Šumařův sumář

Témata Šumařův kulturní šumák
Šumařův kritický literník
Šumařův kinematograf
Šumařova hudebna
Šumařovi kreslouni
Šumařovy fejetony
Šumy a Chimi života
Cestopisná
Vinařský žurnál
S ambicemi literárními
Tipy na lov
Poezie
Bára Kastelánová
Vogoni kolem nás

Archiv leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005

Odkazy Silverghost - blog
Malý čtenář - blog
Wagon - plný poezie
Kavárenský povaleč - blog
Unseen - blog
O. Lipár - blog
Andrastin web
Josef K. - blog

Darek Š. - blog
Jižní svah - blog o víně

RSS export
Vzkazy
Hodnocení

Stále se mluví o rovnoprávnosti žen a mužů. Kdy tedy bude konečně zaveden i termín ona-line?

Proč nepíšu blog pravidelně? To je složité říct. Není to rozhodně tím, že bych neměl o čem psát. Spíš je to proto, že nevím, kde mi hlava stojí. Jsem v jednom kole, protože musím stihnout uzavřít daně, získat vízum, vyřídit úřady, doktory, nakoupit výzbroj a výstroj, rozhodnout se, kam pojedu...

:: celý příspěvek

Mám hrůzu z úřadů. Už jsem to psal několikrát. Vzhledem k plánovanému čtvrtročnímu výletu jsem ty nenáviděné budovy, kam posílám ročně tolik peněz, musel začít obcházet. Začal jsem už v prosinci, ale vrcholí to právě nyní. Zastavit podnikání, nahlásit se na úřadu práce, odhlásit sociálku.

:: celý příspěvek

Titulek dnešního blogu vám zní možná poněkud fantasticky, možná až divně, ale je nutné podívat se pravdě do očí. Blog píšu od roku 2005 a let mi rozhodně neubývá. Tato varianta tedy není zdaleka od věci a je nutné brát ji v potaz. K tomu maminka už dokonce vybrala vhodný kočár...

:: celý příspěvek

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Tak sem něco napíšu, abych nebyl celý rok za lenocha. Pamatujete na Chiméří kotě? Barbucha se jmenuje, je roztomilá a úžasná. A člověk, který ji tak hrozně chtěl, má najednou sto a jeden důvod, proč si ji nemůže vzít. Podobně je to i s náhradnicí. Co teď?

:: celý příspěvek

Dnešní povídání bude rozežrané. Protože byly Vánoce a bude Silvestr. Obojí jsou rozežrané svátky. Zatímco děti v Africe hladoví, my si cpeme nácka. A jak. Já to letos sice zas až tak nepřeháněl, ale budu dnes povídat o kávě z cibetky, datlích ve slanině a cukroví od maminky našeho zvěrolékaře.

:: celý příspěvek

Právě jsem se vrátil z thaiské masáže. Dokonce rituální. Prý takhle horkým mandarinkovým olejem masírovali válečníky. Než šli do bitvy. Já do bitvy nejdu, ale pojedu do Indie, tak se to taky bude hodit. O tomhle salonu jsem slyšel samé dobré věci, tak jsem se hodně těšil. Asi nakonec až moc.

:: celý příspěvek

Drazí moji čtenářové. Slavíme spolu už čtvrté Vánoce, což je vskutku něco, co bych na začátku psaní deníčku nečekal. Je s podivem, že vás moje obsedantní psaní ještě neodradilo úplně všechny. Zasluhujete pochvalu a poděkování. Zároveň vám chci (skoro) všem popřát samé hezké věci.

:: celý příspěvek

A jsem v novém. Nemyslím blog, ten zůstává (i když po nejrůznějších výpadcích bloguje.cz přemýšlím o přesídlení), ale já jsem na Malé Straně. Nejneskutečnější na tom bylo, že jsem se ráno probudil, vyšel z domu a byl jsem na Malé Straně. Prostě jako teleport, víte, ale bez teleportace. Prostě jsem se tu probudil!

:: celý příspěvek

Tak přípravy na Indii a stěhování jsou v plném proudu. Zatímco hlavní část přesunu do nového nastane o víkendu, ve čtvrtek jsem stihl to nejpodstatnější z přípravy na Indii. Nechal jsem si píchnout meningokoka, břišní tyfus, tetanus a, to hlavně, koupil jsem si expediční batoh na cesty.

:: celý příspěvek

Šumař měl v pondělí narozeniny. Musím přiznat, že to krásně celý den vyšlo a já mám zásobu na tři blogy a ne jen na jeden. Asi to ale udělám tak, že to totálně zhustím, abych vás nenudil, když jsem si to tak užil. Byl jsem v antikvariátech, na bývalém gymplu, na koncertě a na čajovém dýchánku s houslemi.:)

:: celý příspěvek

Oproti původnímu plánu jsem se ocitl na Moravě u rodičů. Mluvil jsem totiž v sobotu s máti, která si mi postěžovala, že po sedmi týdnech od havárie, kterou nezpůsobili, pořád ještě nemají opravené auto. Česká podnikatelská pojišťovna je nejhorší šlendrián, s jakým jsem se v poslední době potkal.

:: celý příspěvek

Tak si tak říkám, že je někdy fajn něco ztratit. Když už se to totiž stane, začnete onu věc nejspíše hledat. Při hledání, které může být různě komplikované, pak třeba vůbec nenajdete onu ztracenou věc, ale můžete objevit něco zcela jiného. Nečekaného. Nového. Celá tahle teze se dá rozvést do krásných abstrakcí.

:: celý příspěvek

Dnes se v podstatě nestalo nic zvláštního. Jen jsem šel po Jiráskově mostě, který se honosil asi tak dopravním stupněm číslo tři až čtyři. Tu čtyřku způsobovala labuť zmatená jako lesní včela a blokující oba jízdní pruhy směrem na Karlovo náměstí. Neváhal jsem a šel jsem jí s blokováním dopravy pomoci.

:: celý příspěvek

Nevím, nakolik jste s to vycvičit zvířata, se kterými žijete, ale mně to s tím mým zrovna dvakrát nejde. Je sice pravda, že ví, že některé věci nesnáším. O to víc má důvodů dělat je, aby mě naštvala. Na její obranu musím říct, že zase pozná, kdy už je zle a měla by toho urychleně nechat.

:: celý příspěvek

O příležitost svézt se lodí od Výtoně kolem Vyšehradské skály až kamsi skoro k vodárně jste už s definitivní platností přišli. Tohle dobrodružství sice prodloužilo cestu skoro o půl hodiny, ale vneslo do pražské hromadné ducha veselí a marnotratného mrhání časem. Já to nezažil, ale reference jsou skvělé.

:: celý příspěvek

Vždycky jsem doufal, že o mně někdo bude říkat. „Ten Šumař, ten má pod čepicí..." Tak jsem se konečně dočkal. Jen si nejsem jistý, jestli ta konotace je přesně taková, jako jsem si v mládí představoval. Ono totiž není čepice jako čepice a to, co jsem si pořídil, hned tak někdo nemá...

:: celý příspěvek

A je tu zase pondělí. Tj. další týden, v listopadu již poslední. Následuje posledních třicet jedna dní roku 2008 a máme tu Nový rok. Mezitím máme pochopitelně Vánoce, ale nepropadejme panice! Všechno se dá prožít hezky v klidu. Bez stresu. Pomohou vám k tomu třeba koťata. Ta nezklamala ještě nikdy.

:: celý příspěvek

Přemýšlím, jestli je potřeba psát o počasí, když každý vidí, jak venku je. Vůbec nejlepší k tématu mi přijde prastarý Vyčítalův vtip, ve kterém píše, že bude ošklivo, místy hnusně, zima jako v morně a pár dalších hezkých věcí. Tomu říkám předpověď. Já je ale stejně neposlouchám. Raději.

:: celý příspěvek

Máme tu úterý po prodlouženém víkendu, který jsem strávil na Moravě u koťat. Barbuchu jsem sice neviděl, ale naše britka, jak už jsem byl řekl, má taktéž dva skřítky. Jeden je lila, ale barvou je až krémový. Takové kotě jsem jaktěživá neviděl. Druhý je malý šedý démon, který pořád ječí. Mám jejich fotky.

:: celý příspěvek

Chtěl jsem dneska zase psát o komiksech, ale pak mi došlo, že všeho moc škodí a měl bych si dát aspoň jeden den oraz. Vzhledem k tomu, že je ale venku hnusně, tak se mi nikam moc nechtělo. Nakonec mi ale, jak už to umí jen ona, vytrhla z paty trn Chiméra. Jsem sice podrápaný, ale článek bude.

:: celý příspěvek

Dneska sice neusnu, ale nelituju toho. Po nějaké době se u mě zastavil Jirka, který obchoduje s čajem. Jak jsem už zmiňoval, má velkoobchod v Německu a přesouvá aktivity i do Čech. Je tu sice větší konkurence, ale on se zabývá vysoce kvalitními čaji, kterých se k nám zase tolik nedostává. To bylo něco!

:: celý příspěvek

Myslel jsem, že svátek nechám ladem, jenže se mi zase přihodilo něco. Pochopitelně pokud jste moji čtenářové, zvykli jste si, že se mi pořád něco děje. Klid není ani ve svátek. Nejprve jsem se vypravil koupit si nový HDD do notebooku, starý shořel. Pak jsem tam musel znovu. Pro žlutý notebook.

:: celý příspěvek

Měl bych tu takovou krátkou glosu. Týká se to města, v němž žijí moji rodiče. O víkendu tam otevřeli Penny market (poté, co zavřeli Plus). Neměl jsem příležitost sledovat v přímém přenosu hysterii předcházející samotnému aktu, ale zažil jsem, jak to vypadalo v den otevření. Nějak mi to stále není jasné...

:: celý příspěvek

Víkend stál opět za to. Tolik vzrušení si snad ani nezasloužím. Vím, že jsou lidé, kteří si stěžují na nudu, ale já se k nim už pár měsíců (možná i let) počítat nemůžu. Nebojte, nebudu popisovat nezajímavé pasáže, nechám jen to podstatné – kočičí žurnál pokračuje, máme nová koťata a vůbec.

:: celý příspěvek

Dneska jsem chtěl psát zase o mniších, i když po včerejším článku prudce klesla čtenost. Co to s vámi lidi je? Když už vás nebere Tibet, tak aspoň fotky jsem se snažil nafotit, aby vás bavily!:) Dnes jsem šel na zpěvy a na Halíka, ale když jsem se dokodrcal ke kostelu, bylo tak narváno, že jsem se vzdal.

:: celý příspěvek

Jsou dny, o kterých se píše jedna báseň, protože se vydařily, a každý by vám mohl závidět i jednotlivé vteřiny z toho úžasného dne. A pak jsou dny jako ty současné. Kdo vás zná, dal by poslední korunu (třeba zlatou ze zubu), aby vás neznal. V rodině pro to máme jakési rčení s posranou packou, ale nepamatuji se.

:: celý příspěvek

Tak do třetice o kočkách a necháme toho. Dneska jsem totiž natáhl nějaké fotky, abyste taky měli představu, jak takový Jakub Barbucha vypadá. U nové rodiny se má prý k světu, i když je nejmenší. Je hodně vehementní a domáhá se svého. Problém nastal s náhradní matkou, která má vyholené bříško.

:: celý příspěvek

Tak je to dobrý, zatím všichni žijí a vede se jim poměrně dobře. Drámo se zdá být, alespoň prozatím, stabilizováno. Ve vedlejším městečku totiž žije astroložka, která má dvoje koťata. Vzali jsme Jakuba Barbuchu k ní a doufali, že se ho náhradní máma ujme. Dopadlo to pro něj, aspoň včera, dobře.

:: celý příspěvek

To je vám zase něco. Kočičí horor na druhou by se chtělo rovnou říct. Chiméra je po porodu, ovšem řezem císařským, celou noc byla mimo sebe a kotě nechce. Měla jen jedno, kteréžto se jmenuje Jakub Barbucha, protože napoprvé ze stříkačky zbaštil celý a kompletní kubík mlíka pro koťata. Dravec.

:: celý příspěvek

Psát na blogu o zvířatech, která nejsou Chiméra, je docela úpadek. Uznávám, jenže když se vám stane, že objevíte Aye-Ayeje, tak si prostě nemůžete pomoci. Je to něco tak úchylného, že tomu klidně věnujete i jeden post. I když... Aye-Aye je úplně normální noční poloopice. Tedy není normální...

:: celý příspěvek

Zase bych si dovolil věnovat blogísek papání. Tak ne. Z toho se mi zvedl žaludek. Tudy by to nešlo. Dnešní blog bude o jídle. To už je lepší. Bude tedy o lepším jídle, které se mi podařilo v poslední době potkat. V podstatě vezmu poslední dva zážitky. Jedno bude doporučení na pizzu a pak se kouknem do Pravěku.

:: celý příspěvek

Tak jsem se právě vrátil z víkendu. Najezdil jsem asi 750 kilometrů, projel jsem republiku tam a zase zpátky, byl na svatě, na koncertě, na pouti i na výletě, inu udělal jsem vše pro to, abych užil babího léta, které na sebe dalo tak čekat. Tak akční jsem nebyl ani nepamatuju a doufám, že z toho neonemocním.:)

:: celý příspěvek

Jsou dny, které stojí za prd. Někdy jsou takové týdny a někdy měsíce. Znal jsem jednoho, ten měl takových i několik let za sebou. Ale tomu se člověk nesmí poddávat, protože jinak by si to rovnou mohl hodit. I přesto jsou ale situace, kdy si jeden říká, že tohle snad ani na jeden den nemůže být pravda.

:: celý příspěvek

Je to úchylné. Můj vnitřní strýček Skrblík štká, zalyká se vzteky a polyká slzy zoufalství, ale dneska tu byla taková kosa, že jsem se jal zjišťovat, jak a jestli nám funguje kotel. Nakonec jsem zjistil, že bude hřát, když se otočí tím, tím a tím kolečkem. Najednou se udělalo teplo. No jo, ale za jakou cenu???

:: celý příspěvek

Jak tak prolézám e-bay, nacházím spoustu zajímavých věcí. V poslední době prolézám hlavně obchody s čajem, které z počátku není snadné najít, ale potom už to jde samo. Některé věci pořídíte za stejné peníze i v Praze, ale povětšinou tomu tak není a objednávka z Číny vyjde ve větším o dost levněji.

:: celý příspěvek

Jsme na rodinných statcích na jižní Moravě a musím říct, že tak nepoetický výlet jsem už dlouho nezažil. Ono to bude nejspíš tím, že je tak hnusně, že není vidět ani Pálava. K tomu i kdyby vidět byla, já ji nevidím, protože stojím se zbíječkou (dobře, je to jen menší kango) v lisovně a střásám omítku.

:: celý příspěvek

Pátek tu je. Zdá se dokonce, že i počasí se trochu umoudřilo, takže nebude vadit, že se mi zatím nepovedlo zprovoznit topení (ale varován jsem). Navíc se jede na Moravu. Odložit nebohou Chiméru bledou, protože je tu poslední fáze březosti, a tak je třeba, aby si zvykla na porodniční prostředí...

:: celý příspěvek

Je zvláštní, jak se střídají v životě člověka periody. Když se něco mění, mění se to důkladně a nejen tak, Všechno prý souvisí se vším, a tak nebude náhoda ani to, že prakticky ve stejný okamžik, kdy jsem ukončil jednu práci, skončila i jedna závislost, kterou jsem měl od minulého října. Není to málo...

:: celý příspěvek

Tak jsem byl dnes naposledy v práci a musím říct, že je to pocit, který na volné noze prostě nemůžete zažít. Je to jeden z mála okamžiků, kdy si říkáte, že není špatné být zaměstnanec.:) Musím říci, že stálo za to odejít, a to už jen kvůli daru na rozloučenou, který jsem od firmy do nového života dostal.

:: celý příspěvek

Tak jsem zpátky ze svatby. Koho by napadlo, že září předvede přímo tropický den a svatebčané (a že jich ten den po celé republice bylo – ten babyboom je děs) si to celé docela užili. My taky. Bylo to v jakémsi starém zavřeném kempu, a tak se dalo sportovat. I já, považte, jsem sportoval!!!

:: celý příspěvek

Je září a na léto jde stáří. A jak to tak vypadá, tak nejen na léto, protože se kde kdo rozhodl, že se ožení. Nebo vdá. Ano, v mém okolí jaksi platí to druhé. Dokonce i já jedu na v září na minimálně jednu svatbu, ty další buď stihnu a nebo spíš ne. Vysvětlil by mi ale někdo, co se to vlastně děje?

:: celý příspěvek

Je to tak a nejinak, Chiméra je v tom a vzhledem k tomu, že je to právě měsíc, blížíme se k polovině březosti (o kočičím těhotenství se přece jen zdráhám mluvit). Chovatelkou mi bylo nakázáno, abych neblbnul s vitamíny a dál ji krmil tím, na co je zvyklá. Naštěstí kočky nemají těhotenské chutě.

:: celý příspěvek

Zase jsem lovil na Aukru a zase se musím pochlubit, co hezkého se mi podařilo ukořistit. Je k neuvěření, jaké poklady lidé prodávají, aniž by zřejmě tušili, čeho se zbavují. Pochopitelně jsem se zaměřil na první vydání. Za pomocníka mám Lexikon české literatury, ale většinou stačí i pouhá wikipedia.

:: celý příspěvek

Ještě jednou se vrátím k Parconu. Tentokrát to však budou už jen dozvuky. Konkrétně se jedná závěrečný večer pro zahraniční hosty, který se více než povedl. Fandom a nakladatelství Laser předvedlo profesionální přístup a hosté od nás odjíždějí spokojení s tím, co viděli, zažili a pochopitelně vypili a snědli.

:: celý příspěvek

Juž drahně tomu, co jsem naposled zalkal nad cenami pražských nemovitostí. Od té doby ceny ještě popolezly a jakékoli naříkání je poněkud vysilující. Metr panelu v Hlubočepích máme nejlevněji za 45 tisíc, dá se ale dobře pořídit i za padesát pět. Takže hledám pronájem. A to je taky bžunda.

:: celý příspěvek

Tak jsem si zase koupil novou konvičku na čaj. Je to trochu jako s chováním koček, protože každá chovatelka vám řekne, že dokud nemáte doma aspoň osm koček, jste houby chovatel. Myslím, že čajové konvičky jsou o něco lepší, protože nenechávají chlupy a nemusí se krmit. Ale i tak je to posedlost.

:: celý příspěvek

Vždycky si říkám, že vzhledem k tomu, jak důležitou roli v mém životě hraje jídlo, měl bych mu věnovat i na blogu více pozornosti. Jídlo, když se to dělá dobře, může klidně zastat i funkci životní filozofie. Jsou pochopitelně i jiné cíle, ale gastroturistika je třeba ze všech turistik nejpůvabnější...

:: celý příspěvek

Konečně jsem si dnes zase mohl sednou k čaji a užít si ho. Po měsíci skoroabstinence jsem měl svůj šálek čaje doslova a do písmene. Jde totiž o vodu. Vždycky jde o vodu. A u čaje obzvlášť. Je od ní odvislá kvalita nápoje, který dokážete připravit. Voda z kohoutku je sice pitná, ale tím to tak končí.

:: celý příspěvek

Tak jsme doma i s Chimérou. To je asi to hlavní, protože ta kočka už mi chyběla.:) Moc. Bál jsem se, že mě nebude znát, že nebude chtít domů, ale naštěstí se nezměnilo vůbec nic. Koukala sice trochu posupně, ale jak jsem ji pohladil, hned začala tát. Tolik štěstí v kočičích očích se jen tak nevidí...

:: celý příspěvek

Tohle píšu ještě před odjezdem na dovolenou do západních Čech. Týden strávím v jednom mlýně, kde mi loni bylo fajn. Pokud tedy nebude hnusně a já to nevzdám před koncem. Ale to teď není podstatné. Podstatné je, že i dovolená je bez Chiméry, a povím vám, že mi ten živočich sakra chybí.

:: celý příspěvek

Pokud čtete tento článek, jsem bez internetu, protože jsem na dovolené, kde internet není. Ani trochu ho tu nejspíš nemám a nejspíš teď přemýšlím, co teď s tím. Za dobu fungování blogu jsem si totiž vytvořil pěknou obsesi, se kterou bych měl asi něco dělat. Třeba dát jednou na máti a třeba si pořídit děti...

:: celý příspěvek

Dnes bude zápis na blogu čistě a krásně hédonistický, protože se mi dostalo kulinářského zážitku nebývalé kvality a krásy. Opět jsem se vypravil na neděli do Drnholce, kde jsem navštívil nejjižnější část svojí rodiny, u které se mám vždycky dobře. Tentokrát jsem se tam měl snad ještě lépe...

:: celý příspěvek

V dnešním příspěvku se ještě vrátím k pátku, kdy jsem se zúčastnil skvělé večeře, po níž však následoval zážitek zcela jiný, do jisté míry dokonce napínavý. O geocachingu jsem toho už docela dost slyšel, něco jsem i četl, ale zúčastnit se ho na vlastní kůži se mi podařilo až nyní. A není to špatný.

:: celý příspěvek

V sobotu a v neděli byla/je kočičí výstava v pražské Stromovce. Je tam jakési sportovní centrum a v jedné pořádně nevětrané hale tam ukazují stovky koček. A já tam byl kvůli jedné zcela zásadní věci. V rámci plánovaného rodičovství jsem se rozhodl, že by na Vánoce bylo fajn mít doma koťata.

:: celý příspěvek

Je načase napsat o tom, jak se chová Chiméra, když teď tak hodně cestujeme a má nové teritorium k objevování a může se stát slavnou conquestadorkou vinného sklepa. Abych byl upřímný, očekával bych, že se bude chovat poněkud odvážněji, ale kdo ví, jak to probíhalo tenkrát v té Americe.

:: celý příspěvek

Tak je to tady. Mám nový počítač a dokonce jsem se v jeho instalování dostal za sedm dní tak daleko, že dnešní blog píšu přímo a úplně z něj. Má to sice ještě svoje mouchy, protože jsem sem ještě nenatahal všechno, co mám rád a co potřebuji, ale už to píše. A to je hlavní. A jak to bude upravovat!

:: celý příspěvek

Mám takový dojem, že letos jsem ještě nedával žádný tip na koupání, a tak si při té okurkové sezoně můžu zase jeden dovolit. Pamatuji doby, kdy se do Laa nad Dyjí jezdilo na nákupy, protože to bylo nejblíž, když to prasklo a zmizely dráty. Dnes se tam nejezdí nakupovat, ale koupat. Vivat Schengen!

:: celý příspěvek

V pondělí, krátce po tom, co jsem si přečetl na plakátu o koncertě IB, vlastně ani ne minutu poté, jsem byl svědkem události, která není ani běžná ani příjemná. Člověk stojící v tramvaji asi dva metry ode mne dostal silný epileptický záchvat, při kterém se svezl v totální křeči na zem vozu a upadl do bezvědomí.

:: celý příspěvek

Chiméra teplo celkem snáší. Naštěstí byt, ve kterém jsme, není příliš horký, a tak má kočka celkem příjemné životní prostředí se vším komfortem. Pochopitelně se nejradši válí po futonu a v jeho okolí. Takhle v noci se ale občas probere a jde probrat všechny svoje hračky, aby našla tu nejhlučnější.

:: celý příspěvek

Tak jsme s Chimérou zase jednou na Moravě. Ta kočka začíná být pěkně vypečená, to se musí nechat. Asi jí budu muset nechat pořídit koťata, aby měla nějaké starosti. Takové kusy, co mňaudáma dělá, se totiž jen tak nevidí. Tatam je ustrašená holčička, kterou bili ostatní. Teď mám teroristku.

:: celý příspěvek

Sobota v rytmu tanga. Asi tak bych popsal včerejšek, připustíme-li, že tango je chůze v nepřirozené a nepříliš pohodlné pozici, kdy učiníte pár kroků, abyste změnili směr a šli stejně zalomení někam jinam. Rekonstrukce pokračuje. Už je prakticky hotová koupelna, i kuchyň se blíží, lino leží...

:: celý příspěvek

Dneska nějak nestíhám blogovat, konečně jsem se dočkal tepla, a tak jsme byli zase házet obručí, tentokrát na Vyšehradě. Vidím, že si někteří řeknete: „Chudák Chiméra, ta je tam zase sama!" ale mohu vám tentokrát odvětit, že Chiméra si vystačí sama. Začalo se mi, děvče zlaté, totiž zase mrouskat.

:: celý příspěvek

A jsem zase tam, kde jsem byl. V pytli. Spolubydlící si přeje internet, a tak hledám a lovím a vybírám a netuším.Vůbec netuším, co vybrat, protože všechno má svůj háček. Už už to vypadalo na O2, ale pak se ukázalo, že aby člověk mohl mít jejich internet, musí k tomu mít i telefonní stanici.

:: celý příspěvek

Tak nějak začínám tušit, z jakého důvodu spisovatelka Jana Rečková napsala svůj horor z lékařského prostředí. Dokonce už i tuším, proč nezůstalo u jednoho dílu. On je ten horor totiž zcela jistě na pokračování. Jsem notoricky zdravý člověk, a tak mne návštěva nemocnice vyděsila vskutku řádně.

:: celý příspěvek

Tak jsem se vyrazil ohřát na víkend do jižních Čech. Když byla ta vedra, tak jsem byl v Londýně. Začala den po mém odjezdu, skončila v den mého příjezdu. A tak jsem se těšil, že si to užiju podle předpovědi teď. Marně. Už tři roky jsem neviděl na teploměru teplotu přes třicet stupňů.

:: celý příspěvek

Dnešní podvečer jsme strávili na Letné, kde se kope ten ohavný tunel. Někdo by na to hodil bobek, my jsme měli obruč. Takovou tu házecí, něco jako házecí talíř, jen neměl prostředek. Píšou na něm, že doletí až do vzdálenosti 1333 stop, což sice nevím, kolik je, ale asi to bude docela daleko.

:: celý příspěvek

Dneska bych vás chtěl potěšit historkou popisující prokletí, které zasahuje mužské příslušníky našeho rodu již od předminulého století. Je to věc podivná a vlastně nevysvětlitelná, přesto bych se o ní rád zmínil... Již můj praděd tím trpěl a nyní ona zhouba zasahuje i mého vlastního otce...

:: celý příspěvek

Zajímavou zkušenost jsem si dneska vyzkoušel. Něco pro mě zcela nového, něco, o čem bych řekl, že rozhodně není moje parketa a vůbec se mne to nemůže týkat. Slyšel jsem o tom hodně, potkal jsem lidi, kteří tím trpěli a trpí, litoval jsem je, ale představit jsem si to prostě nedokázal...

:: celý příspěvek

To jaro je k nevydržení. Venku je tak hezky, že se zapomínám a kochám se jako Hrušínský ve Vesničce. Nerecituji sice verše, ale tepe to ve mně a rezonuje, jako bych to všechno viděl poprvé. A taky že jo! Jsou to nové listy a nová tráva, podobná sice té loňské, ale zcela jistě zelenější a šťavnatější!

:: celý příspěvek

Jak bylo lze pochopit z včerejšího příspěvku, jsem opět na Moravě a koukám tu na jaro. Mimo to ovšem běží program zcela odlišného rázu – rekonstrukce obytné části vinného sklepa, který rodina vlastní pár kilometrů od Mikulova. Zařizuji si tam něco svého, protože v Praze bych na to neměl.

:: celý příspěvek

Dlouho jsme tu neměli chiméří okénko. Nebylo to proto, že by se Chiméra v poslední době ničím nevyznamenala, ale ono jak se říká: dobrého pomálu. A tak jsem se rozhodl používat Chiméru jako trochu toho šafránu. Je pravda, že moje kočka zraje jako dobré víno. A někdy jako francouzský sýr.

:: celý příspěvek

Dneska je blog až po půlnoci, protože jsem se oproti plánu vydal na koncert kapely Helemese do Vagonu. Po ní ovšem až do půlnoci hrála kapela Cuprum, kterou pro sebe považuji ta objev roku na české scéně. Ale o tom zítra, dnes se vrátím k sobotnímu výletu do ZOO, protože tu jsem včera vynechal.

:: celý příspěvek

Chtěl jsem psát dneska něco svátečního, ale nakonec to dopadne neslavně, protože mě včera připravila o iluze firma disk.cz, od které jsem si koupil studiové monitory, neb mi odešly staré reprobedny. Naneštěstí zvuk mi nevyhovoval, a tak jsem poprvé využil své právo vrácení zboží do čtrnácti dnů.

:: celý příspěvek

Byl jsem na víkend v jednom nejmenovaném městě, kde už druhé funkční období vládnou rukou sveřepou a pevnou komunisté. Starosta MUDr. V. Adam je ale duše osvícená, to se musí nechat. Důkaz o tom přinesu v tomto příspěvku, musím říct, že jsem se smál, až mě z toho bolely zuby. Mimo jiné.

:: celý příspěvek

Tak jsem měl pracovní sobotu, učiněná akce Z to byla. Rodiče se rozhodli, že je potřeba zrekonstruovat náš vinný sklep. Dobře, já jim k tomu rozhodnutí pomohl. Koupelnu to chtělo. Stálo to velké úsilí, ale práce už začaly... Teď ještě implementovat myšlenku na rekonstrukci kuchyně... Hm... Hm...

:: celý příspěvek

Nějak dlouho jsem se nezaobíral svojí kočkou. Je také pravda, že by stačilo shrnout poslední dění týkající se její „osoby" slovem zlobí, ale to bych to odbyl natolik, že si to ani ona ani vy nezasloužíte. Předně – Chiméra se už zase souží přemírou hormonů. Zadruhé – na Chiméru tak jak tak leze jaro...

:: celý příspěvek

Přemýšlel jsem, že to dneska vynechám, když je ten svátek práce, ale právě mi přišel mail, který musím nějak ventilovat, protože mnou skutečně pohnul. Taky přidám historku, jak Unseenova povídka rozložila a ukončila předčasně večírek. Bude to dneska zkrátka takové celé veselé.

:: celý příspěvek

Dnešní den byl ve znamení dospávání a cestování. Přesto se ale našla i chvíle, ve které jsem se ocitl před situací, s níž jsem si téměř nevěděl rady. Nakonec to nějak dopadlo. Napsala mi Hana na skype.

:: celý příspěvek

Dnešní blog vychází pozdě odpoledne, protože jsem si včera splnil dlouhodobý sen. Koupil jsem si čajové moře. Že je to důvod prapodivný? Tak to máte určitě pravdu, ale já jsem z toho skoro nespal, takže jsem blog nenapsal ráno, než jsem odešel z domu. Ne natrvalo, jen na půl dne, ale raději to vezmu od začátku...

:: celý příspěvek

Vím, že jsem psal o Chiméře docela nedávno, ale občas se moje kočka opravdu předvede a já pak cítím povinnost podělit se o zážitky s ní ve větším publiku, protože je to bezesporu hvězda minimálně středoevropského formátu. Přitom stále roste. Doufám, že jí jednou náš vesmír bude dost.

:: celý příspěvek

Máme za sebou crossover desetiletí, Chiméra měla příležitost utkat se s kokršpanělkou Elzou patřící Wittgensteinovi. Pokud vás zajímá, jak si tyto dvě alfasamice sedly či nesedly, neváhejte a čtěte dál spektakulární Šumařův sumář, každý den čerstvý, každý den nový, lepší a zábavnější!

:: celý příspěvek

Když jsem psal nedávno o receptu, uvědomil jsem si, že jídlo je v podstatě jedním z ústředních témat mého života a jako o takovém bych o něm měl psát častěji. Že je to nízké a přízemní? Ano, je, ale nic to nemění na tom, že poslouchat svůj žaludek je pořád daleko lepší, než neposlouchat vůbec nic.

:: celý příspěvek

Říkal jsem si, že když byl ten Zelený čtvrtek, chtělo by to něco zeleného. Čaj už ani nepočítám, ten totiž zvládám několikrát týdně. Koupil jsem si proto nějakou zeleninu. Pravda, je sice fialová, ale jen do doby, než se oloupe. Ano, mluvím o lilku a dnes bude zase jednou žrací blogování.:)

:: celý příspěvek

Máme neděli, bude kočičí povídání. Chiméra se úspěšně domrouskala, ale teď ji honí mlsná a žere nežere. Je to s ní jak s princeznou, co ta si navymýšlí... Ne že by jí to bylo něco platné, protože miska se v 90 % případů plní až v okamžiku, kdy je vymeteno, ale někdy mě dostane zkaženým jídlem....

:: celý příspěvek

Tak je to dobré, zachránil jsem počítač. Tedy, já ne, ale to se tak říká... Zachránil ho sám rezident fandomu, za což mu budiž neskonalý dík. Nebylo to úplně triviální, a hlavně nepochopím, jak mohlo dojít k tomu, k čemu došlo. Zmizel mi bootovací soubor, a to tak, že zcela.

:: celý příspěvek

Rozhodl jsem se, že se budu více věnovat focení. Možná že už jste si toho všimli, protože v poslední době vás fotkami docela slušně zásobuji, takže si můžete udělat obrázek, zda moje focení stojí či nestojí za to. Kdybych si ale měl koupit, co bych chtěl, abych byl spokojený, chybělo by mi 100 tisíc.:)

:: celý příspěvek

Ten vítr venku je děsivý, tak jsem zrušil prakticky veškerý venkovní i venkovský program. Navíc nastal čas koupit novou skříň, když ta předchozí nepřežila výměnu oken. Kupoval jsem ji jako nouzovku v bazaru a už tenkrát toho měla hodně za sebou. Nuž, bylo na čase navštívit Ikeu a porozhlédnout se.

:: celý příspěvek

Jsem u rodičů na jižní Moravě a musím říct, že je to opět jeden z těch naditých pobytů. Zatím asi nejsilnější zážitek pro mě bylo, když mi naše sousedka ukázala Mezírku. Ne, nebojte se, nejde o žádnou prasárnu, ale čtvrť, ve které naši bydlí, má nové ulice. To by nebylo nic divného, kdyby...

:: celý příspěvek

Dnes bychom si mohli hodit nějakou generalizaci, už tu dlouho žádná nebyla. Chtěl jsem nějakou originální, ale žádná výrazná mě nenapadla, tak dáme jeden evergreen. Kočky jsou daleko lepší než psi a konečně na to mám i důkazy z důvěryhodných zdrojů! Navíc vyšel další Garfield, což je taky jasné pro!

:: celý příspěvek

Ještě jednou se dnes vrátím k traumatizujícímu zážitku výměny našich oken. Budeme totiž hovořit o drogách a o tom, jak špatné jsou. Jak to souvisí? Zcela prozaicky. Drogy byly tématem diskuse dvou moravských dělníků, kteří nám okna v bytě vyměňovali. Byl to dialog jako z jiné reality.

:: celý příspěvek

Dnes budu pokračovat ve veselých postech. Úterý sice nebylo tak euforické jako pondělí, ale zase ani tolik hektické. Úterý se vlastně celé obešlo bez cizích slov a postačí na něj krásné české „poklidné". Nad to jsem si domluvil na dnešek reflexní masáž, což je téma, jemuž se chci dnes pověnovati.

:: celý příspěvek

Jsou dny, které nezačnou bůh ví jak, ale pak se to překlopí a den je jako vymalovaný, i když už je třeba venku tma. Něco podobného musíte znát všichni. Funguje to sice i naopak, ale já měl dneska kliku a den, který byl úplně na nic, se změnil v příjemnou procházku tímhle legračním světem...

:: celý příspěvek

Tak koukám, že už jsem zase dlouho nedal vědět, jak se má kočka Chiméra. Pravda, z toho se dá usuzovat, že jí nic nechybí a vede plnohodnotný kočičí život (jí, spí, hraje si a oblbuje). Je to přesně tak, ale stejně bych se měl zmínit, že po té, co se uzdravila, jsem naučil Chiméru běhat po stěnách.

:: celý příspěvek

Podíval jsem se v poslední době na několik filmů, o nichž chci určitě napsat na blog. Dnes jsem chtěl psát buďto o novince Východní přísliby, nebo ne zase o takové novince – o Faunově labyrintu. Obojí bude určitě zajímavé psaní, ale to bych nemusel narazit na „oldskůlové" Lumíky.

:: celý příspěvek

To byl zase den. Jak jsem naznačil už včera, dělníci nám měnili okna. Naneštěstí jen na jedné polovině bytu, tzn. ne v mém pokoji. Za měsíc přijdou znovu a zaprasí celý byt podobně, jako tomu bylo nyní. Bydlíme v domě, kde jsou zdi plné štěrku, popela a sazí. Umíte si to někdo vůbec představit, co to bylo?

:: celý příspěvek

Dnes si neodpustím po dlouhé době kulinářské okénko, ke kterému mě vyprovokoval můj dnešní zcela náhodný nákup. Článek věnuji olivovému oleji a olejům vůbec. Zdá se vám to jako málo nosné téma? Mně ani ne, protože koupit výhodně dobrý olivový olej v Česku, to rozhodně není jen tak.

:: celý příspěvek

V pondělí Slovensko, dneska French connection. Doslova a do písmene, jel jsem si totiž na letiště pro novou spolubydlící. Sehnal jsem ji přes internet už začátkem prosince, přijela až dnes, ale zase jsme stihli všechno připravit na její příjezd. Našli jsme se v pohodě, a tak začalo oťukávání.

:: celý příspěvek

Jsou dny, kdy nic neděláte. Za takové vás čas od času chytnou výčitky svědomí. Pak jsou ale dny, kdy toho děláte tolik, až je vám celkem hanba. Nakonec jsou dny, kdy vlastně ani nevíte, jak jste to všechno, proboha, mohli stihnout. Tak takový den jsem já prožil v pondělí. To byla hektika.

:: celý příspěvek

Naposledy jste se mohli dočíst, že se kočce Chiméře skutečně líbí můj futon. Mám dojem, snad to není má utkvělá představa, že ji baví o něco víc než normální postel. Navíc když zvednu jednu část jako opěradlo, užívá si pocit sezení na hraně. Vyhraněná osobnost to je. Jenže mi stůně!

:: celý příspěvek

Tak je to na tuti, jsem geniální. Dobrá, zase jen přeháním, ale píšu tento příspěvek z fantastického nového lůžka Šumařova, kteréžto změní celý můj noční život a přinese pokoj, klid a mír mým zádům. Nebo v to aspoň doufám. Mám dojem, že se nemýlím, první minuty jsou zcela skvostné.

:: celý příspěvek

Přečetl jsem si dnes, že v Nové Pace od Nového roku nechtějí nic za svážení odpadků. Občané byli motivováni zrušením poplatků, když vytřídí více odpadků než předchozí rok. Povedlo se. Jen ekologové mají obavy, že teď už motivace dojede. Zastupitelstvo se ale nebojí, zavedlo by poplatky.

:: celý příspěvek

Tak nějak nevím, co se to s těmi lidmi děje. Tedy konkrétně s muži, ženy jsem ještě prát se neviděl. Ale to, čeho jsem v poslední době svědkem, je poněkud znepokojující a může to znamenat dvě věci. Buď jsou lidi už vážně v háji a neví kudy kam, nebo jsou to prostě dobytci, kterým není rady.

:: celý příspěvek

Už dva dny o tom uvažuju. Možná i tři dny. Blog je vlastně vždycky narcistická a egoistická exhibice, kterou autor blogu dokazuje, že je v tom či onom nejlepší (byť by to bylo utrpení či vlastní blbost). Ale využívat jej záměně pro svůj prospěch není tak obvyklé. A já to zrovna hodlám udělat!

:: celý příspěvek

Máme tu co? Máme tu Tři krále. To znamená, že je konečně konec všem těm chvojkám a baňkám a řetězům. Konečně shledávám něco poetického na hesle „Radujme se, veselme se!" Můj čas veselení je tu, a tak jsem se do toho dal s velkou vervou. Chiméra moje svěcení Tří králů určitě ocenila.

:: celý příspěvek

Tak je to tady. Máme minutu po půlnoci, minutu z nového roku 2008. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 bude konečně konec světa (:-)), není to snad ani důvod k oslavám. Nebo naopak je, kdo ví. Já se bujarého veselí vzdávám na památku těch, kteří již nejsou mezi námi a jimž se přihodil rok 2007.

:: celý příspěvek

Když jsem v březnu vyhlašoval soutěž o to, kdo mi vyfotí na blogu návštěvníka s pořadovým číslem 100.000, nemohl jsem tušit, že ještě v první půlce prosince najdu na blogísku jednou tolik čtenářů. Je to s podivem a jsem za to skutečně rád. Cením si každého z vás, kdo přijdete. I těch nespokojených.

:: celý příspěvek

Rozepisovat mezi svátky nějaká závažná témata mi přijde poněkud kontraproduktivní, protože to, že celý svět se brzy odebéře do koptu, to víme všichni. Namísto toho jsem se rozhodl zaobírat nejrůznějšími věcmi každodenního života. Například jsem konečně vybádal, proč otec v noci nezhasíná lampičku.

:: celý příspěvek

Když jsem dnes přemýšlel, o čem dnes budu psát, došlo mi, že jediná věc, která se skutečně neochodí, je moje kočka Chiméra. Zmiňoval jsem sice, že se už přestává zcela bát a zapojuje se do všeobecného dění plného přepadů, prachsprostých loupeží a jiného zvěrstva, jež naše zvířena považuje za normální.

:: celý příspěvek

Už je po narozeninách, to se mi ulevilo. Musím říct, že takhle vypečené výročí svého narození jsem ale už dlouho nezažil. Jestli vůbec! Byla to další z veselých rodinných taškařic, které jsou v poslední době tak časté, že už si je ani nedokážu patřičně užívat. Ale třeba to ocení někdo zvenčí. Lidé, čtěte!

:: celý příspěvek

Dnešek bych si ráčil věnovat mezilidským vztahům, konkrétně vztahu dalo by se říci základnímu. Takovému, jehož ústřední dvojicí je entita muž a entita žena. Dnes se hodně mluví o té rovnosti, o tom, jak ženy mají mnoho nových rolí a ještě musí stíhat ty staré. Ale vadí jim to vůbec?

:: celý příspěvek

Vrátil jsem se do Prahy. Ano, ta jižní Morava je jistě krásná zem, ale práci a 99 % přátel mám tady. Navíc nejsem tak nezaměstnaný, jak by se mi líbilo a musím předat jeden projekt. Ale o mě bylo dost... Chiméra, zlatíčko moje, se konečně socializovala a zvládla se jakž takž začlenit do kočičí smečky.

:: celý příspěvek

Tak jsem u rodičů na Moravě, kam jsem se uchýlil na celý měsíc. Měsíc? Dávám Šumařovi týden, maximálně dva. Spíš ten týden. A rozhodně nebudu jako bolševik. To, co tady zažívám, je zcela jasný mezigenerační problém, o kterém se nám, starým mládencům, zdávají leda ošklivé sny.:)

:: celý příspěvek

Ozval se kdosi, kdo neměl potřebu komentovat dnešní článek, ale celý blog. Vzhledem k tomu, že je to diskuse plná zvratků, přesunul jsem ji sem. Klidně si ji přečtěte, u mě se nic nemaže. Ani med kolem huby, ani lejna kolem kliky.

:: celý příspěvek

Chystám se na měsíc odjet z Prahy, a tak se snažím vyřídit, co musím. Do teď jsem měl na mysli, že musím všechno zabalit do igelitů, neb nám mají vyměňovat okna v prosinci. Je to zvláštní že v polovině topné sezony, ale paní bytná nám řekla, že v zimě je to nejlevnější. A tak nejel vlak.

:: celý příspěvek

Zase mám jednou zcela spotřební a zcela udivený komentář. Že spolubydlím, to už jste si nejspíš, pokud mě čtete nějakou dobu, povšimli. Spolubydlení je zvláštní forma žití, kdy musíte být tolerantní, jinak si přivodíte smrt infarktem. Při spolubydlení také musíte čas od času něco nakupovat.

:: celý příspěvek

Dnes musím napsat malou zpověď. Necítím se totiž dobře po duši z toho, že jsem byl v Madridu na celé čtyři dny. Netušil jsem to sice, ale i tak spadá na mou hlavu, jak se cítila kočka Chiméra, se kterou jsem se rozloučil jen tak, jako bych jel na pouhé dva dny. V těch dalších dvou...

:: celý příspěvek

Je neděle a venku padají obrovské fláky sněhu. Snídám (zcela výjimečně) a tupě zírám z okna na tu spoušť. Jsem u rodičů a přijel jsem, abych přezul na zimní. Ukázalo se, že jsem dojel skutečně na poslední chvíli, protože na letních bych se zpátky do Prahy nechtěl vracet ani za nic. Taková spoušť!

:: celý příspěvek

Byl jsem na víkend po nějakém čase opět v jižních Čechách, ale místo abych si to pořádně užil, měl jsem celou dobu výčitky svědomí, protože se vůbec poprvé stalo, že nikdo nezůstal doma, a tak jsem musel zvíře ubohé ponechat jeho trudnému osudu, s těžkým srdcem za sebou zamknout dveře a jet.

:: celý příspěvek

Dneska se stala obrovská spousta nesmírně zajímavých věcí, z nichž každá je pro můj život velice důležitá a zásadní. Možná jsem se přiblížil k jádru pudla, možná jsem našel nějaký směr, který by mě mohl přiblížit k něčemu, co si nedovolím nazývat cíl. A pokud bych se o to měl nějak podělit...

:: celý příspěvek

Kdyby byla má kočka už dříve nějak politicky uvědomělá, řekl bych si, že se zrovna zabývá svým postavením u mě v domácnosti jako menšiny a hodlá bojovat za svoji autonomii. Takhle mám jen pocit, že je podzim a i Chiméra je podrážděná a protivná víc, než by bylo zdrávo a záhodno.

:: celý příspěvek

Já nějak nemám rád konzumní společnost a brojím proti ní, kde můžu, ale stejně jsem jen pokrytec, který se pak dá snadno zlákat a obdivuje se tomu, co nám dnešní doba přinesla. Vezměte si třeba můj poslední zážitek, který se týká zbrusu nových brýlí, které mám zrovna na nose.

:: celý příspěvek

Když jsem dnes přemýšlel, o čem by měl být blog, došlo mi nakonec, že pokud se něco neochodí, tak je to moje kočka Chiméra. Řeklo by se kočka. Němá tvář. Jenže Chiméří mimické schopnosti jsou nadprůměrné, jako vůbec všechno na mojí kočce. Už máme šest a půl kila a skoro zimní kožich.

:: celý příspěvek

Tak ono to s tím autem ještě neskončilo. Spíš to naopak teprve začíná. Krom toho, že mě v neděli zřejmě odtáhli protiprávně (to se zjišťuje), dneska jsem si vysloužil pokutu za špatné parkování. A zase úplně nevinně. Navíc mám auto zaprasené, že to svět neviděl. Inu, stálo uprostřed stavby.

:: celý příspěvek

Zajímali jste se někdy o čínský kalendář? Pokud ano, víte, že je rok prasete. Pokud ne, tak vám to teď říkám. Ne, nebojte se, nezačnu se tu rozkecávat o astrologii, ale stejně připomenu alespoň základní aspekt, který má rok čuníka přinést. Podle Číňanů samotných to má být rok nebývalé hojnosti.

:: celý příspěvek

Dnešek mi hnul hned několikrát žlučí. Kolikrát si říkám, že se ti lidé měli docela dobře, když noviny vycházely jen jednou denně a ne okamžitě potom, co se něco udá. Kdysi se rozčílili jen po ránu, když došli do trafiky a podívali se na titulní stranu. A proto dnes zveřejním uklidňující kuchařské recepty.

:: celý příspěvek

Nedá mi to, musím napsat zase o Chiméře. Minule jsem si stěžoval, že se doma chovala jako pubertální princezna, která je protivná a nevytáhne paty ze svého pokoje, když venku je hezky a všichni okolo ní si hrají na sluníčku, šťastní a spokojení. To už je ale za námi, teď se zase předvádí jako nejroztomilejší kočka světa.

:: celý příspěvek

Mám kočičí víkend. Známá rodičů, která chová norské lesní kočky, má nová koťata, která jsme jeli fotit. Při té příležitosti jsme vyzvedli i kotě z vrhu předtím, které si zase dnes vyzvedne jiná známá. Kotě se jmenuje Malenka a svou suverénností si obtočilo kolem drápku celou rodinu.

:: celý příspěvek

Mám jednu kamarádku, která se na stará kolena, tedy je jí pět a dvacet, ale co si ty ženské dneska všechno nevymyslí, zamilovala do jednoho zpěváka. Že je něco podobného normální je stejně známé, jako že je to tragické. Naneštěstí toho zpěváka téměř znám a dokázal bych je zkontaktovat. Naneštěstí...

:: celý příspěvek

Je to tak. Když tohle čtete, jsem už na Moravě, v místech, kde ani internet nemají! Mám naplánovaný skvělý víkend s americkými přáteli kolem Znojma a Mikulova, čeká mne vinobraní a spousta dalších taškařic, o kterých si budete moci později přečíst. V neděli si asi vezmu bloggerské volno.:)

:: celý příspěvek

Jsou okamžiky, kdy člověk hledá výmluvy. Dokonce jsou okamžiky, kdy člověk hledá výmluvy, aniž by je potřeboval. Zkrátka se stane věc, kvůli které nestihne jinou věc a je zle. Někdy se dokonce věci vyvrbí tak, že se spletou dohromady a vysvětlení pak zní tak neuvěřitelně, že by znít nemělo.

:: celý příspěvek

Dlouho jsem přemýšlel, jak u sebe na „blogísku" provětrat první školní den. Píšou o něm všechna média, proč bych se také nepřiživil. Je to takový zlom v roce i v životě, když se musí do školy, ale to se ví. Naštěstí se mi pak přihodilo několik veselých historek přímo souvisejících. Mám to ale kliku!

:: celý příspěvek

Tak jsem kočce Chiméře chtěl udělat radost, a když už jsem byl v nákupním středisku u letiště, do kterého skoro nikdo nechodí, ani proto, že tam má autogramiádu Lucka Bílá, vlezl jsem i do speciálního trendy obchodu pro zvířata – chodí tam jen lidé, ale mají zvířecký sortiment – a koupil jí bonbony.

:: celý příspěvek

Dnes jsem se skutečně pobavil. Stát má daňovou reformu. Nezbývá už tedy než se zamyslet, co máme my. Máme ji i my? Nebo co vlastně máme? Nebo budeme mít? A co když nic mít nebudeme? To jsou otázky, které se člověku honí hlavou. Naštěstí média pracují za nás, a tak máme reformní kalkulačku!

:: celý příspěvek

Neděle, den, kdy neodpočíval jen Bůh, ale kdy si chtějí oddáchnout všichni uondaní z celého týdne. Ono se to snadno řekne, ale čas od času dostane člověk karty, které by bylo nejlepší zahodit i s rukama. Na stranu druhou, nebýt takových historek, neměl by jeden co dávat na blogísek, že ano...

:: celý příspěvek

Každý máme nějaké to příbuzenstvo. Nejzajímavější na něm většinou je, že jsme si ho nikdo nevybrali sám, a proto mají mnoho povahových rysů, které jsou nám zcela cizí a díky nimž máme mnoho témat na rodinných seancích, kde se právě tito příbuzní neobjeví. Já mám malou rodinu, ale teta stojí za to.

:: celý příspěvek

Možná by některé z vás zajímalo, co se dělo celý ten měsíc, kdy jsem byl za hranicemi, s mojí kočkou Chimérou. Nebo s kočkou, které patřím? Dnes vám vše dopodrobna vypovím, protože kočka Chiméra odjela, tak jako čas od času jezdívá Garfield, na venkov, kde slyšel pouze a jenom „jez, jez, jez"!

:: celý příspěvek

Vyhlašuji burzu ponožek. Hned jak se vrátím ze Skotska, bude burza, protože už mám zase 11 ponožek, veskrze pěkných a zánovních, které se nehodí k nižádné z těch zbylých. A to už je skoro tucet! Skoro si připadám jako princ regent Jiří ze třetí řady seriálu Černá zmije, který si koupil milion párů...

:: celý příspěvek

Sociálka a ještě víc byrokracie, jen houšť a víc, ať si toho pořádně před cestou užiju! To mám ještě štěstí, že nemusím nakupovat pojištění a palubní lístek na trajekt se s cizí pomocí nakonec dal objednat poměrně bezbolestně. Ale ti tydýti (lepší výraz nemám) ze sociálky by zasloužili.

:: celý příspěvek

Tak jsem se dneska zbláznil a řekl si, že když už tedy pojedu do toho Skotska a když už chci fotit, tak bych si mohl pořídit k tomu i dobrý objektiv. Můj sen byl zoom AF-S Nikkor 80-200/2,8 D, což značí, že má ultrazvukový motor pro rychlé ostření se skvělými výsledky od clony 2,8. Ale...

:: celý příspěvek

Je prázdno a uslintáno v Praze. Svátky a prázdniny vůbec mají na svědomí, že v Praze zůstali jenom turisti a ti se pohybují po poněkud odlišných trasách, než mám ve zvyku já. Je to tak každý rok, ale stejně je to pokaždé ohromující, protože věkový průměr města se rázem zvedne o mnoho let...

:: celý příspěvek

Mám tu další informace z fronty. Z fronty za naším domem, z cikánského dvorku, který denně sleduji, protože se jedná o to, co se dá již hrdě nazvat mikroklimatickým mikroregionem. K vidění je v Praze ledasco, ale něco takovéhoto obvyklé není. Z rybníka Cigáníka se totiž dávno stalo jezero.

:: celý příspěvek

Dlouho jsem přemýšlel, k čemu byly vynalezeny kočky a přišel jsem na pár možných božských záměrů. Rozhodl jsem se ale, že se tomuto tématu budu věnovat více, neboť moje kočka Chiméra neustále vzbuzuje mou zvědavost v tomto i jiném druhu bádání. Zrovna včera odhalila kus svojí predestinace!

:: celý příspěvek

Dneska zase jednou pozvednu svůj hlas vůči nešvaru naší skvělé a soucitné společnosti. Konkrétně se můj příspěvek bude týkat jedné skupiny obyvatelstva – Těch Kreténů, Kteří Jezdí Do Centra Prahy Úplně Zbytečně Autem. Ano, už se v podstatě těším, až celá doprava zkolabuje a začne se to řešit.

:: celý příspěvek

Je to zvláštní pocit, když najednou někdo, kdo je vám blízký a s kým nejen pracujete, ale máte ho rádi, najednou není. Jen tak. Jako když spadne na dlažbu dokonale broušená sklenička. Jako když vypnete světlo a to titěrné vlákno v ní se spálí. Stejně jako žárovka, je i lidský život neopravitelný.

:: celý příspěvek

„Zrovna jsem na tebe myslel, člověče," říká m kamarád Honza, když jsme se potkali. „Říkal jsem tuhle Aničce, že bys nám mohl udělat steaky, ale ona říkala, že tě nemám zneužívat..." To už mi svítily oči, protože šlo o jídlo a to se nechám zneužívat rád. A když je někdo zaplatí, nechám se klidně i dvakrát...

:: celý příspěvek

Dnešek pokračoval ve včerejších kolejích, o tom, co to bude za den, dal napovědět už samý začátek dne, kdy jsem se na zastávce správně rozhodl, že nebudu čekat na zastávce v ulici zaplněné desítkami aut (díky, Bushi, díky), a šel jsem pěšky, že na další zastávce něco chytnu. Chytil jsem. Vykolejenou tramvaj.

:: celý příspěvek

Ani jsem ještě nestihl dopsat minulý příspěvek o tom, jak vzornou a skvělou kočku mám, když mi přeběhla přes nohy a nechala na nich lehký otisk svých tří drápů. Takhle je to dobré a skoro to nebolí, ale když se stane, že se jí něco doopravdy nelíbí, to je horší. To pak člověk zjistí, že šestikilová kočka má docela páru.

:: celý příspěvek

Tramtadadá. Vždycky jsem chtěl na svém blogu famfáry. Tak je mám. Protože dneska vyhlásím, kdo vyhrál flašku v soutěži o správní tip na počet normostran na tomto blogu. Aby nebyl příspěvek chudý, připíšu ještě, kterak není nejjednodušší nalézt spolubydlícího těsně před začátkem léta.

:: celý příspěvek

Nějak jsem zapomněl psát o Chiméře. Možná se na mě za to zlobí, možná ne, ale v každém případě je tak velkorysá, že mi to aspoň nepřipomíná. Věnuji jí tedy dnešní příspěvek. Proč že jsem to o ní nepsal? Protože z Chiméry už je velká slečna a nějak nevyvádí vylomeniny, jako tomu bylo dříve.

:: celý příspěvek

Pro dnešek jsem se rozhodl pro příspěvek, jenž bude obsahovat hned několik příchutí. Předně už jsem tu dlouho nikoho neobtěžoval svou poezií, takže bude báseň. Abych vám to ale zpříjemnil, vyhlašuji další soutěž o lahev přívlastkového vína a nakonec ještě přidám historku, jak jsem se sportovně strhal.

:: celý příspěvek

Že jsem člověk poměrně mlsný a zmlsaný, jsem nikdy netajil. Že rád vařím, jsem už určitě také zmínil. Jen v poslední době na vaření nějak nezbýval čas. Dokonce ani netuším, kdy jsem naposledy dělal guláš! Ale byl den osvobození, bylo potřeba nějak ho oslavit. Koupil jsem si proto párek pstruhů.

:: celý příspěvek

Protože je dneska svátek a ne jen tak ledajaký, rozhodl jsem se, že je čas osvobodit můj pokoj od všeho čurbesu, který se v něm nashromáždil během posledních několika týdnů, kdy jsem buď pracoval, nebo byl nemocný, ale rozhodně neměl čas uklízet. Začal jsem s knihovnou, které to slibuji už několik měsíců...

:: celý příspěvek

Přemýšlel jsem takhle k pátku, co mám psát. Zejména vás pozvu na Akademii SF, F a H, která proběhne na Světě knihy dnes (sobota) ve 14:30, ale to by nevyzbylo na celý příspěvek. Jsem pořád nemocný a přišel jsem na skvělý způsob, jak si ještě o dost více přitížit – hledáním bytu.

:: celý příspěvek

Povím vám příběh o těch nejdobrodružnějších čarodějnicích, které jsem kdy zažil. Nečekal jsem ani náhodou, že by to mohlo dopadnout tak, jak to nakonec dopadlo, protože něco takového by se mi nesnilo ani v těch nejstrašidelnějších snech. Poslyšte příběh plný útrap a potu kapajícího z čela...

:: celý příspěvek

V pátek jsem se rozhodl, že bude volný večer, který zasvětím pití vína, když už ho mám plný byt... Svolal jsem pár lidí a vypravili jsme se do Bezručových sadů, kde jsme se rozložili na po zimě sotva dostačujícím trávníku a otevřeli lahve a zapálili doutníky. Tak příjemný večer už jsem dlouho nezažil...

:: celý příspěvek

Za včerejšek se nashromáždilo hned několik veselých zážitků všedního dne, které stojí za malou glosu. Asi by se to dalo shrnout do těchto pár řádků, kde by to znělo asi jako: Chiméra je nešťastná a Praha vycucává lidi, ale to bych nebyl ukecaný Šumař, kdybych to nějak nerozvedl pro pobavení všech.

:: celý příspěvek

Tak už vám z toho focení pomalu začínám blbnout. Vážně mě to začíná bavit a musím si co nejdřív sehnat nějaké další objektivy a blesk. On svět je skrz hledáček docela zajímavý. A i bez něj najednou koukám na svět kolem sebe jinak, zejména visí-li mi foťák na rameni. To pořád kontroluju a přeměřuju okolí a hledám zajímavý záběr, jenže to většinou nedopadne...

:: celý příspěvek

Jak jsem psal, byl jsem na svatbě bývalému spolužákovi z let středoškolských studií. V poslední době se moc nevídáme, ale když se sejdeme, máme si co říct, protože jsme se každý dostali do zcela odlišných světů, o nichž ten druhý nemá ani ponětí. Pak sedíme a povídáme a třeštíme oči.

:: celý příspěvek

Dnešek je tak nabitý prací, že si urvu jen pár minut, abych se podělil o radost z toho, že jsem ráno přišel k autu a našel za stěračem oznámení Městské policie, že blbě parkuji. Měl jsem takovou radost, že jsem nelenil a pádil pro foťák, abych si svůj přestupek zdokumentoval a mohl jím argumentovat.

:: celý příspěvek

Tedy řeknu vám, že uplést si pomlázku není na jednu stranu takový problém... Ale na tu druhou... On otec je cholerik a kdykoli jsme ji spolu pletli, tak se vždy v půlce nemohl dívat, jak to dělám, a sebral mi to do vlastních rukou. A letos jsem si ji konečně pletl sám. Taky to tak dopadlo. Jen čtěte.

:: celý příspěvek

Dnešek stál celý tak nějak za nic, ale byl zakončen natolik stresovou situací, že se o ni musím podělit, i když z hlediska fungování vesmíru se jedná o situaci poměrně nicotnou, až nepodstatnou. Já přesto cítím potřebu podělit se o ni s vámi a ulevit svojí ztýrané duši, která se snaží vzpamatovat...

:: celý příspěvek

Dostal jsem na recenzi knihu Postele a ložnice nakladatelství Grada. Kupodivu jsem neohrnul nos, protože zrovna řeším, co si pořídit pod svoje chromá záda. Řeknu vám, není to legrace vybrat si slušnou postel. Roštů a matrací jsou snad stovky druhů a vybrat rám je ještě horší, skoro všechny jsou pěkně hnusné!

:: celý příspěvek

Tak se mi stěhuje spolubydlící. Po téměř dvou letech soužití nás opustí a zbude nám po něm v srdci díra a v bytě volný pokoj. To první asi necháme prázdné déle než to druhé. Já jsem to sice nechtěl dělat, ale když už se to stalo, mám skvělou příležitost k neutuchající lamentaci ohledně cen nemovitostí v Praze.

:: celý příspěvek

Jen jsem tam přišel, bylo mi jasné, že mladík už výplatu dostal, stál už u automatu. Včera jsem si nevšiml, že přímo nad ním je obrovský obraz panny Marie s Jezulátkem. Takový ten starosvětský. Ježíšek se blahosklonně usmíval a ten mladý trouba tam házel dvacku za dvackou. Stálo ho to asi 250 Kč.

:: celý příspěvek

Chodím se najíst do jednoho pajzlíku i přes to, že tam jsem mezi v monterkách oblečenými muži jediný v džínách a jediný před a po obědě nekouřím. Kvalita jídla, velikosti porcí a ceny mi nedostatek komfortu vynahrazují a vždy se dá sednout někam, kde mě to úplně za tu půlhodinu nevyudí...

:: celý příspěvek

Pořídil jsem si novou hračku. Digitální zrcadlovku. Nevěřili byste, kolik to dá spekulování. Ne že by bylo těch voleb zase tolik, v podstatě máte na výběr ani tak moc nemáte, ale jakmile se někoho zasvěceného zeptáte, je to skoro jako ptát se věřících, zda se stát protestantem, nebo katolíkem. Strašidelné!

:: celý příspěvek

Už jsem naznačil, že jsme byli s Čičmérou na výstavě. Byli jsme v Plzni a zase to byl zážitek jak noha. Výstava se konala v „domu hrůzy u Radbuzy“ a věřte, že místní název pro kulturák je přesný. Naštěstí byl 2. den výstavy a koček už nebylo tolik, ale stejně se Chiméře nelíbilo ani brzké vstávání, ani to, že se ji tam vleču.

:: celý příspěvek

A ještě tu mám vyhlášení soutěže o návštěvníka mého blogu s pořadovým číslem 100 000! Je sice pravda, že počítadlo bloguje funguje prapodivně a ještě nikdo nezjistil, kdy se přístup udělá a kdy ne, ale já rád slavím, takže to uznám (i když kolem páté hodiny, kdy šlo do tuhého, je najednou naklikáno až fuj!).

:: celý příspěvek

Chcete zase jednu veselou historku? Mám ji pro vás. Bude to příběh plný Šumařova utrpení, takže předpokládám, že se bude všem líbit. Vzhledem k tomu, že mám vztah ke stejnému městu jako V. Menšík, tuším, kde je jádro jeho komiky – v jeho vlastním utrpení a pokoření. Nic není směšnějšího pro ostatní.

:: celý příspěvek

Od včerejška nenávidím úplněk. Nemám rád řeči o energiích kosmických ani žádných jiných, toleruji jen debaty o tom, kolik zase zaplatíme za plyn, elektřinu a naftu. Ale po tom, co jsem si zkusil včera v noci, musím zase jednou uznat, že něco na tom všem být musí. Kdyby nebylo, v klidu bych se vyspal.

:: celý příspěvek

Říkal mně onehdá kamarád, abych napsal něco o Čecháčkovské stratifikaci lidí schopných se spolu pobavit. Třeba na večírku. Dlouho jsem o tom přemýšlel a nakonec jsem si uvědomil, že je to téma více než zajímavé. Ona totiž ta selekce, která u nás probíhá s tím, aby se někdo nekoukal ošklivě, je trochu hodně směšná.

:: celý příspěvek

Tak jsem se někde dočetl, že i zvířata mohou dostat jarní únavu. Pokud tedy mají nevyváženou stravu, což doufám Čičméra nemá, ale i tak jsem se rozhodl ji trochu sledovat, jestli to na ni nějak nejde, když nám její tráva zašla. Zatím ale mohu s klidem říct, že nějaké jarní deprese nepozoruji. Jen jarní amok.

:: celý příspěvek

Tak dnes se slaví ten úchylný svátek jménem Valentýn. Hážu na něj bobek a říkám se, jelikož neznám lidi, kteří jej slaví. Musí jich být asi hodně, když jsou takové tržby, ale já je neznám. Přesto jsem ani já jednou nezůstal ušetřen. Bylo to ještě na střední škole a rozhodně to stálo za to...

:: celý příspěvek

Nedá mi to, mám tu ještě jednu historku ze dneška. Tedy jedna je moje a jedna Radkova, té svojí se budu věnovat blíž, protože přes jednoho se vždycky zprostředkovávalo snáze než přes dva. Tak zkrátka jdu si takhle po Žižkově a blížím se ke Švehlově koleji. Přede mnou mladý pár, ona skutečně krásná zdá se...

:: celý příspěvek

V sobotu jsem vyrazil do Brna, když jsem zase jednou dojel na Moravu. Měl jsem jasný cíl: navštívit brněnské básníky. Vzhledem k tomu, že ani Skácela, ani Mikuláška už nestihnu, rozhodl jsem se pro Fišmeistra a Švandu. Bohužel ten první jen zaskuhral do telefonu, že je nemocen. Zbylo to na Švandovi...

:: celý příspěvek

Před nedlouhou dobou jsem si stěžoval na Nortona a na to, že mi děla svinčík v počítači. Našel jsem spoustu rad, jak jej z počítače odstranit, aby dál nesvinil. Všechny rady byly velmi podrobné. Všechny rady byly velmi zbytečné. Tu potvoru dostat pryč nešlo, vždycky tam byly další soubory. Nasadil jsem tedy násilí.

:: celý příspěvek

Ještě se musím vrátit k neděli, protože jsem se rozhodl vyrazit za trochou bohapustého násilí, které přece nikdy nikomu neuškodilo. Poprvé v životě jsem vyrazil do věci zvané Laser Game a poprvé v životě běhal jako pokusná myš v podivném bludišti a nechal po sobě střílet. Jsem jediný, kdo to odnesl reálným zraněním.:)

:: celý příspěvek

Dnes jsem prošel městem napříč a zažil pár zaznamenání hodných chvilek, o které se s vámi pokusím podělit. Dnes nečekejte nějaký souvislý příběh. Ano, chci tím říci, že by se to po dlouhé době zase jednou mohlo dát číst. Nějaký ten sníh, rozbitá kolena, cider a Krakatit. Jako zlatý hřeb vystoupí Michal David.

:: celý příspěvek

Nesnáším vopičky a vopičárny ohledně počítačů. Mám ho od toho, abych na něm brouzdal na internetu a psal jako na psacím stroji. Když už chci něco dělat s fotkami, je to učiněné unikum a nedělám to často. Proč se tedy musím pouštět do ohavné technomancie, když mě ta ošklivá věc začne zlobit? Co jsem udělal? Komu?

:: celý příspěvek

Tak máme vládu, ale říkám si, že je celkem škoda, že to nefouklo trochu víc a neodneslo to ty šašky někam pryč. Bavil jsem se s několika známými, jestli z toho mají radost, že už jako fungujem, ale dostalo se mi několika stoických Hurá. Sláva. Nejzajímavěji se asi vyjádřila Chiméra, ta řekla velmi táhlé Mňau.

:: celý příspěvek

Chystal jsem se dneska do divadla a přímo jsem se těšil, protože Cyrany jsem viděl naposledy jako malé pachole na Vinohradech, ale zato s Hanzlíkem v hlavní roli, moc se mi to líbilo a Roxana mi přišla úplně pitomá, protože nechtěla toho básníka s velkým nosem. Mám takový dojem, že mě to poznamenalo...

:: celý příspěvek

Od doby, co mám doma Čičméru, si rozhodně nemůžu stěžovat, že by se nic nedělo. Je pravda, že si už stihla vybudovat vlastní chiméří styl, který je jedinečný a neopakovatelný, i když má pochopitelně jisté styčné body, které můžete vypozorovat u všech koček, od Garfielda počínaje, Mourkem konče.

:: celý příspěvek

Přicházím s odvážnou, ba přímo na hlavu padlou teorií. Mám totiž dojem, že jak jsme měli loni strašlivě dlouhou zimu, tak letos ji mít nebudeme vůbec. Je to jenom logické. Dlouho jsem se neodvažoval to všechno vyslovit, ale teď už jsem si konečně jistý. Mám nezvratné důkazy, že venku je jaro. Ba ba!

:: celý příspěvek

Tak vám nevím. Že moje kočka má mít časem sedm kilo, na to už jsem si tak nějak zvykl, ale že bude mít tak divné návyky jako je aportování, to by mě ani ve snu nenapadlo. Měl bych si asi zvyknout, protože Chiméra je jednoduše osobnost a jako taková zkrátka asi nebude dělat věci normálně. Nebyla by normální.

:: celý příspěvek

Tak co jste dělali na Nový rok? Takové to jak na Nový tak po celý je v zásadě jediná z tradic, které se snažím dodržovat, protože pak mám například na další rok jistotu toho, že o sport ani nezavadím. Dá se tak naplánovat krásně celý rok a člověk by měl dobře volit, co bude dělat. Bohužel uklízení po Silvestru se není lze vyhnout.

:: celý příspěvek

Ještě vám dlužím povídání o tom, jak strávila Vánoce Čičméra. O tom, že to byly první, a tudíž jedinečné Vánoce, není pochyb. Byly by takové, i kdyby na ni nepřišlo její zcela první mrouskání, se kterým si nevěděla rady ani ona, ani moji spolubydlící, které poněkud vykolejená kočka také vykolejila.

:: celý příspěvek

Dneska je Štědrý den, tak vás asi nebudu nijak otravovat, každý by měl mít klid. A to je to, co vám přeju především. Když je ten, tak to znamená, že všechny ostatní věci, které se obvykle přejí, už stejně máte. Klid a mír. Aby nikdo neotravoval, netelefonoval nikdo nepříjemný, nesrazili jste se s blbcem...

:: celý příspěvek

Takže jsme byli na výstavě. O tom jsem psal už včera, že půjdeme. Dnes se můžete dozvědět o tom, jak působí taková kočičí výstava na nováčka zevnitř a jak naprostá suverénka Chiméra zjihla a bála se, že ji tam chci nechat. Ale udělala mi radost, nejenže přežila víceméně důstojně, ale vyhrála i medaili.

:: celý příspěvek

Čas od času prostě musí dojít na každého a den blbec se vám nevyhne. Ano, já jsem si svůj vybral ve čtvrtek 14. prosince. Začalo to hned ráno a táhlo se to až do pozdních večerních hodin. Možná že se mi pomátly vnitřní hodinky a myslely si, že je třináctého. Kdo ví. Rozhodně je co vyprávět.

:: celý příspěvek

Tak si takhle jdu na Mikuláše na pizzu a najednou stojím na náměstí se zhruba půl litrem Absolut vodky a vyhlížím čerta s andělem. Tohle je malý mikulášský postík o tom, co se dá stihnout za zhruba dvě hodinky na pražském Smíchově. Takový dárek, že vás neodnesl čert a čtete to tu.:)

:: celý příspěvek

Jitka Natasha Srbová slavila s Janou Nikitou Kobesovou alias Kokoskou narozeniny. Řeknete si, co je nám do toho? Náhodou docela dost, protože Jitka je šéfredaktorkou almanachu Wagon a Jana je jeho přispěvatelkou. Šumař zkrátka a dobře nemůže jinak, než Jitce pogratulovat k jejím druhým kulatým a Janě snad ještě k menšinám...

:: celý příspěvek

O tom, jak jsem instaloval velice složitě a zajímavě závěsy a záclony už jsem tu psal. O tom, že žiju s jednou kočičí vznešeností jménem Chiméra (jen tak, když jsme spolu sami, říkám jí Čičméra), jsem psal taky. Tak teď ještě zbývá napsat o tom, jak se snáší záclony a Chiméra dohromady. I když... Na to musíte přijít sami.

:: celý příspěvek

Je to tak, kdo nemá deviaci, jako by neexistoval. Došlo mi to už kdysi a začal jsem svým nedostatkem trpět. Bral jsem si to hodně a pořád přemýšlel, jestli nejsem v něčem divný (mluvím o sexuální úchylce, ne o blogové exhibici). Už už jsem chtěl svoje hledání vzdát, když mi došlo, že jednu přece jenom mám! Sláva! Jsem deviant jako každý jiný!

:: celý příspěvek

Pověsit záclony přece není žádná těžká ani složitá věc, říkal jsem si už před rokem, když jsem si je kupoval a těšil se, jaké to budu mít hezké. Těžké to není, pokud nebydlíte v bytě s vysokými stropy a zdmi, které jsou místy jako z papíru, aby se o další půlcentimetr proměnily v nejtvrdší diamant.

:: celý příspěvek

Tak a mám toho už tak akorát dost. Rozhodl jsem se, že opět musím zašťourat do tohoto civilizačního problému, který sužuje celou západní civilizaci, zvláště pak její mládeneckou část (i když mám informace, že i ženám něco žere ponožky). Problém už zašel tak daleko, že dnešek vyhlašuji Mezinárodním dnem ztracených ponožek!

:: celý příspěvek

Tak jsme byli s Čičmérou zase jednou na Moravě. Co vám mám povídat, cesta po D1 byla ještě odpornější než obvykle, ale doma to bylo příjemné, nebyl jsem se na ostatní kočky a rodiče podívat ani nepamatuji. Dnešní příspěvek bude hlavně o socializaci Chiméry v celé smečce šelem a o tom, že Adam Adonis pořád hledá domov. I s fotkami!

:: celý příspěvek

Zase se rozhořel jednou spor, který trvá už celá léta, ba desetiletí! Spor, v němž i ti nejumírněnější jedinci proměňují se v radikální a zapálené bojovníky za svatou věc. Fanatismus bují na obou stranách neviditelných barikád a konec konfliktu není v dohledu. Jak dlouho ještě válka potrvá? Jak dlouho se bude lidstvo dohadovat o to, jak loupat banán?

:: celý příspěvek

Dneska jsem dostal zcela multi-kulti záchvat. Na druhou stranu to, že jste paranoik, ještě neznamená, že vás nechtějí dostat, že ano? Nekoupil jsem si totiž tramvajenku a chodím po Praze pěšky. Vidím věci, které jsem nikdy předtím neviděl, chodím ulicemi, kde nepotkávám lidi. A všímám si zvláštností, některé jsou příjemné, jiné vás vylekají...

:: celý příspěvek

Moje kočka přežila docela ve zdraví i to, že jsem nebyl týden doma. Spolubydlící tvrdí, že jsem jí chyběl, ale vyznejte se v kočkách. Po troše váhání jsem se pochopitelně taky dozvěděl, že spala s nimi v posteli. Nevěrnice. Ale máme tu celkem zimu, tak to celkem chápu. Teď ovšem vyvstal malý problém.

:: celý příspěvek

Co se mi to zase stalo? Měl jsem další srážku s úřední bestií. Jinak už to ani nemůžu nazývat, protože kdykoli se snažím být plnohodnotným občanem, dostanu takovou ránu, že se pak musím zase pár měsíců odhodlávat, než se s úředníky a institucemi pustím do křížku. Abych pravdu řekl, mám jich už všech plné zuby. O těch službách už jsem psal, ale tohle je zase nový rozměr hrůzy. Přijdu vám hysterický? Taky byste byli – být na mém místě!

:: celý příspěvek

Kočka už je zase nějakou dobu paní domu a vyloženě jí to tak vyhovuje. Začala dělat věci, které předtím nedělala a pokud je to jen trochu možné, je ještě roztomilejší, než byla předtím (i když to znamená, že už by musela být z cukru). To ale chudinka netuší, že se ji chystám na týden opustit a vrhnout se do chřtánu mořského živlu, zatímco ona tu zůstane s Radkem.

:: celý příspěvek

Budu si už možná připadat jako moralista. A možná nejen sobě. Ale prostě to, co se mi stalo asi před hodinou a půl v tramvaji, nějak nemůžu přijmout za svoje. S fotbalovými chuligány jsem se setkal dnes v podstatě poprvé a je mi z nich na zvracení. Naštěstí jich nebylo moc a nebylo to na dlouho, ale i tak mi stihli zošklivit běhání za kulatým nesmyslem ještě víc, než tomu bylo dosud.

:: celý příspěvek

Včera jsem mluvil o tom, jak jsem se srazil s blbcem a s úřední obludou najednou. Pořád mi to vrtá v hlavě a musím říct, že se o tom napsat musí. Takových zážitků má totiž každý z nás desítky a jen málokdo je schopen adekvátně reagovat a nějak to těm „zaměstnancům“ vrátit, abychom nebyli za blbce my a aby oni pochopili, že oni jsou zaměstnaní v sektoru služeb. Je to tak složité?

:: celý příspěvek

Původně jsem chtěl psát o bídě služeb zákazníkovi v Česku, ale to počká, to se neochodí. Včerejší srážku s blbcem a úřední obludou v jednom můžu shrnout kdykoli. Ale mít doma dvě kočky, z nichž ta moje je ztělesněná žárlivost a ta druhá je celé kotě Nermal... To je tedy zážitek pro silné povahy. Pokusím se ve stručnosti vylíčit, co se tu celý den děje. Je to show, kterou bych se skoro nestyděl prodat za drahé peníze televizi.

:: celý příspěvek

Jak jsem slavil? Velice výtečně. Protože jsem bydlel na koleji Houštka ve Staré Boleslavi (a věřte tomu, že historky z této koleje by zaplnily celý jeden blog), věděl jsem, že v místě, kde Václava zapíchli, bude, jako ostatně každý rok, veliká sláva, která bude stát za podívanou a za návštěvu. Těšil jsem se!

:: celý příspěvek

Čas od času si dovolím upadnout do nějaké té závislosti na podivném virtuálním světě ještě podivnější hry. Není to už tak často jako na kolejích, kde se dalo čas od času jít spát o půl šesté ráno. Dneska už se potřebuje spát a ne ponocovat! Ale tohle byla povinnost... Zkrátka a dobře jsem před třemi lety nedohrál Warcraft III – Frozen Throne! Prostě jsem na to zapomněl a hru našel na disku po dlouhatánské době.

:: celý příspěvek

Sobota to byla počasím pěkná, nakonec i akcemi, které jsem stihl. Neodjel jsem sice z Prahy jako minulý týden, ale tak nějak jsem se stihl podívat i do přírody a pak se shodou okolností přichomítl na jedno z (asi) posledních letošních venkovních grilování, což se ukázalo jako velice příjemná akce, na které jsem držel 3200 let starou pohřební keramiku.

:: celý příspěvek

Na sobotu vám sem dám něco k prohlížení, tenhle týden bylo totiž psaní až až a je na čase pochlubit se se svou úžasnou spolubydlící. Bydlíme spolu celkem krátce (je to pár měsíců), ale náš vztah se čím dál víc prohlubuje. Nechci to zakřiknout, ale myslím, že ona je ta pravá. Navíc jsem zjistil, že mi dělá obrovskou radost se o někoho starat.

:: celý příspěvek

Už dlouho, dlouho jsem nepsal, jak se vlastně mám já. Ano, psal jsem, jak jsem byl na dovolené, co jsem tam dělal, ale jak jsem se doopravdy měl tu myslím nezaznělo. Přibral jsem během toho týdne čtyři kila. Mám pocit, že co jsem přibral fyzicky, ztratil jsem na duši. V poslední době se množí řadou geometrickou pocit pinožení. Zkrátka dnes je zatmění, využiji ho i k jednomu svému.

:: celý příspěvek

Přiznám se, že když mi o čtvrt na osm zazvonil budík, netušil jsem, co že se to děje. Možná někdo přijel, napadlo mě. Nebo se někdo zbláznil a telefonuje mi. Ne, byl to budík. Někdo ho musel nařídit na tuhle nekřesťanskou hodinu. Nebo spíše naopak na křesťanskou. Pomalu mi to začalo docházet. Slíbil jsem udělat tu reportáž z prvního školního dne.

:: celý příspěvek

Vyrazil jsem konečně zase jednou mimo Prahu, jel jsem na velmi soukromý con kousek za Plzeň. Říkají tomu Plcon (plzeňské setkání) a pořádá se už léta na chatě jedné scifistky v Předenicích. V podstatě už ani o žádnou fantastiku nejde, jde o setkání lidí, kteří se za ta léta potkali na nejrůznějších akcích a stojí jim za to čas od času se vidět.

:: celý příspěvek

Dnešek byl nějaký pracovní, ale večer jsem si udělal volno a vyrazil na speciální pařbu s Wittgensteinem, malým Čtenářem, Richardem Podaným, Vilmou Kadlečkovou a dalšími. Bylo to vážně hédonistické, za celý večer jsme vypili plné dvě lahve vína a asi čtvrt litru medoviny. Množství Top topicu ani snad nebudu počítat.

:: celý příspěvek

Tak jsem byl dneska zase na jedné projekci nového filmu a shodou okolností jsem tam narazil na kolegyni z bývalé práce. Začínala tam se mnou a vůbec je to moc milá holka, které jsem od samotného začátku fandil. V podstatě jí fandím dodneška, ale musím říct, že mě docela překvapilo, jakým veselým tónem se se mnou bavila.

:: celý příspěvek

Nejlepší historka, kterou jsem slyšel za poslední dobu, se týká ženy – uživatelsky počítače – a rozlišení monitoru. To bylo tak… Že na klávesnici existuje tlačítko Print screen, které zachytí do bloku aktuálně to, co máte na monitoru, není dnes pro nikoho tajemstvím. Složité není ani to, jak převést uloženou obrazovku do obrázku, který se dá snadno uložit...

:: celý příspěvek

Potkal jsem dnes malého Čtenáře a netvářil se jako obvykle posupně, tvářil se naopak docela zdrchaně až ucaprcaně. Shodou okolností u toho byl i Wittgenstein, se kterým jsme se tedy jindy poměrně konzistentně vypadajícího malého Čtenáře dotázali, co že se mu to stalo. Nebylo to kvůli Kryptonomikonu (ten jej rozhodit nemohl), mČ byl kupovat byt.

:: celý příspěvek

Ještě jedna z domova. Jen jsem přijel, zjistil jsem, že mám cosi s klikou na místě u řidiče, dokonce mi nešly zavřít dveře. Bylo to nepříjemné, ale naštěstí jsem byl doma, kde je jak servis známého, tak můj otec zámečník a svářečský technolog. V podstatě se mi tedy „nehoda“ přihodila akorát tam, kde měla.

:: celý příspěvek

Pátek byl nějaký nabitý událostmi. Nejen že jsem stihl dojet do Brna na sociálku, já jsem stihnul i být v památníku Bible kralické a v Náměšťském zámku. K tomu jsem procoural půl Brna a zjistil, že přes léto nemají v antikvariátech nic zajímavého.:) Ale ta sociálka a výlet, to už stojí za vyprávění – první je veselé, druhé je kulturní, takže k prvnímu výročí blogu bude přímo vzorový post.

:: celý příspěvek

Dnes se nestalo vůbec nic zajímavého, takže vám napíšu jen a pouze post, jak se mi zbláznila kočka. Zvířata nikdy nikoho neurazila, jak říkával můj bývalý šéf, hned po souložení lidi zajímají ze všeho nejvíc. Prostě jsou roztomilá, chlupatá a nehrnou se do politiky. Ta moje potfora se ale zbláznila a hrnula se někam jinam.

:: celý příspěvek

Už 3. Srpna bude mít můj „blogísek“ celý jeden rok. Nějaký ten sentimentální text si nechám na potom, ale teď se ještě vynasnažím pohonit svoje ego a budu fandit svým čtenářům, aby mě hojně navštěvovali, protože zrovinka teď chybí pouhých 340 čtenářů do 36 500, což by znamenalo, pokud by ona suma (340) přišla za tyto tři dny, že v den narozenin bude mít blog přesně 100 čtenářů na každý jeden den své existence. No nebylo by to hezké?:)))

:: celý příspěvek

Začalo to dodávkou elektřiny, která prostě vypadla kvůli klimatizacím, které si lidé hromadně nakupují. Ale to není všechno! Jsou tu i daleko horší a zásadnější problémy! Elektřinu odebereme ze sousedního Německa, to bude v pořádku, ale co ty ostatní věci? Jejich nepřítomnost přitom domácnosti pocítí daleko bolestivěji. Proud šel přece dál, ale tohle bude bolet!

:: celý příspěvek

Tak mi včera volali z banky, že mám dluhy. Vyděsil jsem se, že vědí, že jsem si půjčil na reprobedny a teď budou chtít nevím co, protože jsem si nepůjčil u nich, ale bezúročně jinde. Napadla mě ještě spousta dalších konin, než mi došlo, o který jde asi účet jde – pochopitelně jich mám desítky – a přestal jsem se poněkud bát.

:: celý příspěvek

Tak jak to bylo s tou promocí? Vedro bylo. Děsivé, neomluvitelné vedro. I tak se na ní ale sešli lidé, kterých si velmi vážím a u kterých bych se vůbec nemohl zlobit, kdyby se na ní neobjevili. Jenže to by nebyli oni. Děkuji jim všem, bylo mi vážně ctí se s nimi vidět právě při téhle podivné příležitosti, která mi přišla skutečně obskurní a svým způsobem obscénní. Nebo jsem obscénní byl alespoň já. Doufám pevně.

:: celý příspěvek

Blogger má být noční tvor. To splňuji. Pak jsem také slyšel o tom, že blogger má psát poznámky o životě. Já se snažívám o nějaký ten rámec, pointu, zkrátka o formu. Ale čas od času se mi právě kvůli tomu vejde do blogu asi tak čtvrtina toho, co by se do toho lidičkovského blogísku dalo zachytit. Dnes to ale udělejme klasicky, popíšu sobotu, která byla celkem vypečená.

:: celý příspěvek

Tak jsem si říkal, že na sobotu nebude co psát. Znáte to, okurková sezona. Ale dobře to dopadlo, tentokrát se pěkný zářez povedl mamince. O tom, že máme doma britská koťata už jsem psal. Psal jsem i o tom, jak jsem bojoval za zajímavá jména. Nakonec to prošlo a jeden z kocourů je opravdu Aldo Alzhaimer. Jenže to pořád není konec. Ještě teď se směju. Uvnitř FOTO!:)

:: celý příspěvek

Tak dnes jen krátce. Konečně se mi podařilo zadat, donést, vytisknout a zaplatit oznámení o ukončení studia. Po době, jakou jsem to dělal, mi to přišlo docela dobrý nápad, investovat do toho pár korun. Umluvil jsem kamarádku, která krásně kreslí a za úplatu se ze starého přátelství nechala přemluvit a vzala mě přednostně, takže jsem nemusel čekat rok jako obvykle.

:: celý příspěvek

Třídní sraz byl natolik nosný, že se z něj dá čerpat dlouhé dny a týdny. Unavovat vás tím vším asi nebudu, ale aspoň ty nejvypečenější historky si nemůžu odpustit. Tahle je o naší třídní krásce. Velmi chytrá. Ja ja. Každá třída má jednu takovou. Ta naše dokonce zvítězila ve všeříkající soutěži Miss Gymnázium.

:: celý příspěvek

Tak si tu užívám klidu venkova, stihnul jsem zajít i na třídní sraz. To vám byla taškařice. Sešlo se jen asi polovina třídy, ale zjistil jsem, že někteří z nich se vydali na zajímavé životní cesty a jsou prospěšní celé společnosti. Pak jsem se opil a řekl všem, co si o nich myslím. No, nelínilo se to :).

:: celý příspěvek

Jen kraťoučký post z Moravy. Čas tu plyne úplně jinak než v Praze. Dnes poprvé jsem se od úterý připojil k internetu a zjistil, že se to tu beze mě ani… Vy víte co. Ale je tu krásně. Neslézám prakticky z motorky a objevil jsem daleko lepší koupání než v Praze! K tomu čtu Amber v Kantůrkově překladu. Takže super!

:: celý příspěvek

Tak ještě jednou o pražských koupalištích, když je to léto. Dnes jsem poprvé v životě navštívil Petynku. Léta jsem jezdil kolem, ale nikdy jsem nemel dost odvahy se tam vypravit. To až dnes. Není to tam špatné, dokonce se tam dá i plavat, ale Veselík to není. Na stranu druhou je to kousek od centra a přitom prostředí také není marné.

:: celý příspěvek

Kotě je boží. Naprosto. Kdo kdy nějaké měl, ví, o čem mluvím. Je pravda, že moje kotě je ve třech měsících minimálně dvojnásobné než všechny obyčejné kočky v jejím věku, ale o to větší radost dokáže dělat. Nejzajímavější na ní asi bude její společenská nátura. Včera mě úplně překvapila.

:: celý příspěvek

To bylo tak. Když jsem si konečně vyběhal vše k živnostenskému listu, řekli mi, že se mám do měsíce co? Do měsíce zaregistrovat na finančním úřadě. A Šumař na to co? Šumař se na to nejenže ani nevykašlal, on na to ouplně, ale ouplně zapomněl. A oni mu pak co? Oni mu pak z finančního úřadu poslali ostrou prosbu!

:: celý příspěvek

Vedro, vedro, vedro, parno, dusno, až se vám jazyk slinovatí takovou tou divností jak po coca cole, ale ještě horší. Můžete se bezcílně potloukat po bytě a nedělat nic, je to to, co jediné se dá dělat. Jsem v tom lepší a lepší, až jednou budu nejlepší. Ale ne dnes, to jsem šel raději na nejlepší koupaliště…

:: celý příspěvek

Nejobyčejnější sobota, jakou si dokážu představit. Skoro. Nic se nedělo, jen vedro řvalo zpoza okna, jak že je krásné léto. Nic se taky nechtělo, nakonec jsme se ale přemluvily k prvnímu nákupu v Macru, když už mám jednou ten živnostenský list. Těšili jsme se. Ale dostat se dovnitř není rozhodně jednoduché.

:: celý příspěvek

Je to zvláštní. Zajímal jsem o to, jak to je kde s promocemi, protože se mi nezdálo, že by argument našeho studijního, že se přece musí vytisknout diplomy, což trvá, byl adekvátní. Pochopitelně je to blbost a kravinismus. To jen naše fakulta má zase ten nejidiotštější termín, který kdo kdy měl.

:: celý příspěvek

Někteří lidi jsou svině, jinak se to říct nedá. Vyměnil jsem auto, místo malého pidižvýka Daewoo Tico jsem si do Prahy přivezl staršího Citroëna ZX. Nemám ho tu ani měsíc a zatímco první auto jsem tu měl dva roky bez jediného škrábance, tady na tom už se nějaký grázl podepsal. Taky jsme domů přivezli kotě.

:: celý příspěvek

Věci se mění a změnu přes léto zaznamená i můj blog. Přecházíme do letního provozu, který se bude snažit oslovit čtenáře, i když počasí tradičně nebude přát internetu a monitorům vůbec. Uvidíme. Taky mi dneska trhali zub moudrosti, tak mám další veselou historku z natáčení. Tedy z trhání. To se zase nasmějete.

:: celý příspěvek

Tak předně jsem zjistil, že nejdražší máslo je ze Šumavy. Asi to bude proto, že krávy koukají za kopečky a za malý prachy prostě dojit nebudou. Všechna másla dnes stojí kolem 25 korun, ale pak mají v Tescu dva druhy, které nejsou levnější o korunu nebo o dvě, ale hned o celých 6 Kč. To mě, přiznám se, celkem zmátlo.

:: celý příspěvek

Psi ve městě. To je téma panečku. O tom, že pes má být nejlepší přítel člověka, tak o tom jsou napsány romány, ale o tom, že psí lejno je veřejný nepřítel číslo jedna (hned po vládě a parlamentu), o tom se romány rozhodně psát nebudou. A raděj se ani nikdo neozve…

:: celý příspěvek

Musím říct, že postátnicová letargie společně s výsledkem voleb člověku na nějaké aktivitě a činorodosti nepřidá. Užívám si sice pocit, že nemusím nic než chodit do práce, ale i tak už by to chtělo nějakou aktivitu, která pochopitelně musí vyjít ze mě. Doufejme, že třeba Topolánek bude aktivnější.

:: celý příspěvek

Tohle je příspěvek pro romantickou část čtenářstva, takže jste-li kritici a škarohlídové, nečtěte to.:) V příspěvku najdete horoucí vášně a planoucí city, to vše nesměle vybalancováno na hranici kýče a umění. Kdyby se sami někteří neozvali, pobrečel bych si v klidu doma a nešel s kůží na trh. Ale už je to venku. Strastiplné vyprávění z dob Šumařova dospívání pokračuje.

:: celý příspěvek

Safra, safra, asi jdu do let. Zítra jdu na svatbu svojí první a asi největší lásce – byla to totiž ta dětská, opravdová. Když jsem se jí minulý týden zeptal, jestli ví o tom, že ve třetí třídě jsem si myslel, že si ji vezmu já, odpověděla mi, že samozřejmě, jenže ona si to myslela už od třídy první. „My, ženy, jsme ve všem napřed, víš?“ zavtipkovala. A má pravdu, já se ani zdaleka nežením, ale jí to přeji ze srdce.

:: celý příspěvek

Už tu toho mám dost, způsob života zde zdá se mi poněkud nešťastným, nemohu dýchat, nemohu dýchat, prostě mám všeho plný zuby a chci někam jet. Kam? To nikdo neví. Chtěl jsem do Indonésie – prý jsou nějaká stipendia, ale po posledních událostech… Ale třeba mě zachrání TV Prima. Ha!

:: celý příspěvek

Zase jsem navštívil zubaře a zase tam nechal majlant. Tentokrát jsem to ale měl s docela povedenou připomínkou dětství a všech těch školních prohlídek. Nenechal jsem si dát lokálku, protože jsem pak potřeboval ještě něco dělat – ty pocity z vrtání mě vrátily o dobrých deset patnáct možná i dvacet let zpět… Je zvláštní, co všechno může spustit paměť.

:: celý příspěvek

Kvůli jednomu článku jsem se musel začít zajímat o kybersex, tedy sex provozovaný přes internet. Kdo z nás by nezkusil nějaké to vzrušování na nějakém chatu nebo ICQ? Kdo ještě ne, ten by to měl zkusit, protože jinak bude sto let za opicemi. I když… Bude za nimi i pak, dneska prý, i díky válce v Iráku, frčí Digitální potěšení. Ano, zní to zvrhle, sám jsem zíral.

:: celý příspěvek

Na zastávce Zborovská v Lidické ulici najde každý přesně to, co potřebuje. Nedaleko odsud bydlím, ale až dnes jsem navštívil oba obchody, které k sobě přímo fatalisticky mají pouze přes ulici. Jeden je zbrusu nový, druhý už tu nějaký pátek je. Nechápu, jak by mohly existovat bez sebe, když teď uzavřely bájného Urobora. Ano. Na straně jedné v premiéře otevřený obchod s ezoterickým zbožím, na straně druhé sexshop!

:: celý příspěvek

Tak jsem u rodičů a všechno se to tu točí kolem koťat. Byla tu delegace od jejich otce, Bety, jak se matka jmenuje, je patřičně hrdá, září spokojeností a ti malí upíři ji vysávají jak ČSSD všechny slušné lidi. Jen jí to, zdá se, nevadí. S těmi jmény ale ještě bude potíž… Od zítřka už zase o kultuře, nebojte se.:)

:: celý příspěvek

Na Moravě se nám narodilo chlupaté skoroprvomájové nadělení. Tentokrát je vše v pořádku, tam na jihu je to prý plné šesti cucajících lezavců. Už se nemůžu dočkat, až je o víkendu uvidím, ale zatím aspoň to, co vím. Taky můžete pomoci vymyslet jména!

:: celý příspěvek

Navštívil jsem "zuběře", tedy zubařku, stálo mě to 11 stovek, ale ten zub prý vydrží léta. Prý! Jak jsem dostal injekci od Anny a Stázie, začaly mne tam napadat zajímavé myšlenky. Takže o titanových čepech, malinkatých husitech a pečeném Šumaři čtěte dále.

:: celý příspěvek

Aneb na Světě knihy každé ťa vidí. Byl jsem se podívat na tem Světu knihy a nebylo to špátné, to nemohu řéct. Dokonca sem tam potkal aj teho z té odéesky, co jim teďky šéfuje. Tak sem se mu snažil pomuct, aby té ptáky doved na nějaké kus neožrané jateliny.

:: celý příspěvek

Rozhodnete to! Dnes jsem zašel na projekci tří spotů, které mají poukázat na fakt, že se blíží volby. Nejnovější průzkum Statistického úřadu ukazuje, že k volbám půjde 55 % lidí. Zase míň než minule. Tři krátké „reklamky“ nepodporují žádnou stranu, podporují jen chuť jít k urně a hodit svůj názor. Ty spoty se mi vážně líbily, jen je škoda, že celoplošné televize poslaly tvůrce do háje. Na projekci byli i senátor Schwarzenberg, byla s ním legrace.

:: celý příspěvek

Za týden bych měl výročí s jednou slečnou, se kterou jsem chodil docela dlouhou dobu a podobně dlouhou dobu jsem ji neviděl. I rozhodl jsem se v dobrém úmyslu, že jí zavolám a poptám se jí na zdraví, popřeju úspěchy ve škole a hezké jaro. Byla ale jakási nenormálně rozpačitá. Pět minut potom, co jsme domluvili, volal její současný přítel. To jsem se podivil.

:: celý příspěvek

Náročný dvouden. Opravdu náročný, Colin Smythe – agent a přítel T. Pratchetta stále v Praze a já se ochotně nabídl, že mu budu dělat společnost. S jeho britským akcentem a vůbec stylem vyjadřování to pro mě byla práce na plný úvazek. Ale zábavná.

:: celý příspěvek

V jedné nejmenované literární kavárně v Týnské ulici mají na pánských pisoárech velice zajímavou věc. Ta vám zvedne náladu, že byste tomu nevěřili. Zasmál jsem se a chtěl jsem znovu a znovu a znovu...

:: celý příspěvek

Tak co už s tou Miss, když jsem ji viděl na živo a můžu se tedy zasvěceně, i když zcela subjektivně, hodnotit její půvaby a nepůvaby? Jedině zhodnotit, jiná cesta ani není.:)

:: celý příspěvek

Dnešek byl i kvůli počasí tak náročný, že se dozvíte jen o exVyVolení Sanny, což asi nebude zrovna veselé počtení, ale já vedle ní musel sedět hodinu a půl. Tak si to taky užijete. Už od soboty jsme řešili, co s ní vůbec uděláme. Do židle se nevejde... Jinou rozsedne... A k tomu je tu zase zima, sníh a déšť. To byl den. A zítra jdu dělat rozhovor s Miss ČR, to taky bude zase něco. Pak přidávám ještě plán Sumáře do konce týdne.:)

:: celý příspěvek

Dnešní příspěveček na svém blogísku budu mít opět jednou vypečený. Každý svým psaním čas od času někoho popudí, někdy se ale nedejbože stane, že je to i naopak. Jedno z toho je i můj případ, a i když nevím, jak to je, je to rozhodně děsuplná příhoda.

:: celý příspěvek

Takže je ze mě podnikatel. Kupodivu získat zbytek už zdaleka nebyl takový problém jako s výpisem z rejstříku trestů.

:: celý příspěvek

V zabíjení času jsem úspěšně pokračoval. Do nové práce budu potřebovat živnostenský list a na ten potřebuji výpis z trestního rejstříku. Prý je to na hodinu. No jo, ale to mi neřekli, kdy se tam musí jít!

:: celý příspěvek

Tak jsem dnes zase jednou přičichl k VyVoleným. A byl to pořádný smrad, přátelé. Opravdu něco. Tak hutné a výživné sousto bahna a kalu se hned tak nevidí…

:: celý příspěvek

Změnil se dnes zase čas. Bohužel si nepamatuji, jestli mi tahle změna vadí nebo nebo ne. Ale jedna z nich mi nedělá dobře.

:: celý příspěvek

Všechno se mění. Začíná to vzhledem blogu a končí změnou práce. Tak tak, opouštím své zaměstnání a odcházím kopat za jiný mančaft.

:: celý příspěvek

Milý můj čtenáři, stále jsi na Šumařově sumáři. Nebo lépe řečeno – zase. Jen je tu jaro a s ním nový design. Tak vítej!

:: celý příspěvek

Je k neuvěření, že už utekl další měsíc a konal se další klub Julese Vernea. Vezmu to zkrátka, šlo o to být tam a vidět ty desítky fotografií. Izrael… Země zaslíbená.

:: celý příspěvek

Po včerejší nevěřitelné historce přidám další, která je pro změnu jako vystřižená z nějakého románu novodobého Kvidona z Felsů. Lips Tullian by záviděl!

:: celý příspěvek

Dnes jsem slyšel historku, kterou bych klidně zařadil mezi urban legends, ale vzhledem k tomu, že tu paní, které se to stalo, jsem jednou viděl a vím, že je reálná, tak tomu budete muset věřit i vy. Tohle by si stejně nikdo nedokázal vymyslet.

:: celý příspěvek

Co je SSSR?, slyším, jak si řeknete, filutové. To je Sraz Starých Scifistických Rarit. Koná se jednou za půl roku a ty půlroky mizí tak neuvěřitelně rychle, že to snad ani není možné.

:: celý příspěvek

Žiji tak plodně, až jsem sám sobě někdy nepříjemný.:) Tak třeba dneska jsem stihl být v práci, na křtu dvou knih, na zkoušce sboru a na poetickém dýchánku.

:: celý příspěvek

Dnes byl dobrý den. Podařil se mi unikátní úlovek v Antikvariátu (vlastně hned několik) a měl jsem na ráno, takže odpoledne bylo volné, takže jsem v klidu stihl zpěv i cvičení.

:: celý příspěvek

Dvoudenní od pátku bylo celkem bohaté na události. Byl jsem na plese a na výstavě koček. Jedno i druhé přineslo nějaká rozhodnutí. Přímo životní.:)

:: celý příspěvek

Dnešek byl zajímavý. Už jen proto, že Šumař přednášel na katedře translatologie o komiksech a docela si to užil.

:: celý příspěvek

S novým vzhledem jsme se posunuli někam dál. Dnes jsem pro vás připravil malou anketu.:) Náhledy skinů najdete uvnitř příspěvku.

:: celý příspěvek

Nedělal jsem si iluze, že by se na mou prosbu o zvelebení blogu ozvalo moc lidí, ale tohle jsem vážně nečekal.

:: celý příspěvek

Padnul na mě pracovní víkend, a to tak že velmi. Zítra jdu platit školné.

:: celý příspěvek

Potím se jako šílenec. Na oči nevidím a v hlavě mi hučí. Někdo dotáhl do práce nějakého víra, a teď to tam má skoro každý. A napadlo mě, že vyhlásím konkurz na zvelebení tohohle blogu, aby se vám lépe četl.

:: celý příspěvek

Po internetu se dějí hrozné věci. Od dob, co každý trouba může mít svůj blog, šíří se vlna blábolivých příspěvků. Ještě horší je, že lidičkové na blogíscích uveřejňují svoji rýmozii.

:: celý příspěvek

Z podivuhodných důvodů jsem se dnes rozhodl, že pojedu po práci na pizzu do Davle. Prý tam mají hezký most.

:: celý příspěvek

Stalo se, co už bylo dávno předpovídáno, Krakatit zkrachoval. Ale v poslední chvíli se objevil tajemný mecenáš a značku zachránil. Zaplatí neřestné dluhy, a aby se z toho nehezkého zážitku vzpamatoval, koupil si auto za 3, 5 milionu. Čtěte dál, jak se dělá byznys!

:: celý příspěvek

Dnešní post musí být, jak jinak, o hokeji. Vím, mohl bych se tomu vyhnout a ignorovat celou olympiádu, chleba přece lacinější nebude, pivo jakbysmet, ale nějaký ten postřeh si neodpustím.

:: celý příspěvek

Po dlouhé době způsobené drahotou poslední restaurace a nedostatku jiných prostor se konala veřejná schůze KJV, na které přenášel F. Novotný o svém přepisu Robinsona.

:: celý příspěvek

Vždycky jsem si ji chtěl uvařit a nikdy jsem nevěděl jak. Nakonec pomohl prachsprostý experiment.

:: celý příspěvek

Dorazil jsem to Boží město a čeká mne rozhovor s Johnem Fiorem.

:: celý příspěvek

Navštívil jsem včera Trpaslicon. Odpoledne a na chvíli.

:: celý příspěvek

Potím se, nevidím, jak se mi klíží oči, ale v podstatě mi nic není. A zítra jdu na cikány z Radžastánu. Pár řádek o komiksu Pán Času. A ještě pár o úchylárně z Copacabany.

:: celý příspěvek

Jarek ruluje, jak se dnes říká, o jeho Pražskou pálenou je eminentní zájem, kdo nestahuje s námi, stahuje proti nám. Horší je, že můj vinný archív přestal archivovat.

:: celý příspěvek

Ano ano, posilovna se ozývá. Ale není to jen ta, že bych skuhral za včerejšek, zase nejsem až TAKOVÁ bábovka. Já tam byl i dneska…

:: celý příspěvek

Tenhle rok není normální. Ta smůla všude kolem, těch zemřelých, těch vyhozených… Jen čtěte dále. A pak, aby nebylo jen pochmurno, následuje veselé vypravování, jak byl Šumař v posilovně.

:: celý příspěvek

Běžné vyjetí z metra na eskalátoru trvá 2 minuty.

:: celý příspěvek

Snažím se zase začlenit do společnosti. Jde to těžko, jsem teď plachý a asocializovaný. V rámci kurzu sebezapření jsem vyrazil na ples. Maturitní.

:: celý příspěvek

Jak jen to bylo? A jak to popsat? Možná bych se měl uchýlit k nějakému básnickému textu, ale nenarozená koťata mne dojímala víc. Necítím potřebu zpěvu.

:: celý příspěvek

Někdy po půlnoci se zde objeví veselé a poutavé vypravování o tom, jak proběhly Šumařovy státnice!

:: celý příspěvek

Tak už je to tady. Sumář dosáhl na hranici průměrného trvání jednoho blogu. Je mu 170 dní a podle statistik to má být konec.

:: celý příspěvek

No jo, je to tak, jsem zase o krok blíž stát se nezávislým mladým mužem třímajícím svůj osud a otěže života pevně v rukou, ten, který se bude bez bázně a hany dívat do očí všem ukrutnostem světa a plivne neřádstvu vesmíru do ksichtu. Pokud udělám ústní. Ehm.

:: celý příspěvek

Nejde o box, i když skoro. v 9:30 obhajuju.

:: celý příspěvek

Ač pátek 13., dočkal jsem se jen pozitivních zpráv. A utratil spoustu peněz v antikvariátu. Zase.

:: celý příspěvek

Dnešek byl velice nročný, nemám sil psát něco duchaplného. Ale přece jen mám cosi z klauzury, co pomůže generacím budoucích studentů!

:: celý příspěvek

A to to přitom nezačalo zas až tak strašně. Kupříkladu jsem si vzal volno, první od léta, abych se vzpamatoval ze změn a stresu v práci, abych se mohl soustředit na učení. Také kultura byla v plánu…

:: celý příspěvek

Jsem jediný, komu dělá věci, o kterých se dají natočit minimálně tři bakalářské příběhy!

:: celý příspěvek

Myslel jsem si, že po Novém roce bude klid. Až v hrobě

:: celý příspěvek

Silvestr. To zas byla jedna akce.

:: celý příspěvek

Je sobota, Štědrý den. Který blázen by blogoval?

:: celý příspěvek

Takže si bere volno. Ale gratulace přijímá.:)

:: celý příspěvek

Ani jsem nezaregistroval kdy, ale už vás tu bylo pět tisíc. Pane jo.

:: celý příspěvek

Je to tak hektické, že nestíhám psát svůj milovaný deníček. A nebo na něm usnu. Takže dva dny v jednom, abych to vynahradil.

:: celý příspěvek

Tak už jsem myslel, že dneska ani nestihnu nic napsat, protože jsem se stihl tak strašně nacpat.

:: celý příspěvek

Podobně jako před 200 lety dopadla letošní bitva u Slavkova. Pár těch bohatých a mocných, kteří byli na tribunách, bylo unešeno. „Tak velká bitva!“ Ale většina trpěla zimou a sníženou viditelností.

:: celý příspěvek

Den před bitvou jsme se tedy vydali mezi účastníky rekonstrukce, kteří na Moravu přijeli ze všech koutů Evropy a někteří až ze zámoří. A taky mám fotku s Bonapartem.:)

:: celý příspěvek

Píšu ráno, neb k polednímu vydávám se na pouť dalekou, bych za císaře a svobodu pro celou Evropu bojoval. No snad to nebude Waterloo.

:: celý příspěvek

Tak jsem viděl Vanillu Ice. Uf. Tady bych nejradši skončil a dál to nerozmazával, ale co jsem si na sebe upletl, to mám.

:: celý příspěvek

Včera jsem byl na báječné výstavě v Národním muzeu a dneska jdu na něco opravdu šíleného. Čtěte dál!:))

:: celý příspěvek

Včera jsem se večer nemohl připojit a teď se mi bloguje.cz po odeslání příspěvku kouslo. Pochopitelně se neuložil... Takže ještě jednou.

:: celý příspěvek

Rodiče mi říkali: "Přijeď domů, musíš si nechat přezout auto. Bude zima." Ale dál už nic neříkali.

:: celý příspěvek

Přežil jsem ho, a to je hlavní. Jsem doma, na Moravě, takže v kruhu rodinném.

:: celý příspěvek

A považuji to za natolik zásadní informaci, že o tom píšu i na blogu. Takovou knihovnu jako já totiž nikdo nemá, ale můžete se na ni přijít podívat, vypíšu návštěvní hodiny, vstupné dobrovolné, abych to nemusel danit. Takže jak vypadá?

:: celý příspěvek

Ještě jednou jsem se sešel s Karlem Šiktancem, abychom udělali nějaké fotky k rozhovoru ze čtvrtka, na kterém teď pekelně pracuji. Není to legrace, když doopravdy chcete, aby to dopadlo dobře.

:: celý příspěvek

Měl jsem dnes schůzku s Karlem Šiktancem, podle mě největším žijícím českým básníkem. Trochu jsem se bál, že ikona, kterou jsem si v hlavě vytvořil, se nebude shodovat se skutečností...

:: celý příspěvek

Kdo má dost odvahy, spatří Šumařovu fotografii. Vstup na vlastní riziko.

:: celý příspěvek

Začal jsem to dobře, šel jsem na Švankmajerovy Šílené, pak do práce, hektický kvalt a poklusem na předávání Seifertovy ceny.

:: celý příspěvek

Před hodinou si takhle močím v Arše a najednou tam vedle stojí Macháček, dělá to, co dělám já, a skládá novou píseň – Já mám doma ženu, co má první cenu.

:: celý příspěvek

Dvakrát jsem si koupil výrobek ze Sconto nábytku a dvakrát jsem nadával jak špaček. Pokud se chystáte kupovat nábytek, tak si přečtěte těchhle pár řádek.

:: celý příspěvek

V úterý jsem byl na křtu encyklopedie Česko. Na housle tam hrál celkem mizerně Václav Hudeček, Martin Doktor taky pohovořil, ale nejzajímavější bylo asi setkání se spisovatelem Páralem, kterého jsem se pak chtěl zeptat na pár věcí…

:: celý příspěvek

Víkend byl tak náročný, že se mi tomu nechce ani věřit. Byla by to zásoba článků na celý týden, uvidím, co s těmi všemi dojmy a zážitky provedu. Pro začátek snad jen krátká "rekalupitace" toho, co všechno se událo.

:: celý příspěvek

Odpoledne odjíždím s fakultním souborem kamsi do Libáně. Hrajeme o víkendu tři představení a já ani nevím kde…

:: celý příspěvek

Jednou za půl roku se schází dinosauři – to je označení to pro přestárlé fany, kteří už se nehodí na žádný con, neb by tam nestačili v pití a sexu těm mladistvým. Taky už mají většinou nějaké peníze a můžou si proto v restauraci dát jídlo i s předkrmem. A rádi se schází.

:: celý příspěvek

Vyšel podzimní Wagon, literární čtvrtletník, který vede Jitka Natasha Srbová. Má za sebou už dva roky a jeho věhlas se nese prériemi stále víc a víc. Ale lepší je, že čtyři z jeho autorů se umístili v děčínské literární soutěži Vladimíra Vokolka.

:: celý příspěvek

Včera jsem šel brzy domů s úmyslem napsat recenzi na Rudiše. Vážně jsem chtěl, ale pak přišla návštěva…

:: celý příspěvek

Bujný společenský život vedu v posledních dnech, aneb o tom, jak jsem na dvakráte guláš vařil, bych cajchnovati se před přáteli se moh, a o tom, jak státní svátek proměněn v svátek poezie a bohapustého obžerství. (Když jsem šumař, dáme si to pro jednou archaicky:o)

:: celý příspěvek

Nedělní výlet je zapotřebí, člověk by neměl hnít doma. Tak jsem s kolegou z práce a jeho přítelkyní vyrazil na Karlštejn, na vinobraní. Bylo to hezký, ale že bych to musel vidět dvakrát...

:: celý příspěvek

Včerejší den byl vážně náročný, nějak se sešly tři akce, tudíž jsem měl jeden z těch rozlítaných večerů. Schůze KJV se zajímavou přednáškou, divadelní improvizace spolku PAP a pak ještě sraz s několika internetovými kamarády a debatéry v jednom…

:: celý příspěvek

Od čtvrtka do soboty jsem byl ve Svratce, kde jsme se s firmou „rekreovali“. Za celé dva dny nebyla ani hodina volna, pokud neuznáme nepovinnou večerní pařbu, ale tu bych nepočítal, protože kde jinde by se člověk tolik seznámil se spolupracovníky? Bylo to náročné, ale rozhodně ne nezajímavé. Na to, že jsem nastoupil před necelými dvěma měsíci, dalo se dost odpozorovat.

:: celý příspěvek

O víkendu jsem opět zamířil na rodnou Moravu, měl jsem domluveno, že s kamarádkou z mládí (dětství?) projdeme můj překlad komiksu pro Crew, pak jsem si měl vyzvednout auto, navštívit matku svou v nemocnici, podepsat smlouvu na investování svých skrovných úspor a zkrátka se objevit doma, když se tam do konce října už nedostanu…

:: celý příspěvek

Včera jsem šel z práce později, pak jsem šel do čajovny, do té mi volal kamarád, ať s ním jdu pod Petřín venčit psa. Neobědval jsem, hlad se hlásil více než vehementně, a když už jsem z toho začal být nervózní, problém se vyřešil sám.

:: celý příspěvek

Byl jsem se dnes podívat ve vile. Musím říct, že nic mě nemohlo připravit na to, jaké to doopravdy. Vladko připravuje kuřecí prsa pro celou vilu, Honza se baví s Reginou na terase, zvíře Zvěřina spí na gauči, ani se nehne. Je to jako v ZOO…

:: celý příspěvek

Ještě před dvěma a půl měsíce jsem nevěděl, co se mnou vlastně bude. Zda toulat se budu Evropou s houslemi v batůžku a buchtou v ranečku, či mýt budu nádobí kapitalistovi v Británii, nebo se vrtnu do Států hledat zlato nebo se nechat utopit Katrinou…

:: celý příspěvek

Politika je na nic, lidi baví zprávy o zvířatech, vrhnu se do toho po hlavě. Nejde sice o střílení ježků, ale taky to ujde. V pražské ZOO znepokojilo chovatele chování vzácné varanice! Křeček jako nabíječka na mobil! Stařík nad hrobem se ubránil útoku orla královského! A jedna drobně perverzní – Foret bude křtít pižmoně!

:: celý příspěvek

Okurková sezona je úděsný čas. Na aspoň Slovensku hledají 100 milionů pod polštářem teď už exministra hospodářství Pavola Ruska, v Británii mají problém s indickými kachnami, které večer co večer spouští alarm královského venkovského sídla Balmoral a u nás začali VyVolení. Je až s podivem, jak zájem o tuto ptákovinu větší než britské kachny roste geometrickou řadou. VyVolených se bude účastnit i Iva Kubelková, která dnes poskytla on-line rozhovor, u kterého jsem náhodou byl.

:: celý příspěvek

Z práce jsem byl dnes vyslán na prohlídku domova Velkého Bratra. Za prvé mi tahle podivnost přijde docela úchylná, za druhé chápu, že úchylné věci jsou přesně to, co vydělá peníze.

:: celý příspěvek

Na Lidovkách jsem se dočetl o sběratelích věcí spojených s masovými vrahy. Tomu říkám pravé maso.

:: celý příspěvek

To byl včera den. Poprvé jsem vystoupil na prknech jednoho nejmenovaného velkého pražského divadla. Ve sboru jedné nejmenované opery. Zkoušky proběhly už na začátku července, což je zhruba měsíc. Od začátku jsem tušil, že to nebude s pamětí růžové...

:: celý příspěvek

Web Design by dreamLogic