Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Woodyho Allena nemám rád. Jeho humor mi neseděl a jediný film, který jsem od něj kdy dokoukal, byl ten s ovcí. No a co, taky se mi nemusí líbit všechno inťoušské. Jenže film Vicky Cristina Barcelona měl velmi příjemnou mediální podporu, která nehýřila bombastikou, ale chválila věci, na které slyším.

:: celý příspěvek

Nu, tak jsem se dostal na „slavnostní" premiéru filmu Nestyda. Je to další zbytečný Hřebejkův film. Tedy úplně zbytečný nebyl, ukázal, že Michal Viewegh nejenže je v poslední době mizerný spisovatel, ale také prachsprostě špatný scenárista. Zkusit se to ale muselo, to pochopí každý divák.

:: celý příspěvek

Koukal jsem se na předvčerejškem na Ghostridera s Nicolasem Cagem. Byla to zcela jistě chyba, protože jsem nejdřív usínal u filmu a pak po něm nemohl usnout. Tak strašně špatné to bylo. Včera jsem napsal něco jakože recenzi, ráno jsem si ji nahrál do mobilu a zapomněl k němu kabel... AKTUALIZOVÁNO!

:: celý příspěvek

Jsou prázdniny, a tak je zase čas dohnat nějaké filmy, co jsem neviděl. Pravda, půjdu ještě jednou na Batmana, ale dnes večer jsem si dal něco, co se opět týká jídla. Trochu se zpožděním, ale přece jen jsem si vychutnal Ratatouille. Na to, že je to pouhé dušené maso, to bylo dost dobré.

:: celý příspěvek

Právě jsem se vrátil z Temného rytíře a musím říct, že jsem ho kompletně přijal. Před filmem jsem četl nějaké články a recenze, ve kterých se psalo, že vás na realitu stejně nic nepřipraví. Měli pravdu. Čekal jsem kde co, ale rozhodně ne podívanou nejen na hranici příčetnosti, ale i samotného lidství.

:: celý příspěvek

Tak po šesti týdnech v hitparádě kin vyrazil na posledního a kritizovaného Jonese i Šumař. Je to dobré, to nemůžu říct. Pokud budeme trvat na premise, že se jedná jen a pouze o rodinný film, je to úžasné, protože ani vědění celého vesmíru se nemohlo rovnat tomu, že starý dobrodruh konečně najde klid.

:: celý příspěvek

Po oslavné recenzi Pavla Mandyse jsem se vydal na Venkovského učitele s Pavlem Liškou v hlavní roli. Otevřeně se přiznám, že Lišku nemám rád, protože jsem ho až dodnes neviděl hrát jinou roli než slaboduchého, retardovaného nebo přímo tupého jedince. Homosexuálním intelektuálem si tedy polepšil.

:: celý příspěvek

Dnes si dáme jednu vzpomínkovou. Není u nás dnes ani ve střední generaci prakticky nikoho, kdo by chodil spát bez Večerníčka (pokud tedy nezlobil a neměl zaracha). Večerní pohádka je kolorit, který bylo potřeba dodržovat. Vlastně rituál. A já vám dnes povím, který Večerníček jsem měl nejraději...

:: celý příspěvek

Vrátil jsem se právě z předpremiéry filmu Umění plakat (režie PETER SCHØNAU FOG – Dánsko), který byl nominován na Oscara a od příštího týdne bude v distribuci českých kin. Pokud budete mít jen trochu času, na film si zajděte, byl to pro mě jeden z nejsilnějších zážitků poslední doby.

:: celý příspěvek

V pondělí jsem vyhrožoval, že bych chtěl psát o Faunově labyrintu. Budu jako ti broučci a jak jsem řekl, tak i udělám. Začal bych tím, že jsem krátce před promítnutím tohoto snímku kdesi zahlédl větu Pavla Mandyse, kde adjektivum spojované s filmem bylo pro mě do té chvíle překvapivě – přeceňovaný.

:: celý příspěvek

Trvalo mi to, jsem ostuda, ale konečně jsem se dostal k Hvězdnému prachu co by k filmu. Reference jsem měl docela pozitivní, tak jsem se nikterak neobával, ba jsem se těšil. Ovšem to, že film předčí moje očekávání, jsem nečekal. Z filmu sálá lehkost a je vidět, jak se při natáčení všichni bavili.

:: celý příspěvek

Přiznám se, že mi vybouchl dnešní program. A to tak že totálně. Ocitl jsem se v Brně, kde jsem se měl sejít s bývalými spolužáky a pak se dvěma poéty, jejichž jména ani dneska radši už nebudu brát do úst. Nekonalo se. A tak jsem využil kina za 50 Kč a zalezl prvně v životě do Špalíčku. Na Once.

:: celý příspěvek

Persepolis byl komiks, dokud z něj ve Francii pro všeobecnou popularitu neudělali film. Byl jsem na něj pochopitelně zvědavý, zejména po tom, co jej poslali zahajovat festival v Cannes a nyní jej za Francii posílají bojovat o Oscara. Co z toho mohli asi udělat, říkal jsem si. Má to vlastně dva díly...

:: celý příspěvek

Konečně jsem viděl Otce prasátek. A se všemi bonusy, takže mám docela přehled, co a jak. Pozoruhodné je, že 80 % herců v něm jsou gayové. Nic proti nim, ale když vidíte takového pěkného hoše, jak vypráví, jaké pro něj bylo hrát Smrtě, rozhodně trošku znejistíte. Ale DVD je to moc hezké.

:: celý příspěvek

Trvalo mi to, ale navštívil jsem Vratné lahve. Šel jsem na ně již s lehkým očekáváním, protože jsem se dočetl i doslechl, že jsou povedené, ale jistota vlastního úsudku je jistota vlastního úsudku a co kdyby všichni recenzenti ze zdvořilosti lhali jako v případě Obsluhoval jsem anglického krále?

:: celý příspěvek

Já úplně zapomněl napsat o novém Larsovi von Trierovi. Kdo je tady ředitel se to jmenuje a je to od Little Miss Sunshine nejlepší komedie, kterou jsem viděl. A to se hrdě hlásím k tomu, že Triera nemám rád a vyloženě mě štvalo, jak se ze mě a z lidí vůbec snažil dělat v Dogville idioty. Tohle je ale jiná káva.

:: celý příspěvek

Dnešek byl zase tak akční, že mi to vystačí na dva dny.:) Povím vám o nejčerstvějším zážitku, o Febio Festu, na který každý rok chodím na jeden film. Víc jsem jich nikdy nestihl. Dnesšní návštěvnická účast zřejmě patřila k rekordním, do garáží dokonce pouštěli další, až když někdo odešel zpátky nahoru.

:: celý příspěvek

Tak ještě nezbytný canc k Českým lvům, když už jsem si neodpustil Oscary. Co si o tom všem myslím? Že je to takové „hezké české lvé“. Výsledek byl předem jasný, a kdybych si vsadil, tak jsem mohl být i bohatý, skoro. Je to hezká soutěž, ale s tím, kolik produkujeme filmů, by si to mohli losovat.

:: celý příspěvek

Uvažoval jsem o tom, co napsat o Oscarech. Tedy pokud o nich vůbec psát, protože to sice nejsou britské Music Awards, ale stejně jaksi nechávají Čecha klidným. Ten humbuk každoroční mají na svědomí média, ale že by to četlo tolik lidí, to tedy nečte. A vzhledem k tomu, že ty filmy zatím viděl málokdo...

:: celý příspěvek

Sobotní přímý přenos z udílení cen České filmové akademie přinese 3. 3. letošní rozlosování nejlepších českých filmů. O ničem jiném se v podstatě nedá ani hovořit, protože filmů se v české kotlině natočí právě tolik, aby se mezi ně rozdistribuovaly rovnoměrně ceny. Kdo zná nominace, ví, o čem je řeč.

:: celý příspěvek

Právě jsem se vrátil z Goyových přízraků. Nedostal jsem se na předpremiéru, tak jsem o tom ani nic nečetl a ujít jsem si nechal i recenze, abych si udělal vlastní obrázek. Na nového Formana jsem se, přiznávám, těšil. Téma i velikost osobnosti, o které film je, mne nechávali doufat, že se dočkáme druhého Amadea.

:: celý příspěvek

Nedalo mi to a podíval jsem se na The Devil wears Prada. Říkal jsem si, že když se motám kolem toho ženského magazínu, že by to mohlo být poučné. Ano, bylo. Zjistil jsem, že ženský a stylový magazín jsou zcela odlišné věci a taky že chodím ve strašném oblečení. A obojí zjištění bylo velmi příjemné.

:: celý příspěvek

Řekl jsem si včera večer, že by to chtělo nějaký film proti chmurám, neb chmury jsou v tomto čase na denním pořádku a je třeba je rozhánět. Začal jsem listovat svojí filmotékou a uvažoval buď o komedii nebo romantické komedii. Vzhledem k původu chmur jsem se rozhodl pouze pro komedii, to by mělo stačit. Ale jakou?

:: celý příspěvek

Právě dneska přichází do kin nový snímek společnosti DreamWorks, která má na kontě třeba Shreka. Jenže režii navíc svěřili dalším známým matadorům animovaného filmu – Davidu Bowersovi a Samu Fellovi, kteří pracovali i na Wallacovi a Gromitovi a Slepičím úletu. Co spolu natočili? Natočili Spláchnutýho.

:: celý příspěvek

V Palace cinemas mají festival, na kterém opakují „nejzajímavější“ filmy sezóny, takže si můžete dojít na něco, co jste chtěli vidět, ale nestihli to. Protože jsem měl o víkendu v Praze svoji mateřštinu, rozhodl jsem se využít ty volné lístky jinak, než kdybych ji tu neměl a šel na Gejšu. Nebojte, bude to krátké.

:: celý příspěvek

Byl jsem dnes na předpremiéře filmu Děti lidí. Byl to tak neuvěřitelný zážitek, že o něm raději ani nebudu psát. Nechoďte na to v žádném případě do kina. Místy je to tak špatné, že se kino směje (pak je tam několik nezapomenutelných hlášek, ale už jsem je zapomněl). Místo toho vám napíšu o překvápku letošní sezony – Malé Miss Sunshine.

:: celý příspěvek

V pátek jsem navštívil filmovou předpremiéru posledního filmu režiséra Kim Kiduka Čas. Co říci k novince? Že přesně zapadá do všeho, co Kim natočil před Časem. Navíc se všude dočítám, že nejvíce společného má s filmem 3-iron. Nevidím to tak. Podobnost je čistě prvoplánovitá – tedy film se odehrává ve městě a jde zde o lásku trochu jinak. Zatímco 3-iron však těžil z tradiční korejské kultury, Čas pracuje se vším, co přinesla do země Amerika. A jako vždy – vše v cyklickém čase.

:: celý příspěvek

Tak jsem viděl nový film Davida Ondříčka Grandhotel . Původně měl točit Rudišovo Nebe pod Berlínem, ale shodli se, že by to šlo dost těžko a tak Jára Rudiš napsal ještě s Pavlem Jechem scénář údajně o tom, jak Jára Rudiš kdysi působil v Liberci. Kolik je z toho pravdy není podstatné. To důležité je, že se zkřížily dva zcela odlišné pohledy na svět – intelektuálský svět Rudišův a cool a in obyčejný člověk Davida Ondříčka. Co vzniklo?

:: celý příspěvek

Tak jsem viděl novou Chytilovou. Tedy její nový film, Chytilová jako taková je pořád stejná a nic nového nenajdete ani na ní ani na jejím filmu Hezké chvilky bez záruky. Nejhorší na tom celém bylo, že jsem se celou dobu sám sebe marně tázal, proč asi stylizuje všechny svoje postavy do dvou extrémů, a ona to pak paní režisérka zodpověděla sama. Ona nic nestylizuje, ona to tak všechno skutečně vnímá.

:: celý příspěvek

A zase trocha popkultury. Komedie pro -náctileté můžeme rozdělit na ty blbé a na ty koukatelné. Do kin zrovna přichází jedna, která obsahuje nějaký ten humor, hodně a hodně fotbalu a úplně nejvíc Shakespeara, kolik si v komedii pro teenagery dokážete představit. Že to Šumař přehnal s pilulemi ze sušených žab? No tak čtěte dál.

:: celý příspěvek

Přijedu domů, otevřu mail a co nenajdu? Ozvala se mi režisérka Marty – Marta Nováková. Pochopitelně proto, aby mi vynadala za nekorektnost. Tak se na to podívejme. Napsala mi, že není hezké, že jsem citoval její odpověď: „A víte že nevím? Proč myslíte vy? Třeba proto, že nás pořád sledují? Ti tam nahoře?“

:: celý příspěvek

Za týden, 31.8. přijde do kin filmový debut mladé režisérky Marty Novákové (1975) pojmenovaný Marta. Ten měl svou první projekci na karlovarském filmovém festivalu, kde zaujal i pořadatele Mezinárodního filmového festivalu v Pusanu. U nás festival sice není známý, ale vězte, že se jedná o největší asijský filmový festival vůbec. A to je úspěch.

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic