Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Už asi rok poslouchám jedno album. Považuji ho za nejlepší meditační desku, kterou jsem zatím slyšel, jen jsem nikdy, nevím proč, nepátral dál po tom, kdo je její autor. Jméno jsem přitom znal, ale užíval jsem si poslech a osobu, která za tím stojí, jsem jaksi upozadil. Asi to byla chyba...

:: celý příspěvek

Je to tak. Původně jsem si myslel, že kupuji debutové album nadějného písničkáře Ondřeje Ládka alias Xindla X, ale s nelibostí jsem při opakovaném poslechu zjistil, že Ládek hraje (respektive zpívá) druhé housle. Album Návod ke čtení manuálu je totiž pomníčkem nadaného dechaře sólisty Markese.

:: celý příspěvek

Měl jsem s dnešním blogem zcela jiné plány, ale jsem hlava děravá. Málem jsem prošvihl Bottiho, ale naštěstí kolegyně v práci mluvila o „sexy trumpetistovi", a tak jsem se rozhodl, že půjdu zkusit sehnat lístek, když je to už večer. Jak se ukázalo, bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí sezony.

:: celý příspěvek

Tak Návod ke čtení manuálu je venku. Už ho tu poslouchám, ale na nějaké vývody si dám trochu času. Ty čtyři písničky, co jsou na stránkách, znám zpaměti a líbí se mi. Uvidím, co tohle, ale jeví se to nadějně. Jenže křest sám o sobě stojí za docela dlouhý post. Zkusím to zkrátit. Tak Baumaxa a Xindl.

:: celý příspěvek

Protože svatba, na níž jsem o víkendu dlel, byla spíše rodinného typu, rozhodli jsme se, že zajedeme do kyjovského klubu Jančovka. Ten den tam shodou okolností hrála legenda avantgardního rocku – Už jsme doma. Jinak to, že se ocitnu na jejich koncertě, jsem vskutku nepředpokládal ani omylem.

:: celý příspěvek

Blíží se několik akcí, jichž bych se rád zúčastnil, takže je načase udělat pozvánkový blog, aby měli čas přihlásit se ti, kteří by šli také. Ve dvou a ve více se to totiž lépe táhne, což je pravda pravdoucí mnohokráte ověřená. Jedná se o muziku, které není nikdy dost. Nastává podzimní sezona koncertů!

:: celý příspěvek

Abych si dokázal, že nejsem starej a že mě jedna probdělá noc na svatbě nemůže rozházet, vyrazil jsem na festival Joyride, který se konal na Císařské louce, kteroužto mám z domova, co by kamenem dohodil. Vzhledem k tomu, že jsem tam nikdy nebyl, se to proměnilo v pochodové cvičení...

:: celý příspěvek

Tak trochu opožděný a zkrácený páteční blog. I když... Kdykoli řeknu, že bude krátký, nabobtná mi do románu. Včera jsem byl na koncertě Xindla X, který dělá to, čemu se dnes říká, že frčí. Kdyby byl ještě víc hip-hopper, byl by na dealu. Naštěstí je ale stále z velké části písničkář.

:: celý příspěvek

Blýská se na nové hudební časy. Šumař má velké plány, které, pokud to dobře dopadne, se odrazí nejen na jeho životě, ale také na vlnách české hudební scény. Proč být skromný, když má člověk ideu, k níž se začíná blížit? Má hudební invence bude moci být probuzena, mé sny budou naplněny. Teda možná.

:: celý příspěvek

Konečně jsem se dostal k novému albu bratří Ebenů. Uvažoval jsem při té příležitosti i o tom, co pro mě znamenají jejich starší opusy. Nikdy bych se neoznačil za ortodoxního ebenofila, ale přiznat, že vztah k jejich tvorbě mám více než pozitivní, mi nečiní potíže. Jsem totiž zastánce inteligentních textů.

:: celý příspěvek

Včera jsem byl na koncertě v Českých Budějovicích a povedlo se to zcela maximálně. I proto jsem nebyl s to po návratu až do teď ani sáhnout na blog, stačí, že musím být v práci.:) Reportáž nebude, ale jsou fotografie, zkrátka vám nějak přiblížím atmosféru celého koncertu Alana Stivella. Slibuju.:)

:: celý příspěvek

Tak se nám to léto docela pěkně vybarvuje. Minulý týden jsem se náhodou dozvěděl o koncertu I. Bittové, tento týden jsem se podobnou náhodou doslechl o koncertu Johna Scofielda na Staroměstském náměstí v rámci Bohemia Jazz Festu. Já jej sice neuctívám, ale koncert byl perfektní.

:: celý příspěvek

Sobota se, až na tu bouřku, vydařila. Konečně jsem měl pocit, že jsou prázdniny a že si užívám skvělá dobrodružství. Stihl jsem atrakce ve dvou státech, což mi přijde bezva. Termální lázně v Laa nad Dyjí pořád někdo chválil a hudební festival ve Znojmě má taky zajímavý program.

:: celý příspěvek

Dnes, když jsem jel domů, jsem na plakátě u Palackého mostu četl Iva Bittová 7. 7. Nic víc. Doma jsem zkontroloval kalendář a zadal stejné údaje do vyhledavače. Kostel sv. Šimona a Judy ve 20 ho. Měl jsem aspoň jasno, co chci dělat pondělní večer. Vlastně ani nešlo dělat nic jiného. Bittová je jen jedna.

:: celý příspěvek

Sobota se velmi vydařila, ač jsem nepředpokládal, že bude co dělat. Měl jsem v plánu jen nákupy, a kdybych si pustil dřív Rádio 1, ještě bych je zkrátil a užil si více z United Islands of Prague. Jenže já měl nějak zafixováno, že jsou až o měsíc později a přišel jsem na ně až z živého vysílání Rádia 1.

:: celý příspěvek

Včera jsme podnikli party v parku s házením Radkovy obruče a mým vínem, v důsledku čehož se mi po návratu ani nechtělo psát blog. Ale takové výmluvy na mě neplatí, tak jej píšu ráno. Vrátím se k úternímu koncertu Cuprum, který proběhl Na Slamníku, což je vždycky výprava do tajemných končin P6.

:: celý příspěvek

Dneska jsem se upřímně vyděsil hned cestou do práce. Potkalo mne to na autobusové zastávce, kde jsem měl tu čest popatřit na plakát, na němž nebylo nic jiného, než nové umělé prso Ivety Bartošové, kus od něj byl myslím i obličej, ale nad ním svítila růžová věta: Jsem zpátky. Jako z Elm street!

:: celý příspěvek

Je to zvláštní, kam osud člověka občas zavane. Je také zvláštní sledovat, kam zavane ty ostatní. Někdy nedaleko, někdy nelogicky a někdy ovšem i tam, kam si dotyčný přál být zavát. A to je případ bývalé spolužačky z vysoké, Mirky Časarové, které jsem byl včera na absolventském koncertě.

:: celý příspěvek

Včera mě kamarád R. vytáhl do klubu Vagon, kde hrála kyjovská kapela Helemese, která je plná jeho starých známých z jižní Moravy. Ne že by Helemese nehráli příjemně, ale proti tomu, jaké překvapení mě čekalo v podobě kapely Cuprum, jež následovala, prostě neměli v udělání dojmu moc šanci.

:: celý příspěvek

Že by se Národní divadlo konečně odrazilo ode dna a po zemětřesení, které zatřáslo stálým sborem opery, přichází pomalu a zlehka nová vlnka předznamenávající lepší časy? Falstaff, poslední a tedy dvacátá osmá opera Giuseppe Verdiho podle Veselých paniček a Jindřicha IV., tomu nasvědčuje.

:: celý příspěvek

Když mi exspolužák Martin R. napsal sms, že dnes v Rudolfinu hrají a zpívají hudbu z počítačových her, uvědomil jsem si, že o to nesmím přijít. Netušil jsem, co mě čeká, ale prý to bude zadarmo, takže jsem se příliš nestrachoval a zvesela juchal k Rudolfinu. Řekl jsem i kamarádovi.

:: celý příspěvek

Když jsem včera psal seznam akcí, zapomněl jsem připsat, že jsem slíbil kamarádce K., že s ní půjdu na Švejdíka. Zpěvák kapely Priessnitz a komiksový tvůrce Jaromír 99 ji učaroval už kdysi na podzim, a tak nebylo zbytí. Navíc se přiznám, že jsem rád Járovi Rudišovi přislíbil nějaké fotky.

:: celý příspěvek

Veselý večer mám. NTLDR nenalezen. To znamená, že mi nechce bootovat notebook, který jsem kvůli úpravě fotek nejen pro dnešní článek restartoval. To bylo to poslední, co jsem s ním udělal. Pravda, asi to půjde celkem snadno opravit, ale fotky z koncertu pro Tibet budou mít zpoždění.

:: celý příspěvek

Právě jsem se vrátil z oslavy narozenin. Nebyla to jen tak ledajaká oslava, šlo o páté narozeniny kapely Techtle Mechtle, s jejíž vůdčí osobností jsem se seznámil ještě v dobách, kdy jsem nepsal žádný blog. Tak dávno to je. Naposledy jsem je viděl před čtyřmi lety, tak jsem se docela těšil.

:: celý příspěvek

Dnes bude jen velmi krátký blog, protože se mi nějak protáhl návrat domů a v práci mě zrovna pekelně školí, tudíž musím být fit. Naštěstí jsem se neopil ani přesto, že jsem byl na Open micu Michala Bystrova, kterému se z noci na středu narodila dcera, kterou pojmenovali Anička.

:: celý příspěvek

Já když najdu dobré video na internetu, mám potřebu se o něj podělit. Štěstí čtenářů tohoto blogu přitom spočívá v tom, že vydání dělám k půlnoci, a tak stihnu většinou vychladnout a poslat to po ICQ pár známým chudákům, kteří už si zvykli být mnou zásobeni. Jenže čas od času to nevyprchá...

:: celý příspěvek

Dal jsem se na recenzování pro Á dvojku a vyzvedl jsem si nějaké věci v jejich redakci. Jako na první jsem se hladově vrhnul na nové cédéčko Venci Václavka a Miloše Dvořáčka Život je pulsující píseň. Pulsuje to, to nemohu říci, bohužel se zdá, že zrovna tahle píseň trpí občasnými arytmiemi.

:: celý příspěvek

Čekalo se na něj dlouho. Na člověka, který přiblíží operu všem, který bude mesiášem vážné hudby. Přišel v létě, když vyhrál soutěž talentů v Británii. Jmenuje se Paul Potts a nebýt muž, je z něj úžasná Popelka. Popelka s prvním albem, které muselo zákonitě přijít. Jaký je Paul na svém prvním vydaném počinu?

:: celý příspěvek

Norma, opera Vincenza Belliniho (1801-1835) se dočkala svého dalšího uvedení na prknech Národního divadla. Poprvé od roku 1935. Po premiéře vyvstává otázka, zda by pro Normu i pro Národní nebylo lepší, kdyby uvedena nebyla, protože představení bohužel překonalo i špatná očekávání.

:: celý příspěvek

28. října a státní svátek z nejsvátkovatějších. Oslavil jsem jej svébytně – dostěhovával jsem tetu. Aby to bylo kompletní ale, dal jsem si večer Libuši v Národním. Kdybyste se chtěli zeptat, kde byla Kazi, tak ta tam byla taky, ale jmenovala se Kříž – sólista, který poKazil, co jen mohl.

:: celý příspěvek

Měl bych tu ještě pár informací o pátečním večeru, který byl tak kulturní, že jsem to dopředu vůbec nepředpokládal. Nakonec jsem stihnul celkem tři koncerty a ještě jsem sám performoval jako živý obraz. Chtěl jsem za sebe vybírat peníze, ale nikdo mi nechtěl dát ani korunu. Nedivím se.:)

:: celý příspěvek

Festival Struny podzimu považuji za jednu z nejlepších hudebních akcí, které se u nás za celý rok konají. O to víc mne mrzí, že jsem ve čtvrtek stihnul teprve svůj letošní první koncert. Ještě víc mě mrzí, že jsem si vybral tento, protože jediné, proč si člověk podupával nohou do rytmu, byla zima.

:: celý příspěvek

Dobře, Šumař dohání svět, poslední posty nejsou nejžhavější novinky, ale dělám to pro věčnost (tedy aspoň pro tu dobu, dokud nezruší internet). Navíc občas narazím na některé věci bohužel o něco později, ale stojí za to. Třeba tenhle člověk se zlatem v hrdle, který donedávna prodával mobily.

:: celý příspěvek

Máme tu neděli, tak si dáme trochu oddychovější téma. Tohle mi leží v hlavě už asi týden, jen jsem se k tomu pořád nemohl nějak dostat. Brouzdal jsem, jak je dnes módou, onehdá po YouTobe a najednou jsem si vzpomněl a na léta devadesátá a na to, co jsme poslouchali na základní škole...

:: celý příspěvek

Když jsem včera odcházel na operu, už jsem si nestihl nikde přečíst, že odvážejí do nemocnice Luciana Pavarottiho, aby v ní na druhý den brzy ráno skonal. Zamyslel jsem se nad svým vztahem k tomuto muži. To vysoké C už jsem také okusil, ale v jeho podání zní nesrovnatelně lépe...

:: celý příspěvek

Kdybychom řekli, že první letošní premiéra nepřinesla žádné překvapení, nebyla by to pravda. Ve většině ohledech se jede dále ve vyjetých kolejích, ale přesto se při představení objevilo několik okamžiků, které snad dávají naději, že už brzo se něco stane a česká opera se probere z letité agonie.

:: celý příspěvek

Nedělní večer zakončil můj pedagogický týden, kdy jsem náhodně potkával bývalé spolužačky. Zakončení to bylo pěkné, neb jsem se vypravil na Figarovu svatbu v podání studentů Pražské konzervatoře. Pozvala mne moje bývalá spolužačka Mirka Časarová, tentokrát v roli kněžny.

:: celý příspěvek

Na Její pastorkyňu Leoše Janáčka v podání brněnského Janáčkova dvadla, jsem se skutečně velice těšil, protože kdo jiný než Brno, v němž měla Pastorkyňa 21. 1. v roce 1904 premiéru, by měl předvést nastudování hodné kvality opery? Navíc když jsem si přečetl obsazení, začal jsem se těšit ještě víc. Leč...

:: celý příspěvek

Festival Opera se chýlí ke konci. Teď bude pauza a o víkendu se diváci dočkají posledních představení. Bylo to skutečně náročné a vzhledem k tomu, že jsem dnes byl vystavovat kočku v Plzni, obával jsem se, že tam usnu. Kupodivu opera Křídový kruh Alexandra Zemlinského mi usnout nedala a líbila se mi.

:: celý příspěvek

Byl jsem při pátečním večeru na Švandovi dudákovi Jaromíra Weinbergera. Přiznávám se, že jsem si po představení musel nalít dvojitého Jamesona, abych to vůbec rozdýchal. První polovina se jevila jen jako nešikovně zrežírovaná komedie, ale ta druhá... To bylo něco zcela neskutečného. Málem jsem odešel.

:: celý příspěvek

Hned dalším dílem G. Verdiho po Attilovi byla opera Macbeth. Shakespeare byl skladatelův nejmilejší básník a tak i první z oper podle jeho díla znamená výrazný zlom v jeho díle. Do Prahy s touto operou přijel soubor Divadla F. X. Šaldy z Liberce. Zkrátka a dobře festival Opera 2007 je v plném proudu.

:: celý příspěvek

Dnes máme vyhlašovací den. Předně promptně vyhlásím, kdo získal lístky na Řecké pašije Bohuslava Martinů v podání ostravského souboru a pak vyhlásím speciální a zcela vypečenou soutěž k blížícím se narozeninám svého blogísku. Ano, pohlédnete-li na zdejší počítadlo, zjistíte, že se blížím ke 100 000 návštěv!

:: celý příspěvek

Plzeňské divadlo J. K. Tyla přivezlo na letošní ročník festivalu Opera zpěvohru B. Martinů Hry o Marii. Nejedná se o klasickou operu, o což je celý projekt zajímavější. Martinů zde vychází ze středověkých textů miráklů, které bývaly hrány kočovnými společnostmi. Ano, ze školy vzpomeňte na Mastičkáře.

:: celý příspěvek

Už v pátek začal festival Opera 2007, ale vzhledem k tomu, že o představení Samson a Dalila už se tu na blogu psalo, počkal jsem až na sobotní představení opery Attila Giuseppe Verdiho. Jedná se o jednu z Verdiho raných oper, dílo, které je prodchnuté vlastenstvím a pěvecky obtížnými party. Stálo to za to.

:: celý příspěvek

Blíží se festival Opera 2007, a protože se Šumařův sumář stal, dá se říci, jeho mediálním partnerem, připravil jsem pro vás nejen info o celé akci, ale také – POZOR – soutěž o lístky na jedno z představení v rámci festivalu! Takže Nastartujte mozkové závity, hrajeme o lístky na Martinů! Odpovídejte Nyní!

:: celý příspěvek

Na scénu české muzikálové tvorby se chystá učiněná bomba, které se dozajista naučí bát i ostřílení matadoři české muzikálové scény jako Janek Ledecký nebo Michal David! Šumařův sumář přináší první a exkluzivní informace o „perle muzikálů“, na které se podílí tvůrčí tým jediného, o to všestrannějšího umělce!

:: celý příspěvek

Mocná je technika i její pokrok. Možná málokdo z vás ví, že jsem prodával asi rok v hudebninách. Tenkrát, před dvěma lety, zrovna začaly stát clavinovy mechaniky za něco a lidé je začali hromadně nakupovat místo klavírů. Docela jsem zíral, jak se posunuly ceny i kvalita, když jsem se stavil v obchodě.

:: celý příspěvek

Titulek zní děsivě, ale nejde o nic jiného, než že na druhé premiéře opery Camilla Saint-Saënse bylo snad celé divadlo nachcípané a chrchlalo nepřeslechnutelně do hudby. Ale jinak si nebylo skoro nač stěžovat, ba naopak, opera byla provedena velmi dobře jak pěvecky, tak po stránce scénografické.

:: celý příspěvek

Dnešek jsem měl naplánovaný jako klidný a pracovní. Kvůli pitomému nápadu se proměnil v noční můru před Vánoci. Tak vytočený jako dnes jsem nebyl snad roky. Byl jsem i agresivní a sprostý! Nakonec mi náladu spravil jakž takž koncert sboru Pedagogické fakulty UK, na který jsem se rozhodl jít i přes naštvanost.

:: celý příspěvek

Pavel Steidl je kytarista, nad jehož jménem většina Čechů pouze nevědoucně zakroutí hlavou. Přitom je to muž, kterého ve světě znají velmi dobře. Za svou kariéru koncertoval ve více než třiceti zemích a přesto že hraje klasiku, dokáže vyprodat sál. A vyprodal jej i v úterý večer. Pravda – nebyl tak velký, ale vyprodal...

:: celý příspěvek

Byl jsem na koncertě Tommyho Emmanuela. Jen těžko budu hledat slova, abych popsal nepopsatelné, protože tohle je potřeba zažít. Tommy patří ke světové špičce. Má spoustu ocenění, která nemá cenu vyjmenovávat, protože by šlo zase jen o slova. Emmanuel však znamená čistou esenci hudby, to nejlepší, čeho se vám může dostat.

:: celý příspěvek

Předposlední koncert letošních Strun podzimu se konal v Českém muzeu hudby a hrála na něm pouhopouhá jedna akordeonistka. Evelyn Petrova. Přestože se jednalo o pouze jednu ženu, počet nahrazovala svou velikostí tělesnou i muzikantskou. V programu o ní píšou, že je robustní. Konečně jsem se v praxi dozvěděl, co přesně to slovo znamená.

:: celý příspěvek

Právě jsem se vrátil z premiéry Smetanova Tajemství a musím říct, že je to poprvé za poslední rok, co jsem neměl výhrady ke Dvořákovi. Že nevím, co plácám? I vím. Poprvé se mi totiž líbily kulisy bývalého ředitele ND a navíc jsem byl spokojený i s hudební stránkou, zkrátka po nějaké době má zase Národní divadlo operní inscenaci, na kterou bych se možná nebál vzít ani svoji babičku...

:: celý příspěvek

Dnes jsem byl na Českém klarinetovém kvartetu. Lepší živý koncert jsem nezažil od Dresden Dolls, o kterých jsem psal kdysi v květnu. Tohle byla čistá esence hudby otvírající brány někam dál, než je normálně vidět. Ale ne, zcela vážně – byl to zatím nejlepší koncert festivalu Struny podzimu, na kterém jsem letos byl.

:: celý příspěvek

Bittová a Don Giovanni. Jak to jde dohromady? Zajímavě. Ale když moje babička o něčem řekla, že je to zajímavé, nemyslela tím nikdy nic moc dobrého. A jak to tedy myslím já? Já skoro pořádně ani nevím. Mělo to dneska svoje klady i svoje zápory. Zkusím vyjmenovat obojí a vy si pak vyberete, jestli je to dobré nebo není. Vážně se skoro bojím cokoli k tomu říct. Ale ne. Stejně to řeknu.

:: celý příspěvek

Těšil jsem se poměrně dlouho, Mustafa Zadeh patří k výrazným tvářím světové hudby a na to, že pochází z Azerbajdžánu, má rozhodně co říci celému světu. Čím je to ale zapříčiněno? Jak je možné, že je tak čitelná pro široké publikum třeba i v Praze? Předem musím říci, že to rozhodně není jen tím, že má vystudované klasické piano.

:: celý příspěvek

Chystá se zajímavá akce, na které budou promítat ještě zajímavější filmy. Od 18. do 22. října poběží v Praze 3. ročník mezinárodního festivalu hudebních filmů MOFFOM. Letošní ročník by měl být zajímavý. No uznejte sami – jak často zpívá Pavlica s Hradišťanem s jihoafrickým šamanem? Plastic People taky chystají zajímavou věc, vůbec to vypadá dobře.

:: celý příspěvek

Tak jsem byl ještě před chvílí na opeře ve Staváku. Dávali Myslivečkovu Antigonu (premiéru to mělo v pátek) a skoro celé se mi to docela hodně líbilo. Pouhých šest zpěváků, z toho jen jediná Češka… Výprava hypermoderní včetně plazmové televize, Antigona je asi špion. Jen jedno bylo na nic. Seděl jsem uprostřed první řady a přímo přede mnou stál nějaký chlapík a zběsile máchal rukama. Kazil mi výhled!

:: celý příspěvek

Vedro, vedro, vedro. Už se vyskytly vtipy, že je to demoverze krematoria. Skoro souhlasím. Je to skoro tak hrozné jako centrální Kalifornie 2003 – a vím, o čem mluvím. Ale nemusím trhat rajčata. Je to slabá útěcha, ale vzhledem k tomu, že mi pot stéká na klávesnici, je to jediné pozitivum, které dnes vidím. A pořídil jsem si novou reprosoustavu!

:: celý příspěvek

Tak jsem si zase jednou vzpomněl, že jsem Šumař a taky jsem si uvědomil, že Kampa mě baví a že na to, jak mě to místo táhne, jsem na něm strávil málo času. Zkrátka a dobře jsem sebral housle a vyrazil na Karlův most. Když hrajete po desáté, nepotřebujete už žádné povolení, jen tu drzost stoupnout si a hrát a zpívat. Já ji mám, hrál jsem už všude možně.

:: celý příspěvek

Tak jsem byl v Národním na Zlatovlásce. Vzhledem k tomu, že jsem od toho nic nečekal, nečekal jsem ani šok. Ten se konal, ale kupodivu v pozitivním slova smyslu. Ač nebylo představení ještě před několika málo dny, možná i hodinami, takříkajíc v cajku, premiéra celkem vyšla. A dlužno říct, že po dlouhé době mají v ND inscenaci, která zase stojí za to.

:: celý příspěvek

V pět odpoledne jsem se dočetl informaci, kterou jsem dávno zapomněl. Dnes v Praze hrají Red Hot Chilli Peppers. Kapela, kterou by si Šumař neměl nechat ujít, jedna z těch, které ještě stojí za to vidět. Bez lístku jsem tam na tři čtvrtě na osm vyrazil. V osm jsem už byl vevnitř a lístek mě nestál 1100 Kč, ale pouhých 750,-. Ne nadarmo mi říkávali Kolík Aťsepicnu!

:: celý příspěvek

Tak je to konečně tady, do Národního divadla dorazila kontrola. A přesně podle scénáře, na který jsem upozorňoval, proběhlo zjištění neskutečného bordelu, který tam vládne. Předražené opravy a hlavně odměňování sebe sama. Daniel Dvořák si pod sebe podle oficiální zprávy hrabal statisíce. Podle Šumařových zdrojů miliony. A něco úsměvného na závěr...

:: celý příspěvek

Dresden Dolls zahráli/y v Praze. Lístek jsem si v předprodeji nekoupil, protože jsem si byl jistý, že nebude problém jeden si před koncertem koupit. To jsem se krutě přepočítal, když jsem po půlhodinovém hledání Abatonu konečně dorazil na místo, zjistil jsem, že podobných, jako jsem já, čeká na lístek asi třicet…

:: celý příspěvek

Dnes se Šumař po nějaké době zase postaví na pódium. Se sborem si jdu zapět Moravské dvojzpěvy v úpravě pro čtyři hlasy (to jsem si nevymyslel já, nýbrž Janáček) a nějakého toho Ebena a dalšího Janáčka. Krom sboru, v němž budu zpívat ne sám, alebrž i s dalšími, vystoupí i seskupení jménem Předkožka. Na ty jsem skutečně zvědavý.

:: celý příspěvek

Dnes jen velmi stručně. V žádném případě nesmíte zapomenout, že zanedlouho, vlastně už v podstatě za týden, u nás bude hrát jedna skvělá kapela jménem The Dresden Dolls. Něco takového, jako jsou oni, se hned tak nevidí ani neslyší a jejich živé koncerty jsou prý úžasným divadlem. Co vlastně Dresden Dolls hrají?

:: celý příspěvek

Výtečná hudba B. Martinů, výborný dirigent, nejlepší čeští zpěváci, velmi dobrý výkon orchestru a překvapivě uhrančivý zvuk sboru. Za moc nestála jen režie, ale to už se dá s tolika pozitivy snést. Vypadá to, že Bělohlávek umí vzít svoje svěřence pořádně pod krkem a vytlouct z nich to nejlepší. Kdyby to udělal i s Nekvasilem, mohla to být geniální inscenace. Takhle je jen mezi tím nejlepším z této sezóny.

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic