O tom, že doháníme svět a vycházejí u nás knihy, které ve stejném roce získaly Eisnerovu cenu, už se tu psalo. Před nedávnem vyšel u BB/artu komiks, který získal rovnou dvě. Za Nejlepší kresbu a barvy a Nejlepší sérii na pokračování. A právě v té druhé ceně se pro českého čtenáře skrývá háček.
Šumař se bude stěhovat. V brzké době opustí noru, aby se přesunul do větší, tahle už je mu malá. Z toho důvodu jsem dnes třídil věci. Pak jsem pojídal zásoby, a protože jsem nikam nemusel, věnoval jsem se komiksům – čemu také jinému po právě skončeném KomiksFest!u. Spousta čtení to byla.
Třetí ročník komiksFest!u měl takovou mediální podporu, jaké se ještě žádné komiksové akci u nás nedostalo. Projevilo se to na počtu účastníků, kterých se na poslední den dostavilo do Nodu téměř šest stovek. Další stovky návštěvníků dorazily na ostatní akce spojené s festivalem během týdne.
Marjane Satrapiová je v Česku nejznámější komiksová autorka. Když v roce 2006 vyšel první díl její Persepole konečně i u nás, překvapila i odbornou veřejnost. Její kniha se totiž poměrně brzy zaplatila a nakonec se dočkala i dotisku. To je nástup, který se dá sice vysvětlit, ale v našich podmínkách stejně udiví.
Venku je tak hnusně, že se to skoro ani nehodí. Jsem v takovém útlumu, že z toho skoro ani psát nemůžu, tak si čtu. Komiksy, jak jinak taky v tomto týdnu, kdy propukne KomiksFest! ve svém třetím ročníku! Doufám, že si nenecháte ujít alespoň některé z připravovaných programů. Bude to stát za to.
Larrymu Gonickovi vyšla u BB/artu další kniha. Komiksová historie moderního světa se to jmenuje a je to přímé pokračování Komiksových dějin, jejichž tři díly vyšly před nějakou dobou. Gonick začíná Kolumbovým objevením Ameriky, kterým skutečně končí středověk a začíná podle dějepisců novověk.
Oproti hrůzám zmiňovaným včera se čtvrteční večer povedl. Vypravil jsem se na party Labyrintu, na níž se křtila stripová kniha Na trati. Pochopitelně se jedná o Aloise Nebela, Járu Rudiše a Jaromíra 99. Pak ještě také o The Bombers, kteří nemohli na akci chybět, protože už tam stejně byli.
Jako polooficiální mediální partner musím hlásit novou Comics revue, o které ale chystám článek pro Reflex, tudíž zde zmíním jen několik věcí. Je povedená. V jistém ohledu je daleko lepší než minule. Sice to není ohled komiksový, ale není o nic méně důležitý. Jedná se o aspekt marketingové strategie.
Tak v Americe vyhlásili Eisnera. Tedy Eisnerovy ceny, které jsou pro komiks to samé jako Oscaři pro film. Ale to je známá věc. Ony ty výsledky dříve bývaly pro Českou republiku poněkud abstraktní. Jenže komiks už má svoje místo na slunci, a tak se stalo, že nejvýše oceněný grafický román už u nás dokonce vyšel.
Recenzi na Černou díru Charlese Burnse jsem docela dlouho odkládal. Nebylo to proto, že bych ke knize neměl co říci. Právě naopak. Černá díra mnou rezonovala tak silně, že jsem ji musel nechat uležet, abych se nesnažil popsat úplně všechno co mě z ní nadchlo a co by se mohlo líbit i ostatním.
Kazatel je zase tady. Preacher Gartha Ennise a Steva Dillona se dostal už do čtvrté knihy pojmenované Křižáci. Půjde nejen o Svatý grál a osvobození Cassidyho, půjde konečně o vysvětlení všeho, co se do té doby dělo. Kolečka zapadnou na svá místa, vše dostává svůj, i když úchylný, smysl.
Jsou komiksy a komiksy. Jsou inťoušské záležitosti, nad kterými budou vzdychat všichni literáti, jsou popové záležitosti, z nichž budou učurávat Spider-Manovy pavučiny všichni kluci od devíti do devadesáti a jsou komiksy, které kašlou na jakoukoli cílovou skupinu a prostě se rozkydnou, kam se dá.
Slovo revue je v našich zeměpisných šířkách spojeno v posledních letech převážně se slovy revolver a labyrint. Zdá se, že pokud se nic zásadního nestane, bude se od nynějška pojit i se slovem komiks, což se děje zásluhou Joachima Dvořáka. Labyrint revue je zavedená značka, je čas rozjet nové projekty...
Je tu další Sandman. Kolikátý už? Šestý, řekl bych, že musí být už šestý. Očekávají se další pozitivní ohlasy, další radost ze série, která určitě poznamenala celé médium jménem komiks. Liší se nějak pátá kniha nazvaná Báje a odlesky? Zřejmě ano. Gaiman si naplno uvědomil, co od něj jeho postava chce.
Nakladatelství Netopejr konečně vydalo první knihu série Mýty. Český čtenář a komiksový fanda čekal dlouho, ale dočkal se. A to je hlavní, protože Mýty patří k tomu nejúspěšnějšímu, co v posledních letech anglosaský komiks vyprodukoval. V čem spočívá ten úspěch a mají Mýty šanci i u nás?
Crwecon, není-liž pravda již třetí toho jména, je opět šťastně za námi. Z Aera se přestěhoval do klubu NOD, v němž se už nekoná ComiCZcon, a tak se komiksová sebranka setkala prakticky v centru Prahy. Byla slunečná ospalá sobota, přesně správný čas, aby se fandové mohli zavřít do tmy Nodu.
Už nějakou dobu mi tu leží komiks Hluboké rány od izraelské kreslířky Rutu Modanové. Minulý týden jsem tu totiž kritizoval recenzi, jejíž autor se absolutně minul s podstatou celé knihy. Něco podobného hrozí v tomto případě mně a já si dával na čas, abych vnitřně došel k nějakému rozhodnutí.
BB/art sluje dvěma liniemi komiksů. Jednou z nich je těžký pop zaměřený na -náctileté čtenáře a druhou jsou intelektuální grafické romány zaměřené... řekněme si to upřímně... na intelektuály, a to všech věků. Nakladatelství dokonce vydalo komiks, který líčí na intelektuály ze školek.
Právě jsem dočet Kuře na švestkách. Jedná se o třetí komiks Marjane Satrapiové, který byl přeložen do češtiny. Autorka, která žije ve Francii, oslovila také naše čtenáře grafickým románem Persepolis, jenž byl v loňském roce úspěšně zfilmován a navržen dokonce na prestižního Oscara.
Jsou knihy, které se recenzují samy. Už během čtení je recenzentovi jasné, jak je vychválí, co vypíchne a nad čím vyjádří rozpaky. Pak jsou knihy, o nichž je třeba dlouho přemýšlet, než uchopíte virtuální pero. Jsou i takové, kdy vůbec přemýšlet nemusíte a recenzi odkládáte, protože je jasné, co všechno musíte strhat.
Není to, pravda, včera, co vyšla nová Crew na kvadrát, ale i tak stojí za zmínku na blogu. Kdyby už kvůli ničemu jinému, tak proto, že je v ní dokončení Blacksadova příběhu. Nevíte, kdo nebo co je Blacksad? Předně soukromý detektiv, ale pak také panter a jeden z nejpozoruhodnějších komiksů dneška.
Netrvalo to ani rok od okamžiku, kdy se na Creweconu konala přednáška Petra Putny o překládání Simpsonových, a Komiksové extrabuřty jsou na světě. Co se dá psát o něčem, co všichni znají? Asi něco podobného jako o Garfieldovi. Simpsonovi se svojí životností řadí právě k němu.
Před Vánoci vyšel i od jara ohlašovaný komiks nakladatelství Netopejr s názvem Šmankote. Jedná se o vůbec první příběhy Spejbla a Hurvínka převedené do komiksu. Když jsem se o počinu dozvěděl poprvé, jásal jsem, protože jsem cítil velký potenciál. Bohužel po přečtení už já sám nejásám.
Prakticky k narozeninám mi Crew vydala Batmana, Rok jedna. Překládal ho Jiří Pavlovský, kterému došlo, že dávat přeložit tohle někomu jinému, by byla hloupost. A tak jsem strávil další večer s Batmanem. Jako každý večer s touhle neskutečnou postavou, byl i tenhle vydařený a skvělý.
Komiksoví fanoušci se na vánoce musí každý rok těšit skoro více než malé děti, protože všichni se snaží přetrhnout, aby bylo pod stromek co koupit. Komiksy nejsou rozhodně levné, ale jsou reprezentativní a „dárkuvhodné", takže je nejvyšší čas napsat Ježíškovi a čekat, jak moc se trefí.
Když mám ten komiksový víkend, tak to dotáhnu do konce. Už dlouho nešla řeč o Asterixovi, ač vyšla další dvě pokračování. Mlčel jsem. A proč jsem mlčel? Protože jsem je zapomněl přečíst. Takový jsem já. Prostě koupil, založil, zapomněl. A dnes našel. Takže moje neděle znamenala hned 2x Asterixe.
Tak je neděle a mám dost času. Tedy nemám dost času, jen na ten blog asi jo, protože kdo by to tu četl před obědem, že? Aha. Vy, vy a vy. Tak jo. Mám komiksový víkend a je to náročné. Dočetl jsem Bezpečnou zónu Goražde a zanáším – konečně – redakční úpravy do Rising Stars, aby vyšly.
Tak nějak v souvislosti s tou kamarádkou, která je tajná ctitelka, jsem se zamyslel, jak to vlastně je s našimi zájmy a tím, co či kdo nás k nim přivede. Třeba mám jinou kamarádku, která třeba vůbec neměla zájem o komiksy a dnes mi psala, že v příloze lidovek je článek o nich, ale že je divný...
Přijít to asi nakonec muselo. Čtyřlístek, který pořád nějak nezvládal zapadnout do marketingu 21. století a stále prodléval v klidných dobách předtotalitního dětsko-komiksového monopolu, se rozhodl expandovat. Jako vzor si přitom nevybral nikoho menšího než megapopulární kapelu Gorilaz.
Když se objevil třetí Hitman, jásal jsem radostí, neboť jsem jeho sérii doposud pokládal za to nejlepší, co Ennis vymyslel. To jsem si myslel pod dojmem prvních dvou dílů, které byly přímo prošpikované anti-hrdinským a anti-bílým humorem. Třetí díl je tak trochu přitažený za vlasy. Za čí vlasy?
Nebude to trvat dlouho a dočkáme se všech komiksů, které byly označeny ve světě za převratné. Někdy to sice trvá i dvě desetiletí od jejich vzniku, ale lepší pozdě než nikdy. Dalším z velkých komiksů, protentokrát dokonce ověnčených dvěma Eisnery, je zajímavá série 100 nábojů.
Arkham – pochmurný dům v pochmurném městě. Každý komiksový fanda ví, že Arkham je blázinec města Gothamu, do kterého jsou zavíráni šílenci, které v temných ulicích pochytá Batman, muž-netopýr střežící právo a pořádek pitoreskní aglomerace. Arkham je místo, kam byste na exkurzi nešli...
Na začátku týdne jsem na blogu uvedl recenzi na Smrt. Nebyl jsem z ní nikterak zvláště nadšený, protože Gaiman umí a má rozhodně na víc. Naštěstí prakticky ve stejný okamžik vyšla i první kniha Lucifera – komiksu, na který se těším, až vyjde česky, už od roku 2002, kdy jsem jej viděl v USA.
Crewecon je za námi a pomalu je čas začít psát recenze na komiksy, které k jeho datu vyšly. Nedá se začít jinak než tím zcela posledním, co se nás týká všech. Neil Gaiman totiž nestvořil jenom Sandmana, ale také jeho rodinu a jeho milou a všemi milovanou sestřičku. Krásnou a rozkošnou Smrt.
Tak Crwecon je za námi a nebyl bych to snad ani já, kdybych z něj nepřinesl aspoň jakous takous reportáž. Kino Aero ani letos s příliš nezklamalo, jen vedro bylo o dost citelnější, a tak se v sále nedalo příliš vydržet kvůli vzduchu. Bylo to ale jedno, vydržet se kvůli vedru nedalo vlastně ani nikde jinde.
:: celý příspěvek
Dnešní příspěvek nebude příliš dlouhý ani příliš objevný. Link na trailer k filmu Persepolis podle stejnojmenných komiksů Marjane Satrapijové, které si získaly svoje nadšené fanoušky nejen ve světě, ale i u nás, mi přišel už na konci minulého týdne, jen jsem neměl možnost jej zpracovat.
Odkládal jsem to celkem dlouho, ale nakonec jsem se do Supermana Pro zítřek (kniha druhá) přece jen pustil. Po prvním díle jsem neměl žádná očekávání, takže jsem komiks prostě otevřel a začal číst. Zopakujme si, že je to vlastně první ryze supermanovský komiks, který u nás kdy vyšel.
Když loni vyšel komiks Persepolis, netrvalo to dlouho a podobně jako jinde ve světě, na něj vydala většina médií pochvalné kritiky, dokonce se objevilo i několik rozborů, což není u komiksů v českých zemích zas až tak obvyklé. Satrapiová do komiksu totiž dala zkušenosti, které běžný Evropan nemůže mít.
Autorská komiksová série Preacher Gartha Ennise a Steva Dillona už u nás zdomácněla jako všude jinde ve světě, takže když nyní konečně vyšel její třetí díl, fanoušci krátce zajásali a šli si koupit novou dávku sodomského humoru. V prvních knihách přiváděl Preacher do rozpaků, ve třetích začíná úchylností těšit.
Původně jsem to nechtěl komentovat, protože se to zdálo jako další bouře ve sklenici vody, ale to, co se děje kolem filmu podle komiksu Franka Millera, už zavání příliš. Íránci si totiž vzali do hlavy, že film je začátkem boje proti nim médií sloužících těm ohavným USA. Už aby někdo natočil Persepolis.
Psát recenzi na první knihu komiksu je vždycky trochu problematické, může to být zavádějící a dost možná i nepřesné. Je sice pravda, že u nás vycházejí až komiksy, které projdou kritikou vydavatelů, kteří si nemohou dovolit neúspěšné tituly, ale stále je tu vkus fanoušků a stále nemusí v Česku fungovat to co v USA.
Nový Sandman je tak trochu o Dorotce, trochu o Alence, ale i o Bastienovi z Nekonečného příběhu a dokonce i trochu o Aslanovi, který se obětoval. Hra o tebe totiž kráčí neomylně po stopách velkých dětských příběhů anglosaské literatury, po stopách moderní mytologie, kterou ale nahlíží přímo po GAIMANOVSKU!
Nechápu, jak je to možné, ale zdá se, že o Hellblazerovi jsem na blogu ještě nepsal. A to už vyšla druhá kniha, která alespoň mně přišla daleko lepší než ta první. A že nejsem nějakej hejsek, který zná Johna Constantina až od doby, kdy z blonďatého mága a vymítače udělali sladkého bruneta v podání Keanu Reevese!
Kyle Baker vymyslel šílenou komiksovou grotesku se spoustou honiček, zvratů a převratů, kterou v roce 2000 vydalo na ne úplně standardní komiksy specializované Vertigo a od nich ještě před letošním Silvestrem přeložila a znovu vydala Crew. Před Silvestrem a před půlnocí, protože O půlnoci zemřu!
Kočičí a komiksový týden pokračuje. Zkrátka a dobře vyšel jubilejní dvacátý Garfield a já nemohu než o něm napsat. Je to sice dvacátá kniha a Garfielda všichni léta známe (mnozí z nás k němu s obdivem vzhlížejí), jenže jak mám jednu podobně barevnou doma, začínám mít stále více pocit, že tady něco není v pořádku...
Marjane Satrapiová se narodila v Íránu, a i když nyní žije ve Francii, prožila během svého dětství islámskou revoluci i válku se Saddámovým iráckým režimem. Navíc jí v té době bylo už tolik, aby si vše pamatovala a mohla o tom napsat autobiografickou knihu. Ba co víc, rozhodla se, že ji nakreslí.
Další příběh Alana Moora se opět vrací do okrsku TOP 10 ve městě Neopolis. Návrat je to dvojitý, protože nás v příběhu přivádí do roku 1949, kdy se město teprve staví a celá Amerika se vzpamatovává z konce druhé světové války. A nevzpamatovává se z ní jen Amerika, ale i její superhrdinové, kteří v ní bojovali.
Blíží se Vánoce a hlavně pro ženy nastává čas vymyslet, co tomu chlapovi zase dát k Vánocům. Dobře vím, že to vůbec není jednoduché, ale někteří muži jsou všichni stejní, takže se dá předpokládat, že všichni v sobě mají kus toho kluka, za které nás ženy označují. A pokud se nepletu, kluci mají rádi komiksy. Dejte nám je všechny!
:: celý příspěvekPřišlo Království tvé . Komiks, který v roce 1996 způsobil rozruch, o kterém se dozvěděli i Češi, kterým v té době začal vycházet komiksový magazín Crew. V té době v něm psali, že toto svým provedením převratné dílo (každá stránka a každý obraz jsou zmenšená malířská plátna) u nás nemůže vyjít ani za deset let, protože zahrnuje celý spletitý svět univerza nakladatelství DC a u nás není dostatek čtenářů, kteří by to docenili. Najdou se po jedné dekádě komikové výchovy?
:: celý příspěvekDostal se mi do rukou nový Conan Kurta Busieka. Je to komiks nakladatelství Dark horse a Cimmeřan se v něm vydává na daleký sever, aby poznal bájnou Hyperboreu, město věčného léta a nesmrtelných vznešených lidí. Každý, kdo se kdy setkal s Conanem, před ním musí smeknout klobouk. Ta vášeň, ta touha po životě, který vždy pil plnými doušky… R. E. Howard vytvořil svět, který svou magii neztratil ani po letech. Prodloužená verze recenze
Silent Hill byla původně hororová počítačová hra, která se dočkala takového úspěchu, že se dočkala zfilmování. Když se ale daří, dají se na úspěšných titulech vydělat peníze i jinak. Oblíbenou formou je komiks, což je i případ Silent Hillu. Zajímavé je, že komiks podle hry a filmu se i v Česku prodává lépe než běžnější komiksové tituly.
:: celý příspěvekRoad to Perdition. Cesta do pekel. Další komiks zachycující glorifikovanou atmosféru třicátých let. Další gangsterka, která je pro změnu zasazena do přesných historických reálií, aby byl dojem autentičnosti co nejvyšší. To, že podle komiksu byl natočen docela úspěšný film s Tomem Hanksem v hlavní roli, je už celkem vedlejší. Tady jde o ty obrázky!
:: celý příspěvekTorpedo. Komiksovým fanouškům jej netřeba představovat. Vždyť to byl právě on, který se jako jeden z vůbec prvních představitelů komiksové drsné školy (i když španělské) objevil na stránkách prvních čísel magazínu Crew a to už v roce 1996. Pak na jeho příběhy narazili čtenáři spíše sporadicky, ale to se teď mění. Černobílého bouráka Torpeda se ujal Netopejr a sebral jeho spisy…
:: celý příspěvekNějak se mi to nahrnulo, mám tu pět komiksů, které žádají moji recenzi a na které jsem v poslední době neměl čas. A byla to škoda, protože to nejsou žádné špatné komiksy, naopak! Dobře se u nich celý víkend bavím! Ale přemoci lenost, aby se začalo něco dít, to nejni snadné. Už mi toho ale zase tolik nezbývá…
:: celý příspěvekVelký příkop, to je nový Asterix a ač z roku 1980, již bez Alberta Goscinniho. René Uderzo je sice skvělý kreslíř, který je v osmdesátých letech na vrcholu tvůrčích sil, ale napsat kvalitní scénář, to je problém větší než Obelixovo břicho.
:: celý příspěvekKomiks Nitro se Jirkovi Grusovi a Štěpánovi Kopřivovi moc povedlo. Včera jej pokřtili v Aeru a zítra... Zítra třeba dobudou celý svět. Asi ne hned tím prvním, ale třeba nějakým dalším, příštím, ještě lepším a za stejnou cenu, se jim třeba podaří polechtat komiksová božstva a dosednout na trůn s nápisem DC. Jejich psychopatickým sklonům by to dozajista prospělo.:)
:: celý příspěvekO tom, že poslední ročník ComiCZconu byl opravdu poslední se už psalo. O tom, že by jej mohl nahradit Crwecon, jsem už psal také. Ale teď je první ročník za námi, a tak se můžeme podívat, jestli má akce na to navázat na již zavedenou akci.
:: celý příspěvekVzpomínáte na ty doby, kdy jste u PNS doslova lovili nové číslo Čtyřlístku, který vycházel 9x do roka a nikdo nevěděl, kdy bude další číslo? Denně jsem se chodil prát, do městečka, kde jsem jej „odebíral“, chodilo asi 7 kusů. Na jednom muselo být moje jméno. A právě tam jsem se seznámil s panem Semtamťukem, který právě teď vyšel v samostatné knize.
:: celý příspěvekUž jsem si přečetl druhého Preachera. Jak jsem byl rozpačitý z toho prvního, tak se mi tenhle vyloženě líbil. Pochopitelně se jedná o další klasickou úchylárnu od Ennise, k tomu jednu z nejklasičtějších. Konečně se tu dovídáme, jak souvisejí Hoši z jihu s Preacherem.
:: celý příspěvekCo to zase v Garamondu vymysleli? Je to vůbec možné? Erben jako komiks? Ono by to i možné bylo, jen kdyby to neudělala banda diletantů. S komiksem to moc společného nemá, a když ano, tak se to zase nepodobá Kytici. Je vůbec možné zpracovat Kytici v komiksu nějak rozumně?
:: celý příspěvekTak jsme se dočkali, Netopejr vydal Vraždy a housle. Před nedávnem jsem psal o Spider-Manovi, který bohužel od doby svého vzniku poněkud zestárnul. O to zajímavější je tento komiks Neila Gaimana a Dava McKeana. Ten nezastárnul snad ani o vteřinu. Je pořád neuvěřitelně živý!
:: celý příspěvekO tom, že ComiCZcon skončil víme dlouho, kolik z nás ale ví, že díra v akcích spojených s komiksy nezůstane dlouho prázdná? Zájemci o nový počin se objevili hned dva, jeden už je tak daleko, že nejbližší con s komiksy je hnedle za rohem.
:: celý příspěvekHodně špatná zpráva nejen pro scifisty. Zrovna včera jsem si na něj nějak vzpomněl a dneska hned takováhle jobovka. A vypadá to špatně.
:: celý příspěvekCrewáci vydali nového Spider-Mana. To už se stává běžně, ale oni se vrhli na legendu Todda McFarlena a vydali Utrpení. Naštěstí název je zavádějící a komiks je to velmi dobrý. I když jestli máte rádi užvaněného Straczynského, tohle si nekupujte. A nebo naopak. Kupte si to, abyste viděli, jak se prášilo za kočárem, když Pavouka dělali chlapi!
:: celý příspěvekMožná mi něco uniklo, možná jsem na budku, ale tohle je trochu silný kafe. Kdo z nás je tady blázen? Kliknu si na stránky jednoho komiksového nakladatelství a nestačím se divit. Měl jsem za to, že už se v komiksové branži nemůžu divit vůbec ničemu, ale zase jsem divil.
:: celý příspěvek