internetová média. Je až neuvěřitelné, co vám pak všechno ulpí v hlavě. Jsou to informace, které většinou vůbec nepotřebujete, ale to je přece fuk!

:: celý příspěvek

Pátek byl den plný veselých událostí, které mne z části pobavily a z části udělaly radost. Půl dne jsem strávil na letišti, kde jsem byl na svatbě. Ano, zní to úchylně, ale je to tak. Nízkonákladová letecká společnost Easy Jet pořádala pro svoje zákazníky první svatbu na letišti v celé Evropě.

:: celý příspěvek

Jak jsem se vrátil z těch cest, stal jsem se poněkud všímavějším k tomu, co nám hrnou na reklamních plochách v Česku do hlavy. Během cesty z hranic s Německem na Moravu jsem potkal celkem čtyři neskonale idiotské billboardy pyšnící se patvarem složeným z češtiny a nesmyslné angličtiny.

:: celý příspěvek

Tak nevím, asi bych si měl najít čas a zase začít chodit do kina a vůbec začít sledovat věci. Teď teprve mi třeba došlo, že budu ve Skotsku v den, kdy se začne prodávat poslední (?) Potter. Ten otazník značí, že Rowlingová se nechala slyšet. Ano, nechala se slyšet, že nikdy nebude říkat nikdy.

:: celý příspěvek

Co dělat takhle ve svátek, když je hnusně, všichni kamarádi odjeli a vám vybouchl program? Nabízí se spousta možností. Třeba můžete dělat něco užitečného, protože třeba máte tolik práce jako já. Nebo právě proto můžete dělat něco, co není moc užitečné, ale baví vás to. Mám pro vás dva neužitečné tipy.

:: celý příspěvek

Když už jsem psal včera o tom, že jedu do Skotska, mohl bych také nastínit plány: Nemám žádné plány. Tedy co se cesty týče. Jinak plán mám – vydělat si na benzín právě tak, jak jsem si přivydělával loni v létě. Pravda, ve Skotsku nemají Karlův most, ale určitě se tam najde místo, kde se dá hrát...

:: celý příspěvek

Napadá mě už několik měsíců neustále dokola stejná myšlenka: Měla by se uspořádat soutěž o nejhorší popový text roku. Nebo aspoň o nejblbější. Seděl jsem teď nějakou dobu v práci s kolegyněmi, které poslouchaly radio City a já zjistil, odkud se berou všichni špatní poétové – opisují od popařů.

:: celý příspěvek

Dnešek se nesl ve znamení dvou událostí, které zejména v kombinaci nabízejí ještě bizarnější skrumáž zážitků, než by se dalo ještě ráno předpokládat. Navštívil jsem v Nové síni ve Voršilské Literární potraviny. Přišel jsem ale pozdě, protože jsem předtím byl u svojí daňové poradkyně. Hustý kombo!

:: celý příspěvek

Pětadvacátý Parcon byl v Nitře. Teda bol v Nitre. Nebudu se pouštět na tenký led slovenštiny a budu dál pokračovat česky. Je to dálka na to Slovensko, ale zase v Nitře přímo jsem ještě nebyl, tak jsem se celkem těšil, že obhlédnu i památky, které by mělo toto prastaré místo krom conu skrývat...

:: celý příspěvek

Letos je ten Parcon nějak sakra brzo. To bylo to první, co mě napadlo, když jsem zjistil, že se do Nitry, tedy do dalekého zahraničí, kde se letos tento nejstarší con pořádá, pojede už před koncem června. Ale stejně jedu. Jedu dnes v 11 hodin a jsem celý zvědavý, co si naši východní sousedé připraví...

:: celý příspěvek

Když jsem se dozvěděl, že dnes, tedy ve středu, dělá Ondřej Lipár státnice, proběhlo mi hlavou několik myšlenek. První pochopitelně byla, že jsem šťastný člověk, že už to mám z krku. Ta druhá se týkala toho, že by mi ho bylo líto, kdybych mu to vlastně nepřál. A pak je tu ještě myšlenka třetí...

:: celý příspěvek

O tom, že Aktuálně zrušilo kulturní rubriku a nahradilo ji Zambií jménem Showbizz jsem už na blogu psal. Že byl Showbizz maximální bězz jsem psal taky a podivoval jsem se nad tím, jak je možné, že to vůbec někdo může myslet vážně a ne jako hodně nepovedený vtip. Zdá se, že jsem nenadával sám.

:: celý příspěvek

Navštívil jsem dnes v divadle Blaník inscenaci Israela Horovitze – Příliš drahá Mathilda. Jedná se o představení tří herců – Jiřiny Jiráskové, Vladimíra Dlouhého a Veroniky Freimanové. Opět jsem se k tomu dostal jak slepý k houslím, ale opět se ukázalo, že takové akce jsou nejlepší...

:: celý příspěvek

Nakonec jsem podlehl a nevydržel u petanqueu (proboha, jak se to skloňuje?) a nechal jsem se doslova a do písmene navézt do poněkud aktivnějšího sportu. Spolubydlící si koupila kolečkové brusle, a tak se objevil člověk, se kterým bych mohl chodit trápit tělo, nakonec mě udyndala a já si je taky koupil.

:: celý příspěvek

Včera jsem psal o mladém křesťanském mystikovi, ale zmínil jsem též, že to ještě nebylo všechno. Po obskurním čtení jsem se rozhodl, že doprovodím kamarádku Terezu na večer časopisu Cinepur, který byl věnovaný, stejně jako aktuální číslo, pornografii. Řekl jsem si, že právě to mi zlepší náladu.

:: celý příspěvek

Možná to bude blížícím se úplňkem, ale den, který jsem prožil, byl sledem nejbizarnějších událostí posledního měsíce minimálně. Začalo to už v práci, ale vrchol následoval až pak. Nejprve jsem společně s malou jednotkou pronikl na čtení křesťanské mystické poezie, následoval porno-večer Cinepuru.

:: celý příspěvek

Byl jsem dneska kamarádce na promoci. Záležitost to byla náležitě obskurní nejen kvůli počasí, ale i proto, že to byla již její třetí promoce. Já už tu svou jedinou mám za sebou, a proto musím říct, že když jste tam už jednou stáli, je sledování té štrapáce najednou daleko zábavnější... Nevím proč, ale je.

::